hrozný den - diskuze

hOLKY já měla dneska tak hrozný den, jako už dlouho ne. Několik hodin jsem chodila po krámech a sháněla takový svetřík jen přes ramena záda a prsa na svatbu abych neměla holá ramena a záda to já nerada. Po několika hodinách jsem ho sehnala v tescu, byl jediný co tam měli takže jsem ho koupila, pak ještě deodorant, punčocháče a Toníčkovi takový slavnostní kompletek na svatbu. Potom jsme se sešli s Martinem a šli na matriku domluvit termín svatby. Domluvili jsme nakonec toho 9.9. Takže super. Martin musel jít ještě do práce a já jsem to vzala na další zastávku metra pěšky aby se toník prospal a v metru mi neřval.Sedla jsem si pak na chvilku do parku abych si odpočinula a nejdou jde ke mě chlap. A začal na mě řvát: Co čumíš ty krávo co čumíš. Ty na mě čumíš. Tak jsem řekla že jsem na něj nekoukala. A on úplně nepříčetně že koukala a kopnul do kočárku. Byl hrozně divný, měl takový zlí a nepřítomný pohled. Asi byl zfetovaný. Ale ten zlí pohled fuj. Já jsem se začala zvedat z lavičky a chtěla jsem odejít. On do mě strčil a zařval na mě at si sednu na tu svoji prdel. Holky já se tak bála. Musím říct, že strach v takové situaci když má sebou člověk dítě je nepopsatelnej. Já se tak bála že Toníkovi ublížit naštěstí šli kolem nějací Ukrajinci asi dělníci dle oblečení. A viděli to tak jeden vzal kočár druhej strčil do toho chlapa a popostrčil mě dopředu a doprovodili mě až k metru. A on na nás celou cestu řval at se vrátím a kus šel za náma. Já půlku cesty bojovala s tím abych se nerozbrečela a pořád nad tím dokola přemýšlím. Co se všechno mohlo stát. Pak mě napadlo co když mě sleduje a celou cestu jsem se pořád otáčela a zastavovala. Přijdu domu, chci si na uklidněnou obléct ten svetřík na šaty at vidím jak to spolu vypadá. A já tu igelitku nemám Nákup za 500 v prdeli a hlavně ten svetřík tam byl jediný a nikde jinde nic podobného nemaj. K tomu ten kompletek pro toníka. Bud jsem to vytrousila ještě v tescu v přebalovací místnosti, kde toník hrozně řval a už na mě dost netrpělivě čekal Martin a asi jsem nedávala pozor. Tak ted nevím jestli jsem ho nevyndala a nenechala tam někde. Nebo na te matrice, tam teda zítra zavolám a nebo mi to někdo vytáhl z báglu....Tak jsem se už rozbrečela. Do toho volal Martin že bude v práci až do 11 A já se k němu tak potřebuji přitulit a vybrečet. V pátek jdu teda zkusit jít do teska znovu jestli nedoplnili zboží, ale zase se bojím aby tam nebyl ten člověk i když je to jinde. Já se snad bojím jít i ven. Ach jo mě je tak hrozně. Proč se tohle děje pořád mě