Jak hodně z vás ví, nebyla jsem uplně pro aby byl martin u porodu. Říkala jsem si, že bude hloupé tam před ním hekat a dávat najevo svoji bolest a buhví co tam budu provádět. Taky vim, že on jen při zmínce o krvi zbělá a jakmile jí vidí tak omdlí. Prý omdlel i v autoškole když se učili první pomoc. Prostě člověk co na sál nepatří. On ale nakonec jít chtěl a tak tam byl. Musím říct, že asi jen díky němu jsem nakonec porodila. Na té čekací části kde jsem strávila 35 hodin bý nemohl, byl ale aspon an sále. Přijel v podstatě stejně jako já tam byla přivedena z přípravny. Akorát mi napíchli epidurál a dali ještě infuzi na bolest, takže jsem byla schopná i mluvit...hned jsem mu řekla co všechno semnou prováděli a jak moc se bojim a on mě moc utěšoval, jak jsem užasná že jsem to vydžela a že už to brzo bude a ted mám tu infuzy a ta pomůže. Potom mi vlhčil obličej hadrem, což samo o sobě nepomáhalo, al emě se líbilo jak se o mě stará. A při samotném tlačení byl bezkonkurenční. představovala jsem si jak bude stát někde v rohu, celý bílý a nakonec omdlí nebo se pozvrací. A on stál celou dobu vedlě me, držel mi nohu a hlavu a povzbuzoval. Říkal jak to dokážu, jak krásně tlačim, jak už to bude, at dýchám, nebo zase at nedýchám a at nekřičim že se tim vysiluju. A potom hlásil jestli už leze hlavička. V jednu chvíli jsem tam měla takový stav - nechtě mě všichni bejt, já už jsem tak vyčerpaná, že to stejně nedokážu, jdete pryč a nechte mě tu umřít. Tak z toho mě dostal taky on. Nebýt jeho tak to asi fakt nedokážu a jsem mu za to moc vděčná. Taky díky němu vím podrobnosti, většinu věcí z toho konce mám v mlžném oparu a ani nevím že se stali, jak jsem popisovala svůj porod tak polovinu toho co se tam dělo mám od něj. Hodně z vás se divilo, že jsem schopná o tom takhle jen tak psát. Jsem moc ráda, že jsem to mohla napsat, protože mě to trápí a potřebovala jsem to dostat z hlavy někam jinam. V porodnici jsem kvůli tomu probrečela snad každou noc, pořád jsem si v hlavě omílala co všechno se mohlo hrozného stát. Ale už je to dobré. A ještě k té fotce těsně po porodu jak ho ze mě vyndavaj: Ta byla vyfocená omilemMartin celou dobu svíral foták a asi něják v křeči zmáčknul čudlík a nechtěně vyfotil tak pěknou fotku, přišel na to až doma...tak to by bylo asi vše