Dvojí metr - diskuze

Dobrý den,
velice by mne zajímalo, proč jste tehdy jela se synem jako doprovod sanitním vozem, když podle Vašich vlastních slov byl již při vědomí a komunikující, bez známek ohrožení života? To jste neměla obavy, že při poskytování přednemocniční zdravotní péče v sanitním voze budete působit jako rušivý element? Troufám si usuzovat, že jste jela společně se synem, protože jste po této události jeho přechodné ztráty vědomí chtěla být prostě po jeho boku. A stejně tak to cítí i tito rodiče malých pacientů na JIPu. Ano, jistě i oni dokáží jít ven na vzduch. Ale až se na to sami budou cítit a až vyhodnotí, že už není situace natolik kritická a že už se od svého dítěte na nějaký okamžik mohou vzdálit. Velice mě mrzí, že jako u zdravotníka u Vás nacházím tak málo empatie. Protože empatii máte jen jednosměnou - směrem k lékařskému personálu. Sama jsem zdravotník, pracuji na urgentním příjmu a nikdy nám není přítomnost rodičů na obtíž při žádném z poskytovaných úkonů. Nevím, proč by tomu na JIPu mělo být naopak a mělo by toto - něco zcela přirozeného, mělo někomu vadit.