Jak se v Česku stále ještě vaří a jí :-) - diskuze

No tak to je teda hodně fuj :D

já zjišťuju, že chodíme stále méně na takovou tu večeři jako na něco extra. Na dovolených apod. chodíme normálně do restaurace, nebo když tu máme kamarády, je nás hodně a nechce se nám vařit, nebo jsme na výletě... ale spolu na večeři už fakt moc ne, zjistila jsem, že i když jdem do extra luxusních restaurací, tak se tak dobře jako doma prostě nenajím, když to mají výborné, nebaví mě taková ta hra na luxus a mini porcičku, kde dostanu průheldný pláteček červené řepy, na tom pidi kapička tohoto a onoho... nebo si řeknu, vyhozené peníze, doma to udělám líp, v létě mám čerstvou zeleninu, bylinky ze skleníku, manžel dělá výborné steaky z nazrálého masa, co nám vozí náš řezník... nalijeme si víno, sednem ven, stokrát lepší než restaurace... ;-D

Já chodila do restauraci s Martinem a dětmi docela často.Pak tak 5 let né.A ted s milým opět často.Hodně se to za tech 5 let změnilo.Hodně vaří takovou jako by domácí stravu,obyčejnou.Já bych raději ty těžké svíčkové,vepřaknedl,guláše atd.Nebo hranolky,prostě prasarničku,když už jsem v restauraci.A oni ty menyčka mají takové jak jídlo uvařené doma,nebo ve školní jídelně.Třeba rýže,plátek masa a nějaká štáva.Svíčkovou jsem měla za půl roku v restauraci jen jednou.Prostě na menu není.Často chodíme do KFC,nebo na susi.V lednu jsme začali chodit na snídaně a ty bývají výborné.Ještě by to chtělo tu večeři při svíčkách,ale to nevím ani kde to je.V jakém typu zařízení.

Já skoro každý den chodím na menu. Teď teda chodíme do výrazně lepší restaurace než před nějakým časem, ale pořád tam občas dostanu jídlo, který bych si já sama doma dokázala uvařit líp (a to už je co říct, že ano). Často jsou to těžký jídla, knedlíky, zelí, svíčková..což je třeba v létě ve 40 stupňových vedrech skoro sebevražda. Ale blbě mi z toho ještě nebylo Ale tak ty meníčka, to je asi fenomén, myslím, že spousta těch hospod vaří večer líp.Na dovolených a výletech jíme vždycky venku, on už člověk často podle jídelníčku pozná, co to bude zač. Když je mé podezření nepřekonatelné, dávám si smažák. Ale kolikrát se stane, že se v tom tipu netrefíme, že vaří dobře, ač je celej podnik podezřelej, nebo vaří hnusně tam, kde by to člověk nečekal.