Já jsem tááák neskutečně blbá a naivní - diskuze

Minulý víkend jsem si psala po chatu na fb se švagrovou, která mě lanařila, že se půjdeme příští pátek někam vyvenčit. Prý mi chce vynahradit, že na mě vůbec nemá čas a kašle na mě. Byla jsem šťastná jako blecha, že se dostanu z domova, přeci jen už jsem doma zavřená skoro měsíc a hraboší mi, že jsem na tom hodně mizerně mi potvrdil dnešek, kdy jsem se převelice ochotně bavila s jedním kolegou z úřadu, kterého jsem potkala na kotrole u doktora, za normálních okolností totiž toho tvora nemůžu vystát. A co si myslíte? Je pátek večer, šest hodin a já sedím doma a nikam se nechystám. Švagrová se celý týden neozvala ani dneska nezavolala, aby to potvrdila nebo mi řekla, kam jdeme nebo že mě vyzvedne. Takže se jen opakuje přesně to samé, co s mojí oslavou narozenin. Naslibovala mi hory doly, černý les, nebe s měsíčkem a hvězdičkami a pak se na mě vykašlala. Moje oslava, kterou mi slibovala, se odehrála přesně za půl hodiny, kdy mi do ruky vrazila zmuchlané pětikilo, popřála mi a dala pusu, rychle vypila kafe a za půl hodiny byla v hajzlu. Proč jsem tak neskutečně blbá a vůbec ji věřím? A hlavně nechápu, proč ona mi vůbec něco slibuje a že jí není blbý mi to naslibovat a pak dělat, že se nic nestalo. Dneškem se mi vážně potvrdilo, že už si prostě nikoho nebudu nikdy pouštět k tělu. Bude to pro mě mnohem jednodušší. Najdu si něco, co mě zabaví a u čeho se odreaguju, abych neměla potřebu se chodit venčit a svěřovat se. Samotné mi bude fakt líp. Nezlobte se, že to tu zahlcuju takovýma blbostma, ale muselo to ven.