kdy je dite rozmazlene??? - diskuze

Já teda k výchově dětí přistupuju stejně. V bytě si může Kačka hrát s čím chce, a to s čím nesmí ví dobře od malička. Nic jí neuklízíme a v ničem jí neomezujeme.Rozmazlený dítě je dle mého takový dítě co si umane to má, rodiče ve všem ustoupí, má všeho až moc a dostane na co si vzpomene.

rozmazlené nebo ne, však Ty s nima žiješ, a když je Ti s nima dobře, tak je jedno, jak tomu říkají ostatní.

já si především rozmazlený dítě představuju o pořádný kus starší...a každý to na to má jiný názor.taky nechávám dítěti velkou volnost a zákazů má docela málo (ale ty jsou pro mě dost zásadní a dbám na jejich dodržování). stejně se mi ale zdá, že na něj furt ječím, že něco nesmí...a že mu ustupuju. možná bude rozmazlený, možná ne, možná v něčem..stejně s tím nic moc nenadělám

Já znám velmi rozmazlené dítko a můžu říct,že se mě ječí chlupy jen jak ho vidím.Dítko co dostane vše co si zamane,pokud né tak ječí dokud si to nevyřve.Dítko co si ve 4 letech nedojde 3 metry pro sklenici s pitím,protože přeci řeklo matce že jí má přinést.Taky na hřišti je k sežrání,protože svoje hračky nepůjčí a cizí by chtěla.Otík s Elli jsou v pohodě,potvoráci taky nesnášejí aby na ně šahal někdo cizí(hlavně Jirka je v tomhle expert)a já je chápu.Taky nesnáším když na mě někdo šahá.

Podle meho nazoru je dite rozmazlene, kdyz mu rodice vse koupi, ve vsem ustupuji, neustale jim stoji za zadkem, aby se nahodou neuhodili, pripadne aby se na ne jine ditko krive nepodivalo.S tim utesovanim a mazlenim si nemyslim, ze by se dite rozmazlilo, maly kdyz upadne tak taky rikam, ze to nic neni, ale kdyz uz breci tak ho pomazlim. To je ale fakt docela vyjimecne, kdyz on breci.

To záleží na úsudku jednotlivce. Starší generace jež své děti dávno vychovala měla svoje metody... Nejlepší, že?Pak ti co děti nemají prd ví, co to je je vychovávat...A my co ty malé děti máme... Nejsou rozmazlené, jen jim dáváme svobodu pohybu a myšlení.

Taky jsem nad tím přemýšlela.Karolínka doma může sahat skoro na všechno,hrát si s s nádobím,vytahovat papírové kapesníky z krabice (což včera šokovalo moji matku)atd.Samozřejmě jsou věci,které nesmí a ona to ví.Někdy zkouší,ale nepovolím.Takže nějaké hranice v tomhle má.Ale spíš se bojím,abych si ji nerozmazlila tím,že když pláče a natahuje se po mě,vždycky ji vezmu (pokud se samozřejmě nevzteká) a hladím.Nevím,jestli to nedělám špatně,protože třeba kamarádka,se kterou jsme byli nedávno venku,tak malou,která jí spadla na odrážedle,vůbec neutěšovala,naopak jí říkala,že to nic není.Já vím,že se to s utěšováním nesmí přehánět,já taky ze všeho nedělám kovbojku,ale když si malá ublíží nebo jí bolí zoubky a chce ke mě,tak ji přece neodstrčím,ne?Jinak cizí lidi Karolínka bere jak kdy.Na některé se rozbrečí hned,když se jí nelíbí,jinak po chvíli rozkoukání komunikuje,ale vzít do náruče se nenechá.A všichni hned melou o tom,že je maminčina prdelka.No,já osobně moc nechápu,proč by se dítě mělo nechat od každého omakávat.Mě by taky vadilo,kdyby se úplně cizí člověk na mě hned sápalTakže štumpajzlíky chápu.Mě to přijde jako rozumnéPejska taky neučíš,aby ke všem šel,protože nikdy nevíš,co je ten člověk začMožná blbé přirovnání,ale já to tak vidím.Líbí se mi tvůj způsob výchovy,nemám pocit,že jsou štumpajzlíci nevychovaní nebo rozmazleníOmlouvám se za román,ale často přemýšlím o tom samém

rozmazlenost,je to,že dítě dostane vše co si umane a že se mu dovolí vše co si zamane,to že ječí a řvou neberu za rozmazlenosta,el na druhou stranu,ikdž sou doma tak jim nedovolím všechno,sou věci co se prostě nedělají,prd na všechny

já si rozmazlené dítě představuju tak, že mu rodiče (nejen) ve všem ustupují, vše je po jeho. Cokoli chtějí (ať už koupit, nebo dělat), dostanou.