Jaký máte vztah k rodičům? - diskuze

Ne..Mámu miluju, otce nenávidim a nekomunikuju s ním. (Ono když je někdo svědkem a obětí domácího násilí zároveň, tak je těžké pak někoho mít rád i po letech..)

Mění se to dle toho jak rostu, jako malá jsem si rozuměla spíš s tátou, pak s mamkou a teď s oběma a oboum patří velký dík.

já mám hlavně ráda každého jiným způsobem, takže nemůžu říct, že je mám ráda oba stejně. Oba mě něčím štvali a štvou a oba nás s bráchou vychovávali jinak. Máma nás fackovala, táta zakazoval :) S mámou si voláme častěji než s tátou, ale to je dáno tím, že drbeme... tátovi zase volám, když potřebuju probrat něco věcného a potřebuju najít rychlé řešení bez zbytečných keců okolo.No prostě ne, nemám je ráda oba stejně, ale ani jednoho nemám ráda víc, než toho druhého :)

Absolutně perfektní. Jsou vedle manžela a bráchy mým pevným bodem ve vesmíru. Mám je ráda úplně stejně a úplně nejvíc a hrozně mě mrzí a i dost šokuje, když slyším (nebo i tady čtu), jak je to často úplně naopak. V tomto směru si žiju v pohádkovém světě.

lepe se citim s tatou,od mala byl duvernik...mamka je fajn,ale obcas to proste neklape,asi zenska rivalita..a porad povoli a ustoupi brachovi...a to me vadi ted v dospelosti..ale mamje rada oba

Ne nemám, oba miluji,ale každýho jinak.

Těžká otázka, neumím odpovědět nezaujatě. A upřímně si nejsem jistá jestli bych kdy na to odpověděla takhle veřejně. Nepřežila bych totiž vědomí že by si to někdy mohli přečíst.

Ja jsem ted s nimi byla týden na chalupě tak ted zrovna nikoho.Né,asi tatku,ale s mamkou mám bližší vztah.

Nestýkám se s něma. Ale přeber si moji lásku.Matka alkoholik, co se nestyděl mě nazývat už v útlém dětství všelijak, slušně málokdy.Otec pracovitý, hodný a ...Teď co jsme děti z domu si chlastají spolu.

ano

Ne. Potom, co se před deseti nebo kolika lety rozvedli a my jsme zůstali s tátou, který si pak našel neuvěřitelnou čarodějnici, která tyranizovala mě a ségru a mě dohnala k odchodu z domova, mám radši paradoxně mámu, která vlastně od rodiny odešla k mladšímu chlapovi. S tátou se nevídám moc často, tak jednou za čtvrt roku s bídou a to mu musím ještě zavolat, že má Adam třeba narozky. Jako má nás rád, to určitě, ale hřeší na to, že jsme byli už velké a asi si myslel, že už ho nepotřebujeme. Se ségrou se nestýká vůbec, jen když se někde potkají. Ale zase ho trochu chápu, ta čúza mu jednu dobu vyhrožovala, že odejde i s malým bráchou, když nás bude upřednostňovat.S mámou se vídáme pravidelně, min 1x týdně, pohlídá kdykoliv, Adama miluje a její partner je mi možná víc tátou, než vlastní.