Jste vlastenci? - diskuze

Ne a druhá otázka taky ne.

Já jsem češka, ale slovenské krve. Naši jsou oba ze slovenska a aby jsem pravdu řekla, tak na Slovensku se mi víc líbí lidi kolem. Jsou takoví družnější proti Čechům.Ale kvůli ekonomicke situaci a velké nezaměstnanosti bych tam nešla. Alespoň v tomto bych řekla,že na tom nejsme úplně nejhůře.

Já jsem vlastenka, mám ráda svoji zemi, jazyk, rodinu a dobré lidi, kteří tady žijí. Žijí tady samozřejmě i špatní, zlí a nepoctiví lidé (asi jako všude jinde) na ty samozřejmě hrdá nejsem, stejně jako na naše politiky. Ale stejně jsme šikovní, nebo máme štěstí, či co? Protože když se člověk dívá na politickou scénu a dozví se o korupci a úplatcích. Tak i přes tyto věci to u nás funguje dost dobře. Školství, zdravotnictví, soc. systém. V málo které zemi se lidé mají tak dobře jako u nás. Jako největší problém našich povah vidím, nevšímavost a srabáctví se ozvat pokud se někde děje něco špatného (...ať si mě radši nikdo nevšímá, ať navýčnívám...ať nedejbože nejsem vidět více než ostatní... když si toho nevšímají druzí, tak já se do toho taky plést nebudu...co mě nepálí, to nehasím...) prostě alibizmus ... tak to mě fakt štve. Sama jdu do věcí naplno i když vím, že některým lidem \"šlápnu na kuří oko\" a nebudou mě za to mít rádi. Člověk se přece musí ozvat, když jde o dobrou věc. Kdybych nebyla hrdá na svoji národnost, zemi, ztratila bych kus sebe... já jsem národ... Jak už tady někdo psal, každý musí začít u sebe. Myslým, že jsem dobrý člověk, aspoň se o to snažím a doufám, že z našich dětí vychováme dobré, sebevědomé a šťastné lidi.V určité situaci bych za svůj národ život položila.

Jsem hrda na to, ze jsem z CR. Libi se mi nas jazyk, zvyky, filmy, smysl pro humor, krajina, atd. Kdybych mela branit rodinu, tak urcite az do krve, ale stat...no, to uz asi ne. Tim, ze ziju venku me vzdycky dostanou lidi, kteri si mysli, ze tady je to lepsi ve vsech smerech. Ja jim vzdycky reknu, ze peceni holubi tady do huby zatim nelitaj, ze chleba je vsude o dvou kurkach, makat se musi, narazite tady na dobre lidi i na blbce, nefachcenka a ze bordel je v institucich a politice vsude.

Ja jsem vzdycky byla vlastenec co se tyce komunisticke doby - brecela jsem pri pisnickach Karla Kryla a proste jsem tu nesvobodu spatne prozivala i zpetne.Jinak jsem k vlastenectvi nebyla vedena - ba naopak a s chozenim do valky nesouhlasim a rozhodne bych nehodlala za zemi jako takovou polozit zivot..mozna za zachranu nejakych lidi,ale ne za zemi v teto dobe.Jinak musim rict,ze co jsem v USA se ze me stala mnohem vetsi\"vlastenka\",ale spis je to stesk po domove.Nicmene na nasi historii,nas jazyk,nase jidlo,nase filmy i hudbu a nas humor pysna jsem a je mi to velmi drahe.

Nejsem vlastenec a za ČR bych nebyla ochotná obětovat život, natož prachy(kdybych nějaké na rozhazování měla). Jsem ochotná kdykoli se nechat zlikvidovat, zmrzačit pro svou rodinu, příp. některé další osůbky blízké mému srdci.

vlastenec nejsem, doufám, že mé děti zde žít nebudou. A život bych za tuto zemi nepoložila, ale to za žádnou.

k tematu, a dokonce od pana Okamury: http://okamura.blog.idnes.cz/c/213831/Jen-sileni-lide-co-mysli-ze-zmeni-svet-ho-zmeni.html

Jednou jsem v nějakém pořadu zaslechla myšlenku,kterou nikdy nezapomenu:Je velký rozdíl mezi vlastenectvím a tzv.vlastenčením.Např.fandění v hokeji nemá s vlastenectvím vůbec nic společného,to je vlastenčení (vůbec nic proti hokeji,taky ho sleduju).Opravdový vlastenec je podle mě málokdo.Já jsem ráda,že žiju tady,i když občas vyhrožuju,že se odstěhuju do teplých krajin,ale ve skutečnosti bych to neudělala.Necítím se ale jako opravdový vlastenec.To je podle mě člověk,který by za svou zemi dokázal obětovat i život a to bych já neudělala.Za své dítě a muže ano,za vlast ne.

Nejsem češka, ale i kdyby tak pro tenhle národ se obětovat určitě nebudu. Žila jsem ve švycarsku dva roky a doufám, že se tam jednou odstěhujeme. Kdo už jednou žil někde jinde tak může srovnávat.

Ano, jsem vlastenec a ano obětovala bych pro svou zem život. Samozřejmě by také záleželo o co by se jednalo. Obrana vlasti, mojí rodiny a mého majetku, jednoznačně ano.

Jsem vlastenec a jsem na to hrdá. Jsem hrdá na český jazyk a neměnila bych na něm nic. Výuka angličtiny dětí od 2 let mi přijde padlá na hlavu, když to dítě není schopné pak napsat jedinou větu spisovně v češtině. Jsem dost radikální v tomto ohledu. Jsem pyšná na to jak jsme malá země a přesto vcelku soběstační, že nejsme jak v Africe zotročení, jak v Americe vychovávaní že nad nás není. Nestydím se za naší vládu protože takovou jsme si zvolili. Nemám ráda systém který ve vládě panuje, dle mě by ve vládě měli sedět pouze ekonomicky vzdělaní lidé!! kteří mají dost peněz na to aby se nenechali snadno podplatit a za sebemenší přestupek proti lidskosti bych jim místo imunity udělala místo někde v černé kobce do konce života. Já nevím, no, já zastávám názor že pečení holubi do nosu nelítají, proto nepodepisuju petice, nenadávám pořád na to že zrušili porodné, že snížili rodičovskou a snažím se vydělávat peníze i jinde pokud ta možnost je. Ano, hodně mi k tomu nahrává lokalita a chápu že v některých krajích je těžké práci sehnat. Ale ať mi nikdo z pražáků a z větších měst netvrdí, že nelze sehnat brigádu a přivydělat si. Nadávat umí každej. Ovšem vocamcaď pocamcaď. Nevidím důvod proč bych měla za svou zemi obětovat život. Nejdůležitější je pro mě moje rodina, nikoliv stát. A nenechám tu své děti sirotky abych si sama hrála na hrdinu.

Mi se tu libi.Na jihu je borcus, na severu moc tma a zima, na vychode Rusko a na zapade Amici.Mozna jeste Svycarsko by mohlo byt fajn.Zivot bych polozila za dobrou vec. Nevim, jestli to je obrana nasi vlasti.

Dá se říct, že jsem vlastenka. Asi bych nedokázala žít někde jinde - ale možná že spíš než země jako taková by mi chyběla rodina, příbuzní a známí. Ale když jsem někde byla a ptali se odkud jsem, tak jsem vždy hrdě odpověla že z Česka (na to vzdy druhá strana odvětila - z Československa?)

já sem ráda, že jesm česka, jako jasný, za určité věci se tu stydím a nesouhlasím, ale to je všude. já byc jinde nechtěla bydlet, jen bych za svou vlast život nedala.

jsem Češka se vším všudy nestydím se za to, ani v zahraničí, stydím se za naši vládu, jak to tady vede a dělá Česku ostudu.. za vlast bych život nepoložila, neumím si to ani představit a doufám, že se nikdy nebudu muset rozhodovat mezi životem a sebeúctou, manžela bych do války nepustila a děti v žádném případě ne!

Jsem ráda, že jsem češka, ale strašně se stydím za naši vládu, za to, že tady s poctivostí a pílí člověk nejdál nedojde. Já teda teď budu hodně radikální, ale zopakovala bych defenestraci pro výstrahu všem ostatním, kteří by se chtěli chovat stejně, jako naši představitelé.