Eutanázie: ano či ne? - diskuze

@Val.J35 Těch důvodů je několik... a přiznávám, že jsem ovlivněná svou etikou, spiritualitou i svými zkušenostmi se smrtí(jak v pracovní tak soukromé sféře...), ale kdo není? =o) Některé z důvodů: Nejsem přesvědčena o tom, že člověk v natolik tíživé situaci je schopen se opravdu svobodně rozhodnout v tak závažné věci. Často se argumentuje tak, že člověk má právo na důstojný život i důstojnou smrt – pro mě eutanasie ale není smrtí důstojnou, osobně v tom volání po smrti slyším spíše volání o pomoc, na kterou si myslím, že by se společnost měla zaměřit. Myslím, že v dnešní době by se měl klást větší důraz na kvalitní paliativní medicínu než na legalizaci eutanasie, osobně v tom vidím daleko větší smysl, jak pro jedince, tak pro společnost. Jsem deformovaná svým povoláním, když zrovna nejsem na mateřské, tak velmi často mluvím s lidmi se sebevražednými tendencemi (vím, že to zcela nemohu srovnávat, avšak určité podobnosti suicida a asitovaného suicida tu jsou) a proto je pro mě nepřijatelné, když se denně snažím lidi udržet při životě, kývnout na eutanasii – a je to určitě ovlivněno i mými spirituálními hledisky – myslím si, že přirozený proces umírání má pro samotného jedince, kterého se to týká, obrovský význam (tím neříkám, že je to jednoduché, nebo že by tím netrpěl)... Zároveň se obávám toho, kolik lidí je opravdu schopno se rozhodnout bez tlaku okolí – dokáži si představit situace, kdy by na toto člověk dobrovolně kývnul jen proto, že by se cítil okolí na obtíž (či by mu okolí naznačovalo, že jim život komplikuje) – a to je podle mě špatně... Je strašně těžké pak posoudit, zda to rozhodnutí bylo opravdu svobodné... Rozhodně nejsem pro prodlužování života za každou cenu, ale pro tišení bolesti, mírnění utrpení a přípravu pro přirozený odchod...Další věcí je, že jsem znám lidi, kteří byli v jednu chvíli naprosto odhodlaní umřít a za pár chvíli zase plni života (navzdory své nemoci či jinému utrpení), jak poznám i u smrtelně nemocného, že druhý den by neměl jiný názor?... a teď přijde ta fanatická věta - nejsem přesvědčena o tom, že mám právo brát si vlastní život...napadá mě k tomu ještě sousta věcí, ale to už by asi bylo moc filosofování =o)...