Knihy - diskuze

to se neda spocitat...pri mem rychlocteni,kde jen ted za tyden s detma v lese nachalupe jsem precetla 2 petset strankove knihy ,tak si predstav jake to bylo u me bez deti...klidne bichli od kinga za noc...jinak zanechavaji vzdy ve me neco...ale nejvyraznejsi jsou Maly princ,Citadela,Dvere do leta,Kdyz jeste zili lide a Alchymista a mnoho dalsich

opravdu krásná diskuze pro mě, coby knihomola. hodně jsem četla, pak nebyl čas, teď jsem se tak dva roky ke čtení vrátila. knih jsem přečetla spoustu, mimo Honzíkovy cesty, Bobeše, Rudolfa i nějaké indiánky, Harlekýnky a 12 dílů Angeliky. teď čtu všelicos, co mě zaujme a dojem na mě nechá snad každá dobrá kniha. Monyová mě přitahuje osobně. jinak čtu i knihy od Zdeňky Jordánové - ale to je spíš ezoterika. a taky historické a sáhnu i po bestselerech,když mě zaujme kritika. A taky Beata Matyášová :-)

Přečetla jsem jich hodně, teď v poslední době teda jen pohádky. Ale hodně jsem byla začtená do Obraz Doriana Graye, Oliver Twist a Petr a Lucie - to si jen tak letmo vybavuju. čestla jsem i růžovou knihovnu, Barbaru Woodovou nebo Lenku Lanczovou. Zkrátka od každého něco. A ted mi to i trochu chybí, ale s dětmi toho času není.

Kolik za život? Zhruba 1800 (vycházím z průměru 5 knížek měsíčně).Ta oblíbenost se mění s věkem, ale u mě zatím vedou Madisonské mosty. Film taky dobrý, ale knížce se nevyrovná...Co mě ale hodně mrzí na současných knížkách je množství hrubek, které v nich jsou. Pak se ztrácí ten efekt, že se děti učí čtením

To budou urcite stovky knizek. Cetla jsem dost uz od detstvi. Sestra byla starsi a jeste zdatnejsi ctenar, tak bylo porad co cist. 10 knih k Vanocum od rodicu nebyla vyjimka . Behem studia jsem precetla asi nejvic. Doted nechapu, jak jsem pri uceni na statnice stihla precist 5tisetstrankovy roman . Co jsme mela male deti, tak to bylo horsi. Ja si neumim cist jen tak chvilku vecer. Jak se zactu, tak bych cetla furt, ale to pak vsechno stoji. Jenze takovy pracovni a spankovy deficit si ted moc dovolit nemohu.Nejvic mi utkvelo z ruznych zanru Alchymista, Na vychod od raje, Egyptan Sinuhet, Svet podle Garpa. Ale je to asi hodne dane dobou a rozpolozenim, kdy jsem to cetla.Naposledy jsem cetla severskou trilogii Milenium od Larssona. Prvni dil byl na me tedy dost drsny, ale celkove se to cetlo pekne.

nepocitane...cetla jsem uz jako dite, pak pubertak, pak jsem mela pauzu a ted na matersky ctu dost (tak 6 knizek za mesic - ale priznam, ze kdyz me knizka nechytne, tak ji s klidnym svedomim odlozim a nevracim se k ni... mam kamaradku, a ta i kdyz ji knizka nebavi tak ji docte - to je na me moc velky sebezapreni a svym zpusobem i ztrata casu)mam sve oblibene knizky, ke kterym se rada vracim (treba Doktori od Segala), a hluboky dojem asi \"Bez dcerky neodejdu\" ale tu bych ted, kdyz uz mam deti asi znova neprecetla....

netuším. řekla bych, že hodně, ale pak si vybavím několik svých kamarádek a známých, oproti kterým jsem maločtenář kolísá to, někdy čtu furt, někdy několik týdnů, snad i měsíců, vůbec. Loni jsem četla dost, myslím, že tak průměrně jednu knížku týdně. Na gymplu jsem hodně četla doporučenou literaturu, dneska to nechápu, jak jsem mohla sjet velkou část Balzakových děl..například. A celýho Hrabala, toho jsem milovala. (Nedávno jsem si znovu přečetla Nikolu šuhaje loupežníka a trápila jsem se prvních padesát stránek, jak mi to přišlo složitě psaný)Hluboký dojem ve mě zanechala spousta knih. Ale mám zkušenost, že to, jak se ti kniha líbí je ovlivněný nejen věkem, ale i momentální náladou (nebo tak něčím niterným). Taky tím překvapením z nové knihy. Víckrát se mi stalo, že jsem byla z knížky úplně nadšená, všem jsem ji doporučovala, a když jsem si ji pak s odstupem přečetla znovu, nechápala jsem, co mě tak oslnilo. Třeba Svět podle Garpa, z toho jsem byla nadšená a podruhé mi to přišlo jako obyčejná knížka.Svýho času ve mě zanechávaly dojem knížky od Lanczové, předtím ten Malý Bobeš, jak mu umřel bráška, a Děti z Bullerbynu, jak byli v pohodě. Joo, a Rychlý šípy, milovala jsem jarku metelkuPak jsem krom těch klasiků (kteří se mi mnohdy taky líbili velice) četla takový ty feťácký knížky, Děti ze stanice zoo, A bude hůř, Trainspoting (po té jsem začala mluvit sprostě!), Bukowskiho (to dneska nechápu).Vyhnání Gerty Schnirch mě absolutně dostalo - ale nutno podotknout, že jsem v tý době kojila, bez toho by mě to asi tolik nerozstřelilo.V poslední době ve mě zanechaly hluboký dojem například Želary (ke kterým se občas vracím), protože jsou jak báseň, a k Děvčátko, rozdělej ohníček, protože je jak píseň. A Pí a jeho život.