Jaký byl pro Vás uplynulý rok? - diskuze

rok 2011 byl pro mě relativně běžným, i když něco se přece jen událo - se Zdeňkem jsme se zasnoubili, mamka dostala výpověď a nastoupila na ÚP, Nikinka oslavila své první narozeninky, brácha strávil půl roku ve Finsku a po návratu si našel vážnější známost, sestřence se narodila Nellinka - to vše na ten můj rok 2011 mělo vliv

Mě se rok 2011 docela líbil. Ondra vyrostl z miminka do velkého školkáčka. Dokázal strávit beze mně 4 dny a pak celý týden v pohodě a jen já trpěla, podívali jsme se spolu k moři. Uzavřela jsem jednu kapitolu života a s Martinem jsme se definitivně rozhodli že otevřeme novou a pořídili si spolu byt, Ondra nastoupil do školky a já si našla práci, která mě baví. I Martin změnil na konci roku zaměstnání, to už mě teda baví podstatně míň. Byli i smutné chvíle, ale celkově schrnuto byl to dobrý rok. Doufám že i ten nastávající se ponese ve stejném duchu.Konec světa mě něják nebere, až příjde tak bude do té doby budu žít spokojený život.

pro nás byl rok 2011 nejlepší, narodila se nám Verunka, jsme zdraví a doma vše v pořádku, byt je konečně náš a pokud bude takový i rok 2012 nebudu si vůůůůůbec stěžovat

nic moc, přála bych si, aby ten nový byl lepší, ale bojím se ho

Pro mě byl hrozně moc náročný - jak pracovně, tak i psychicky, když jsem hledala cestu, jak všechno zvládat a nebýt zralá na cvokhaus. Na druhou stranu, umíme si jako rodina na sebe i uprostřed kolotoče udělat čas a udělat si radost.Takže doufám, že v roce 2012 budeme zdraví a bude o něco klidnější (i když tomu moc nevěřím). Beru to ale tak, že jaké si to uděláme...A konce světa, už zas??? Ale jo, klidně, proč ne, máme už ovce, koně, tak dokoupíme krávu a nic nás nezaskočí

Minulý rok pro mě byl..... s manželem jsme se nerozvedli, ani jsme se moc nehádali, děti jsou pořád zdravé, žádná tragická ani jiná událost se v naší rodině neudála, manžel o práci nepřišel, já taky mám pořád ten svůj Kauf... Tak asi normál...Na tento rok jsem zvědavá... Končí mě rodičák, Karolína přechází ze základky na učňák... No... Uvidíme, jak nám všechno vyjde...Konec světa? Nějak tomu nevěřím.

tak byl plný změn a nových důležitých rozhodnutí.

Rok 2011 byl pro mě hodně těžký. Začal tím, že na Silvestra jsme byly s Beátkou v nemocnici, nemoci nás provázely do jara. Pak hodně hektické dojíždění třikrát týdně s Matýskem do dětského centra, kde byl na dopoledne. Bylo to s přestupem a Bee nebyly ještě dva roky. Navíc bez kočárku. Uf. Léto divné, manžel věčně v práci, já na vše sama. Cítila jsem se opuštěná, začala jsem rychle hubnout, nemohla jsem jíst, spát, dýchat. Za měsíc pět kilo dole a zablokovaná záda. V září Matýsek do normální školky a já zkolabovala. První den, co tam byl do odpoledne. Chtěla jsem skočit z okna a tři dny v kuse jen plakala. Skončila jsem v Bohnicích. Začal mi nový život. Vrátila jsem se k psaní a do konce roku napsala trilogii. Otevřela jsem se přátelům, včetně těch na Bolu. Odpoutala jsem se od rodičů a hledáme rovnováhu v našem vztahu. Těžké. Znovu jsem se zamilovala do manžela. Děti mi dělají velikou radost. Chodím zase na alko skupiny a více si hledím zdraví. Od nového roku čekám mnoho. Snad se mi to vyplní

Pro mě to byl rok jako každý jiný..i když v mnoha směrech určitě lepší. Nastala změna v tom, že bydlíme s Robertem dohromady a po tříměsíční známosti to byl velký skok do neznáma pro oba..Naštěstí snad jsme to zvládli a vzájemně si na sebe zvykli. Proto jsme se rozhodli se pokusit o miminko, takže tento rok bude ve znamení miminka A jinak tím, že chodím do práce jsem ten loňský rok opravdu hodně zanedbávala BOL, což mě mrzí, ale s tím nic nezmůžu.Práce mám čím dál víc, času čím dál míň. Ale jsem šťastná a spokojená a vy co mě znáte víte, že to jsem přeci potřebovala.Tak ještě to miminko a budu vše tak jak má být

Jsem ráda,že už je rok 2011, byl to hrozný rok,hlavně po té finanční stránce. Spoustu stresů,nervů, změn-stěhování, narodila se Emička-to je snad jediný pozitvní na tom roku. Byl to hodně náročný rok, každý měsíc se něco dělo. Doufám,že rok 2012 bude klidný a beze změn

Pro mě to bylo jak na houpačce.Díky tomu že se Gabka zamilovala do grázla a fetáka jsem skončila uplně na dně.Mužu být ráda,že jsem přežila a Gabka taky.Utužili se naše vztahy s našima.Honza dostal kolo a naučil se jezdit.Vyšel i na Lysou.Zuzanka začala chodit do školy.Ted už plynule čte.No a já s Martinem.Na jednu stranu uplně užasný vztah-denně si voláme a říkame si jak se milujem.Na druhou stranu jsme se viděli 5 dní.Je to zvláštní takový vztah na dálku.Nikdo si to nedovete představit.Taky změnil zaměstnavetele a už dostava peníze jen pro sebe-předtím co vydělal zhrábla česká pobočka a měli díky němu na platy pro x lidí.Konečně si mužeme říct,že jsme boháči.Jen je nam to na prd.On to tam nemá za co utratit a já to nechci.Stačí mi to co mám.Snad to brzy bude stačit na domeček.Taky byla událost,že od března je náš byt náš byt.Konečně.Nic tu ovšem nechceme předělávat.Ja jsem lína a Martin tu není.Udělala jsem si jen drobné upravy v kuchyni.Letos chci udělet Gabce pokojíček,více cestovat a mít se fajn.Konec světa nečekám-a i kdyby tak co mužu dělat.