jízda autem - diskuze

Leni, já co mám malého taky nerada řídím...zrovna minulou sobotu jsme jeli do Frýdku na procházku a kafe a než jsme vyjeli na náměstí tak z boční do nás málem napálil frajer...naštěstí i Petr i ten chlapík začali brzdit jako šílení a ustáli jsme to, už jsem viděla jejich auto v našem:-( Byli jsme bez malého a i tak mě málem ranila mrtvicebohužel jezdit musím, Petr je pořád pracovně pryč a nesmím myslet na to, co by se mohlo stát...to se totiž může stát kdykoli a kdekoli

nejhůř na tom budu asi já,poklízím před každou cestou v bytě a říkám ostatním příbuzným,kde máme v případě nehody peníze,co je třeba zařídit a tak. Jsem příšerná,jako řidič to ještě jde,ale jako spolujezdec mám nohy v křeči,prošlapuju fiktivním bržděním podlahu a jsem hóóódně naštvaná když řidič nemíní zpomalit na mě vyhovující tempo,které se smaozřjmě mění typem vozovky,počasím a frekvencí aut kolem nás.Hodně lidí mě považuje a magora,já jsem se s tím ještě nevyrovnala

aŽ takový panický strach nemám, ale není jízda, abych si to taky nepředstavila strach mám, ale snažím se na to nemyslet

Jako pražák jezdící už 16 let mě na silnici máloco překvapí.Zjistila jsem,že jezdím o něco opatrněji pokud mám v autě děti,ale jinak mě to problémy nedělá.O něco víc mě vadí když řídí manžel,prostě v tomto případě věřím daleko víc sobě.Navíc mě řízení baví,jako spolujezdec se dost nudím.

Jako spolujezdec na to nemyslím, ani se nedívám někdy na cestu. Jako řidič, jen někdy, když vím o nějakým nebezpečným místě.

Od té doby ,co vozím i malýho tak taky nerada řídím,když jede někdo jiný tolik mně to nevadí.

Strach v dnešní době je normální.Já se dřív jako řidič nebála, až do bouračky kterou jsem nezavinila. Co mám prcka byl strach trochu větší, ale s volantem v ruce jsem si byla jistější bezpečím. Teď co jezdím jako spolujezdec je to zase o ničem jiném. Martin řídí moc dobře a bezpečně, někdy až čumím.Ale já jak vidím že se blíží auto z boku a ještě na straaně kde je prcek mám srdce až v gatích.

Já jezdím teprve rok,ale hooodně často!!!No a takových myšlenek mám pokaždé spousty!!!Nejsi sama,neboj!!!Nejvíc mě derou nervy magoři co jsou nebezpeční svým chováním při řízení!!!Nerada jezdím k našim po jedný silnici,kdo to zná,K.Vary -Bečov,protože tam je to sice hodně široký a člověk by si řekl že tedy i bezpečný,jenže právě proto,že je to tam široký,předjíždějí tam magoři i na nepřehledných místech,neb se spoléhají že ten v protisměru má místo na to aby uhnul!!!Takže není vyjímkou,že proti mě vyjedou ze zatáčky dvě auta vedle sebe..A to se pak člověk diví čeho jsou lidi schopní..A samozřejmě v létě do toho ještě motorky..A ještě mi moc optimismu nedodává ani fakt že se tam stává právě dost nehod..Před 14 dny když jsem vozila Filipa do školky,každý den 18 km tam a zpět ráno a odpoledne pro něho,tak skoro každej den,mě někdo někde ohrozil..Jednou to byl náklaďák co si zkracoval zatáčku a neviděl mě,takže jsem jen tak,tak uhnula,podruhý to bylo auto co ho vynesla zatáčka a vjel též do protisměru tak jsem uhnula,to jsem byla tak v šoku,že mě pak až napadlo,jak on to strhnul,zda to nenarval do svodidel,ale neměla jsem chuť ani odvahu se vracet..No pak jsem se ptala každého kolem sebe,zda se jim to stává taky,a každej mi řekl že jo..Je pravda že to holt k tomu na tý cestě patří,a já se s tím nehodlám smířit!!!Asi jako ty!!!Takže držím palce ať máte příjemný výlet!!!!Páááá