Abych vás uvedla do situace s naším stěhování
m.Na konci června jsme si byli prohlédnout dům,ten večer jsme sousedovi nabídli i náš byt,vypadalo to OK.Z naší strany bylo vše vyřízenou opravdu celkem rychle-hypotéka je připravená k vyplacení.Soused se rozvedl a na půl ceny našeho bytu si bere hypotéku a na druhou půlku ceny bude mít až mu jeho bývalá žena vyplatí majetkové vyrovnání.Vše se trochu vleklo,ale nepřestávali jsme doufat.Úřednice jeli na dovolenou,soused jel na dovolenou a měsíc se nic nedělo.Můj manžel opravdu vše vyřizoval,katastr,hypotéky-zrušit starou,vzít si novou...Všude něco platit...Soused seděl doma a jen
pokyvoval.Na začátku jsme se s ním dohodli,že cena bytu bude 2,2mil + poplatky (hlavně daně atd.) prozatím vše polácíme my a na daně nám prý nedá Pán z Mnichovic, kde si dům chceme koupit nám dal termín do konce srpna,to jsme nestihli,uprosili jsme ho do konce září, a nechtěl ani další zálohu.Včera mělo sousedovi přijít rozvodové vyrovnání,ale když jsme se ho včera večer ptali,tak prýse ještě nedíval,že se podívá až dneska,zřejmě nepochopil,že pokud se nepřestěhujeme my, tak on taky neŠla jsem proto za jeho bývalou ženou,protože bydlí tady v domě( v půl devátý večer) a šla jsem se jí zeptat jak to je? Řekla mi, že mu peníze nedala,protože on nesplnil podmínku, na které se dohodli (že on zaplatí půlku rozvodového pávníka) a že mu to říkala před 3 týdny.Málem jsem omdlelaDo konce září zbývá 6 dnů a je jasné,že se to opět
nestihne.Manžel dnes bude pánovi volat,zda ještě počká,teď už samozřejmě se zálohou anebo jestli už je toho na něj
moc.On je ten pán velice slušný,ale má dalšího zájemce a chce kupovat nemovitost a ty peníze z prodeje domu potř
ebuje.Pokud bychom někde sehnali 800 tisíc do konce září,( než nám je zaplatí ta rozvedená paní)což je prostě neseženeme,tak by to vyšlo,jinak jsme přišli o stotisíc zálohu a nervy.Já noc probrečela,ráno se pozvracela a teď jsem si dala dort a je mi zase
zle.Co řeknu Andulce???Manžel se zhroutí.Já myslím,že už to mám za sebou.Včera jsem obvolala všechny co jsem znala,ale je to strašný,večer v deset někoho žádat o peníze,stejně nikdo neměl,nebo nechtěl,jedině máma by nám půjčila na tu zálohu,táta je dutej a tchánovic ti nemají a hlavně jim se to manžel stydí říci,nebo já nevím,dneska jsem jim alespoň poslala sms jak to je, kdybych s nima mluvila, tak se rozbrečím,ale oni ani
neodepsali.Jak je to vtipný,ne?Že jsem se bála,že stěhování nebude.Já už nejsem naštvaná,jsem v nějaklé další fázi,asi jsem zlomená.