4. Domácí porody

Rozhovor byl pořízen 22. března 2012

Nemohu se vyhnout konfrontačnímu tématu domácích porodů. Mimo zdravotnická zařízení se podle statistik narodilo v roce 2009 419 dětí, o rok později 388 dětí. Víte třeba, kolik z tohoto počtu tvoří plánované porody doma? Evidují se nějak?
Myslím si, že to nikdo neví. Potěšitelné je, že jich ubývá. Ale určitě jsou to často případy, kdy žena porod doma neplánuje, a skutečně to do porodnice nestihne. Na druhé straně mezi ty neplánované porody se někdy pokoušejí porodní asistentky, které tam poskytují péči, zařadit i ty plánované. Pokud má pak rodička nějakou komplikaci, tak ona řekne, že: „Paní rodila doma a já jdu náhodou kolem a chci pomoci a vidím, že to nezvládnu, tak jedu do nemocnice.“ Takže je těžké skutečně říci, kolik jich bylo reálně plánovaných. To ani ty ženy často neřeknou, protože nechtějí ublížit porodní asistence, která s nimi porod naplánovala a vedla ho.

Jedinou zemí, kde je tradice rodit doma, je Holandsko, tam se doma narodí zhruba 35 % dětí. Co je potřeba dodat, tak polovina porodů, které tam začnou doma, údajně skončí ve zdravotnickém zařízení. Nevíte, jak tam tento systém prakticky funguje?
Ona je to skutečně dlouholetá tradice, za těmi domácími porody v Holandsku je velice silná lobby různých občanských sdružení a asociací porodních asistentek. Je pravda, že tam z toho gynekologové příliš šťastni nejsou, protože jim to přináší mnohé komplikace a neplánované situace, o kterých nevědí dopředu, než se objeví u nich v zařízení. Tato tradice byla samozřejmě všude, i u nás se to tak dělalo, ale ve většině zemí si řekli, že není úplně nutné dodržovat stav, který tady byl před sto dvaceti nebo sto padesáti lety, a je lepší je směřovat to k většímu bezpečí a komfortu rodičky i novorozence.  Holandsko je prostě světový unikát, ony na to hodně upozorňují i některé militantní porodní asistentky u nás, ale že by šlo o světový trend nebo že by to bylo něco, co se zahraničí snaží napodobovat, tak to tedy rozhodně není, spíš je to noční můra porodníků po celém světě.

Ve stejném textu o stáži jednoho českého gynekologa v Nizozemí jsem zaregistrovala zmínku i o vyšší perinatální úmrtnosti v Holandsku, a to 7 promile. Může to právě souviset s horší dostupností v případě komplikací? Jaká je vlastně perinatální úmrtnost u nás a jestli můžete našim čtenářkám říct, o čem tento údaj vypovídá?
V roce 2009 byla perinatální úmrtnost v ČR tak 3,6 promile (jedná se o součet mrtvě narozených a zemřelých dětí do 7 dní po porodu na 1000 obyvatel), každopádně jsme na světové špičce, jsme mezi zeměmi, kde je perinatální úmrtnost nejnižší a je to zejména díky dobré organizaci, ale i péči o těhotnou i o rodičku. Také je to tím, že u nás velice dobře funguje transport v děloze u předčasných porodů, kdy se rodičky transferují do center, která jsou na to náležitě technicky a personálně vybavena. Jsme dáváni za vzor a určitě by bylo dobře ten stav alespoň udržet, když ne zlepšit.

Jaký je, pane doktore, Váš názor na domácí porody? Myslíte si, že porodní domy sníží počet domácích porodů?
U domácích porodů respektuji názor odborné společnosti, která si myslí, že porod v domácnosti je nezodpovědný hazard se zdravím a životem rodičky a novorozence. Porodní domy, …záleží na tom, co si člověk představuje pod pojmem porodní dům.

To jsem se Vás taky chtěla zeptat.
Pokud je to skutečně tak, že to bude plně zařízené zdravotnické zařízení, dočetl jsem se, že má být garantováno, aby z porodního domu byla rodička v případě komplikací na operačním sále do 15 minut, znamená to, že by se muselo jednat o porodnici vedle porodnice, tak mně smysl těch budov uniká. Nevím, z jakých prostředků se to bude platit. Pokud tam budou pracovat jenom porodní asistentky a lékaře budou volat jenom ke komplikacím, tak mne zajímají kompetence, kdo bude zodpovědný za důsledky případných komplikací. Nemyslím si, že i to pan ministr měl jakkoli zatím blíže analyzováno ve smyslu, co by to přineslo. Na druhé straně vůbec nerozumím, když říkal, že chce úspory nákladů, kdy na jedné straně bude rušit porodnice kvůli tomu, že nemají dostatek porodů, a na druhé straně bude stavět nové porodnice vedle stávajících porodnic, kde rozhodně dostatečný počet porodů nebude, šlo by patrně spíše o desítky než stovky porodů za rok. Uniká mně medicínský, ekonomický i lidský smysl celého toho opatření. Pokud má být jediným smyslem budování porodních domů to, aby se profesně realizovala malá část porodních asistentek, nepokládám ideu za příliš smysluplnou.

Co podle Vás vede někdy i inteligentní ženy k rozhodnutí rodit doma?
Nejsem si jist, myslím si, že to bude emoční záležitost. Že mají třeba špatný zážitek z porodnice nebo jejich přítelkyně potkalo něco nepříjemného a myslí si, že emoce a pocity jsou přednější než jejich zdraví a zdraví jejich dětí. Polemizovat s nimi o tom  moc nejde, protože ony uvádějí různé statistky, které nikdo z nás nemáme k dispozici anebo které jsou vytržené z kontextu, a vidíme pak jenom následky domácích porodů. Myslím si, že je velice obtížné s těmi ženami diskutovat – hovoří, ale neslyší protistranu. Já jsem rád, že jsem mezi našimi pacientkami mého centra takovou dámu nepotkal. Asi vyhledávají služby jiných typů zdravotnických zařízení.

Já jsem si všimla, že pod nějakou peticí jsou podepsány i lékařky. S těmi jste měl možnost diskutovat? Vy to samozřejmě hodnotíte podle toho, s jakými komplikacemi jste se setkali, já to hodnotím podle toho, jestli bych vůbec přežila porody, které jsem zažila, kdyby to bylo v domácím prostředí, respektive, jestli by je přežily moje děti. A tak mne zajímá, odkud se třeba u nich bere ta nepokora? Jak si mohou být jisté, že se žádná komplikace během porodu nepřihodí? Zvlášť u těch zdravotníků mě to překvapuje.
Mě to taky překvapuje a zatím jsem neměl možnost s nimi diskutovat, na žádném z našich sjezdů nebo seminářů nevystoupila nějaká gynekoložka nebo gynekolog, který by řekl, že by ta metoda byla bezpečná, že ji doporučuje, že ji bude obhajovat, že bude ten, který bude propagátorem té metody a bude cíleně asistovat u domácích porodů. Nikoho takového neznám, nevylučuji, že ti jedinci jsou, a myslím si, že stejně tak, jako jsem zmínil u těch žen, i u nich jsou asi důvody emoční.

A nemůže rozhodnutí ženy rodit doma souviset i s možným manipulováním budoucí matky ze strany lidí, kteří si na tomto tématu budují kariéru? Toto nejsou moje slova, ale slova maminky, která se jednou takovouto porodní asistentkou nechala ovlivnit, rozhodla se rodit u ní a ta ji během již běžícího porodu pro zaneprázdněnost odmítla. Výsledkem bylo postižení mozku dítěte z nedostatku kyslíku, edému a krvácení do mozku. Bohužel jsem neměla možnost tato slova ověřit, ale vyprávění na mě působilo věrohodně.
Těžko najít opravdu evidenci o tom, že to tak bylo. Mnohdy se asi lze domnívat, že skutečně v některých případech se žena zeptá nebo si přečte něco, co vypadá jako úžasná věc, že rodit doma je procházka růžovou zahradou, nic lepšího nemůže být. Potom se zjistí, že nedostala zcela objektivní informace. Dovedu si to představit, ale nemám žádné přímé důkazy, že by se to dělo. Ale je pravda, že už jsem slyšel některé z těch raritních porodních asistentek, které tvrdí, že by rády rodily doma, nebo že asistují u porodů doma. Skutečně říkají, jak je to bezpečné a že to bezpečí je srovnatelné s porodem v porodnici a že umějí poznat, že se porod nezkomplikuje. Neznám jediného lékaře, který by to uměl zaručit. Tak jsou asi v erudici vysoko nad námi…

Rozhovor pořídila: Jana Martincová