Jak to jen říct??? - diskuze

Holky, poraďte mi, jak si mám s manželem promluvit o tom co mě trápí, teda spíš pěkně s... štve. Když nechci pak z toho mít doma Itáli, nebo prostě aby to bylo ještě horší? Zdá se mi jako by se mi rozpadl sen o nádherném dlouhém manželství. A ne jen ten. Jsme spolu už 5let z toho manželé 1rok. Zrovna 14. bychom měli mít výročí. Po svatbě nádhera, páč jsme zjistili že jsem už v 5. týdnu, po porodu nádhera, ale asi po měsíci, tak 2x denně je po práci doma, jinak pokaždé z práce domů, najíst se a do hospody, přijde jak už s malou spíme, o víkendu uvaří oběd, jedem na brusle pokud celé odpoledne neprospí a v neděli zas hospoda. Elinku snad přebaloval jen jednou, naštěstí koupání se už trochu chytil když je doma, ale jinak nevim, dokázala bych si představit že by si jí mohl víc všímat abych si taky trochu odpočala. Když začne plakat, já umývám nádobí, tak mu musím říct aby za ní šel. Sám se nezvedne. Když pláče tak dává zprávy víc nehlas a div není naštvanej že neslyší. Možná mu křivdim, ale už nemůžu, poraďte. Jsem špatná já, že chci něco co víc co není normální, nebo se mi to nezdá a něco není v pořádku? Přitom naplánoval k výročí výlet, Vídeň. Je to jak na houpačce, jednou je to krásný pak se to zhoupne a je to všechno v slzách a naštvaných obličejích. Každý večer si přeju být jedním z jeho kamarádů, že bych zavolala a on hned přišel do hospody.Už jen kvůli Elince nechci dělat rozbroje, bojim se rozchodu, rozvodu. Prostě pořád je to otec a mám ho i celke ráda, nevim to se mi v dnešní situaci celkem blbě říká. Je to asi ve mě.