Honzík - roční prohlídka - diskuze

Takže žádanka na dětskou gastroenterologii je doma, ejchuhů. Zítra ho tam objednám. Přála bych si, aby to bylo samozřejmě v pořádku a abych konečně ty prdy mohla přestat řešit a upnout se na to, že je řvaní v noci normální. Jinak má tedy Honzík 9,37kg a 76cm (i když já tam teda viděla 78). Dostal dva ďobance a to mu jako neměli dělat, protože tam ztropil parádní scénu, která nejdřív začala už prvním dotykem stetoskopu. Ty injekce ho dodělaly Nechtěl absolutně nic ukazát, ani jak klečí, ani jak stojí. Nějakej ten krůček ve slabé chvilce za ruce udělal. Co se týče domácího mluvení, žvatlá pořád ostošest mama, tata, ďaďa, baba, včera na mě zařval mámo né. Taky říká ňam, ale možná to bude ham, kdo ví. Jinak umí paci paci, pápá, jak je velikej, telefonem, ovladačem a Bepanthenem dělá haló haló u ucha, ukazuje všechno co ho zajímá, nejvíce ho fascinují dveře, šrouby a háčky na zdi, obrázky, termoska, ovladače na tv, obecně vše, co lze rozebrat a s čím se dobře tříská a co dělá velký rámus. A světýlka na stropě kdekoliv v obchoďáku. Zuby má dva a další 4 nahoře nateklé a viditelné. Noci jsou strašné, to není žádná novinka. Přes den nechce sám spát vůbec, maximálně v kočárku a jinak ho musím dát k sobě do postele a tam ho hladit po hlavě (jojo, zadělala jsem si pěkně na problém), ale jinak večer usíná sám, pokud nemá záchvat hyperaktivity a stokrát nestojí a nepochoduje po postýlce. Jo a tedy nechodí, za ručičky teda pochoduje, ale nemá balanc, staví se pouze v postýlce, sedne si sám všude a místo lezení se přitahuje na zemi rukama a nohy má jak žabák, spíš poskakuje, ale doleze tam, kam chce. Tak to by bylo asi vše od nás