Já jsem porod do vody neplánovala - diskuze

Nevím proč, ale zdálo se mi to krkolomné - nemá se miminko nadechnout vzduchu, když přijde na svět? Moje dcera si však porod do vody zvolila jako jasnou volbu. Naložila jsem se do vany, abych viděla, jestli ty "poslíčky" rozeženu. Nerozehnala. Místo toho se krásně, pohodlně rozjel přirozený porod doma. Bylo to po všech stránkách nádherné. Jsem za to vděčná. Vodu miluji a její objetí bylo nejen příjemné, posilující, povzbuzující a zároveň uklidňující a uvolňující, ale také velmi nápomocné. Opravdovou sílu vody jsem poznala až po narození Laury. Byla už pěknou dobu v mém náručí, když paní porodní asistentka přestřihla pupeční šnůru a pak řekla: Na porození placenty musíme vypustit vodu, bude to trochu nepříjemné, protože voda vám nyní nadnáší vnitřní orgány... Nechápala jsem. Cítila jsem se po porodu skvěle, neviděla jsem v tom žádný problém. Ale s odtékající pomocnou rukou vody jsem pochopila - bylo to, jako by na mne sypali celé kolečko kamení. Má milovaná voda nás doslova podržela. Děkuji, že naše holčička mohla přijít na svět tak krásně.

Ještě musím potvrdit, co napsala níže Neokukana - milé maminky, vezměte zodpovědnost za narození vašich dětí do svých rukou a nenechte se "obsloužit rutinou velkého pana doktora". Většina z nás dokáže porodit své děti bez jakéhokoli zásahu. Dnes už jsou informace o tom, jak porodit krásně všude na dosah. Přeji mnoho krásných ryze ženských zážitků.