Hromadíte věci nebo se jich zbavujete? - diskuze

Hromadění nesnáším, ale hromadím, to je schizofrenie, co?

moje matka je sběratelka úplně všeho..takže v ní mám příklad, jak to být nemá.určitě mám spousty věcí, který jsem měla už dávno vyhodit (třeba oblečení, co je zachovalý a u kterýho mám pocit, že ho ještě někdy aspoň jednou vezmu na sebe (ale nevezmu) a pak různý vzpomínkový předměty)..ale spíš vyhazuji, rozhodně nemám schovaný starý časopisy nebo nádobí..přijde mi, že ikdyž se snažím vyhazovat, pořád se ty věci hromadí..mě vůbec přijde docela úchylný, kolik věcí dnešní člověk \"potřebuje\"k životu.

nepotřebuje někdo válendu ??? Je po Barunce a je mi jí lito vyhodit

Jak co. Třeba dětské schovávám skoro všechno, co je rozbité či rozthané vyhazuju. Po dvou stěhování v poslední době jsem povyhazovala hodně věcí, teď už se pár dní odhodlávám vyhodit staré oblečení protože už nemám kam dát nové. Časáky jen o vaření, ale při stěhování jich taky dost letělo

No vzhledem k tomu, že v bytě o rozloze 60m2 se toho moc skladovat nedá, sklep je spíš pidisklep, tak dost věcí vyhazujem, včetně oblečení, i když je pravda, že je většinou dost jeté. Ale co můžu podaruji, a mám svou krabici pokladů, což manžel nějak nemůže pochopit, a každý rok při úklidu se to nenápadně snaží vyhodit.

nehromadím a zavčasu se jich zbavuji

Vyhazuji a vyhazuji a furt tu toho mám plno.

My toho moc nevyhazujeme, spíš předáváme dál, starou telku si vzal Lojzův kolega na chatu, rychlovarnou konvici bráchova holka na privát, oblečení taky různě přenechávám, po dětech i svoje, skleničky dávám mamce na zavařování. A jinak se nám tu hromadí akorát hračky, ale na ty časem taky dojde.

Rodiče mají velký dům s velkou půdou, kde je plno krabic se starým oblečením a jinými věcmi. Nikdy v životě už to oblečení na sebe nadají, už kvůli tomu že jsou 20-30let staré ale také, že do se do nich nikdy nedostanou. Celý život tvrdě pracovali, dům si postavili sami z výplat, takže mají ke každé věci nějakou vzpomínku, prostě jsou příliš šetřiví na to, aby krabice vzali a vyhodili. To platí i o nábytku. Bohužel toto jsem podědila po nich, sice neskladuji tolik krabic co naši, ale taky mám ve skříni plno starého oblečení. Ale mám v plánu, že jak se budeme příští rok stěhovat do nového domečku, udělám pořádnou čistku a vezmu si jen to, co budu opravdu potřebovat, ostatní půjde do přistaveného kontejneru

Vyhazuju, oblečení vozím na charitu, deky navíc nemáme, polštáře taky. Schovávám si maminkovský časopisy, ještě se mi jednou budou hodit Nádobí vyhazuju jen rozbité, jak píše zajíc, nejsem taková, že když se mi nádobí nelíbí, vyhodím ho. Nábytek, co se nám nikam nehodí, nemáme ho kam dát a nikdo ho nechce, rozštípeme a tchán spálí normálně na topení.