Domácí porody - pohnutky žen - diskuze

Tak jsem přečetla celou diskuzi a musím říct,že ono to asi není jen černobílé,jak píše jezurka.Ve spoustě věcí souhlasím se Sphinx,ale chápu i LAUGHINGgull.Neodsuzovala bych porod doma,pokud by si rodička zajistila odbornou pomoc (PA,porodníka,pediatra),ale pořád tam vidím spoustu rizik.I porod,který probíhá dobře,se může kdykoliv zvrtnout a v porodnici se dá zakročit okamžitě,což doma nelze.Hodně porodů končí akutním císařem.Jak se to pak v případě domácího porodu řeší?Navíc při bezprostředním ohrožení zdraví nebo života miminka asi ani přítomný pediatr nemusí být moc platný...Nechápu ale názor Honafy na to,že když chce někdo rodit doma,tak ať neotravuje doktory.Proč?Jednak si za to zaplatí (a ne málo,jak jsem si přečetla)a hlavně v tom vidím právě tu zodpovědnost,když si chce nastávající maminka zajistit odbornou péči.Já sama bych ale rodit doma nechtěla.V porodnici jsem si připadala bezpečnější.Měla jsem napsaný porodní plán,i když jsem nepožadovala nic nezvyklého.Měla jsem ho pro případ,že bych třeba díky bolestem už nebyla schopná si říct,co chci a co ne.Byla jsem prvorodička,takže jsem netušila,do čeho jduS ničím nebyl problém.Porodní asistentky byly skvělé.Ohleduplné,empatické,pořád mě povzbuzovaly (navíc jsem tam měla přítele).Proti klystýru já osobně nic nemám,takže ten jsem si udělat nechala.Jediné,co mi vadilo bylo to,že ve sprše a na míči jsem mohla být cca asi jen hoďku a pak jsem celou dobu musela ležet na KTG,což bylo dost utrpení.Ale upřímně řečeno,mě ani ta sprcha,ve které jsem skákala na míči,nepomáhala.Měla jsem křížové bolesti a to se nedalo při nejlepší vůli vydýchat.Epidurál jsem si nechala dát zcela dobrovolně,prosila jsem o něho asi po dvou hodinách kontrakcí co 2 minuty.Nejsem na to pyšná,ale v té chvíli to prostě nešloBohužel se mi stalo to,že mi opravdu porod zpomalil a museli mi píchnout oxytocin.Co se týká epiziotomie,tak v porodním plánu jsem měla napsáno,že POKUD nebude nutná,tak ji nechci,ale samozřejmě jsem byla připravená na to,že možná bude potřeba.Byla.A jsem za to ráda,protože malá neměla šanci se jinak dostat ven.Hlavička šla v pohodě,ale ramínka se zasekla.Nastřihli mě hodně,ale pro mě to byla velká úleva (navíc to vůbec nebolelo)a pro ni třeba záchrana života (neumím si totiž představit,jak by ji jinak dostali ven).Proč to ale všechno píšu.Nikdo mi to nenutil,chtěla jsem to sama,takže lékaře opravdu ze zbytečných zásahů do porodu obviňovat nemůžu,ani nechci.Naše porodnice je úžasná (Evulik25 potvrdí).Od lékařů,přes PA až po sestřičky na šestinedělí i na novorozeneckém oddělení.Všichni byli ochotní a já jsem se tam cítila skvěleByla jsem tam fakt ráda,i když jsem se domů těšila,ale vzpomínám na to jen v dobrémOmlouvám se za román,nějak jsem se rozepsala

Jůů tady se ta debata rozjela, člověk tu pár hodin není a vy toho tady nakecáte Jinak k tématu, já ybch doma nikdy nerodila rozhodně bych neriskovala zdraví dítěte, podělat se může něco vždycky. Rodila jsem císařem, původně plánovaným, nakonec rychle akutním, a i když se mi v nemocnici zatraceně nelíbilo, tak kvůli malému bych tam rodila znova, protože jen tak bych si byla jistá, že se mu dostane veškeré lékařské péče, kterou potřeboval. Popravdě řečeno, já můžu být ráda, že dnes je lékařská péče na takové úrovni jaká je, protože před 100 lety bych umřela já i dítě, protože mám dělohu rozdělonou na 2 části a malej byl kvůli tomu v příčné poloze, což prostě přirozeně porodit nejde. Takže i když nemocnice - oddělení šestinedělí hnus, tak přímo dokotoři na operační sále paráda.Vděčím jim za svůj i Vašíkův život.

Nečetla jsem celou diskuzi.Tak nevím co se píše jinde.Ja si myslím,když si chce někdo rodit doma tak at si rodí,ale nikoho neotravuje.Protože pak jakože nechce pomoc a má pomoci víc než by byla v porodnici.Asistenku,doktora na telefonu,kdyby něco atd.Proč by se měli všichni posrat z nějaké alternatvní ....Pak at si rizika přičte sobě.Někteří lidi nechtěji jít s většinou-viz porody doma,očkovaní atd ,ale mateřská a přidavky ty jim nesmrdí.Ti nejvíc alternativní jsou nejvíc otravní.Jinak asi jo,každý dokáže nakonec porodit doma,tak jako nějaký ožralec má po rvačce zlomené žebra a taky přežije bez doktora,nebo bezzubý bez zubu,přežít se to dá.To,jo.

A toho svinciku, co z toho je, ja bych teda kaluz svoji plodovky na podlaze nechtela, jeste by to zdulo parkety...Ja teda rodila doma, jen na posledni pul hodiny jsme dojeli do porodnice. Ale ne ze bychom to tak planovali. U Marusky jsem sice rodila 12 hodin, ale ze je to opravdu porod mi doslo az v deset vecer, narodila se jeste pred pulnoci.U Anicky jsem to vyhmatla uz po hodine, ale to zas byly velke fofry, ta se narodila necele 3 hodiny po startu.a musim uprimne priznat, ze tim, ze mi do toho mikdo moc nekafral, ze mi v porodnici pomohli jen se zaverecnym tlacenim, tak to oboji bylo jak hrasek z lusky... za 5 minut hotovyyyyy

Myslím, že u většiny to bude nějaká negativní zkušenost s porodnicí. A pak módní vlna alternativnosti a návratu k přírodě. Osobně to naprosto nechápu a považuju to za nesmyslný hazard se zdravím a životem nenarozeného dítěte. I kdyby byli v nemocnici nejnepříjemnější, těch pár dní mi za to relativní bezpečí stojí. Taky si myslím, že ač si tyto matky před porodem přečtou cokoliv, jako laici nedokáží zvážit všechna možná rizika. A podvědomě budou inklinovat k názorům odpovídajícím jejich a zlehčovat názory protistrany. Znám osobně několik gynekologů, gynekoložek i dětských lékařek a ani jedna z těchto lékařek nebo partnerek těchto doktorů nerodila doma. Proč asi?

znalost rizik v porodnici a samozřejmě i doma, zvážení, co je riziko větší... po vyhodnocení rizik, zvolení si těch nižších...

myslím, že má žena právo se rozhodnout rodit doma, je to podle mě krok zpět do minulosti, zříká se tím komfortu, který dnešní doba nabízí a musí tím pádem příjmout i rizika, které tady např. před sto lety byly - komplikace, neschopnost úplně ovlivnit porod, ale i smrt dítěte nebo matky bohužel, ale vykrvácet může během pěti minut.. kdysi se taky léčil slepák doma bylinkama a zuby trhal kovář, a přesto by do toho nikdo dnes nešel vím že se to nedá srovnávat, a myslím, že doba domácích porodů třeba zase jednou příjde, až na to budem vybavení, protože to není nemoc a maminkám jde podle mě o jedno, aby tento zážitek zrození byl pro ně a hlavně pro dítě co nejhezčí, nejpřirozenější a nejméně stresující mi v porodnici nechybělo nic, kromě jediné věci - soukromí

Tak jsem se tu rozepsala o tom jak to bylo se mnou a jak jsem chtěla rodit doma,ale bylo by to spíš na příběh do blogu.Takže jen co mě k tomu vedlo. Obrovský rozdíl mezi nemocnicí-porodnicí, a soukromým domem porodních asistentek.Filozofie i prostředí.Měla jsem možnost poznat obojí a protože pro své dítě chcete to nejlepší a když rodíte poprvé, tak také pro sebe, protože zatím jste byla vždy jen vy a neprošla konfrontací s miminkem a tudíž v mém případě uvědoměním si, že skutečně jsme dva.

Já bych doma nerodila ani za zlatý prase. To radši budu v nemocnici, kde je tým doktorů a všichni ví co mají dělat, kde mají přístroje...upřímně? Bych si ani nedokázala představit že někde u nás v ložnici bude tolik krve a bordelu. Stačil ten nepořádek co jsem udělala v porodnici:) A pak to všechno mýt a dezinfikovat? Pár hodin po porodu? No ani mě nehne. To radši ať lékaři miminko prvních pár dní vidí, starají se a nosí mi jídlo

me se porody doma libi.. je to doma, vklidu, a v pohode.. ale preci jen by tam mel byt nekdo kdo v pripade \"problemu\" zakroci.. v zadnem pripade bych nerodila sama s tatkou:D a po zkontrolovani ditete,kdyz je v poradku, tak pohoda..kdyby neco-ihned do spitalu

Já si myslim, že na porodu doma není nic špatného, pokud je zajištěna taková péče, aby všechno proběhlo hladce. Myslím tím třeba, že doktor stepuje před dveřmi domu a čeká na povely porodní báby (zvládnu to sama, nechoď. Přijď, něco se děje. Honem přiběhni, děcko nedýchá..). Samozřejmě je to trochu v nadsázce Osobně bych se bála rodit doma, i když mám porodnici 10 minut autem a 5 minut sanitkou, ale po zkušenosti s porodem v nemocnici chápu ženské, co se rodit doma rozhodnou, pokud samozřejmě všechna vyšetření před porodem jsou v pořádku. Sice jsem nerodila přirozeně, ale i tak to byl pro mě samej stres - na pokoj pořád někdo lozil, kontrolovat miminka, kontrolovat krvácení, bába s obědem, návštěvy spolubydlících, ostatní řvoucí mimina, atd. A nejhorší na tom všem pro mě byla ta zrobotizovanost - ty matko koj, aby děcko neřvalo, a že tě něco bolí...? Nebuď sračka, tady máš na příděl dva prášky na bolest a do večera už žádnej nedostaneš. Chápu, že v nemocnici je těch rodiček třicet a oni nemají čas se s váma vykecávat, ale právě z tohoto důvodu ty porody doma chápu - člověk je ve svým, leží ve vlastní posteli, čaj a jídlo vám nosí muž (kterej tím pádem vám ani nechybí, protože je pořád u vás - mi v porodnici přítel hrozně chyběl), když jste vyčerpaná, nechá vás vyspat a dítě si vezme do obýváku, když vás něco bolí, ležíte, nemusíte vstávat jinam než na záchod atp. Stačilo by, aby každej den přišla nějaká banda doktorů a všechno zkontrolovala naráz a pohodě domova a bylo by to bez stresu. V nemocnici stejně nikoho nezajímá, jestli máte laktační psychozu nebo ne, stejně tam podepíšete papír, že zodpovědnost za dítě přebíráte vy, když ho máte na pokoji, za dětskýma sestřičkama chodíte jenom nahlásit stav kojení a to se dá dost dobře dělat i doma...