Dokonalý den? Jen na chvíli... - diskuze

V neděli jsem měla boží den, byli jsme celá rodina na chatě. Manžel s dcerou spali ve stanu a vstali díky tomu dost brzy, takže už v šest jsme seděli u ohýnku a opékali chleba :-). Pak jsem vyrazila na brusle, nejdřív jsem si do uší pustila vzdělávací podcast, abych nasytila mozek, pak hudbu, abych pěkně zrelaxovala. Dopoledne jsme si hráli v přírodě, pak jsme šli procházkou na oběd do restaurace a zase zpět. Po návratu byla dcera pěkně utahaná a tak, i když přes den běžně nespí, usnula a usnula ve stejnou dobu, jako mladší syn, takže jsme si chrupli i já a manžel. Když jsem se vzbudila, tak jsem si říkala, že to je fakt skvělý den. Prospala jsem se, dosytila mozek, zacvičila si i jsem si užila dobré jídlo bez toho, abych ho musela připravit. No a pak se vzbudila dcera s totálně blbou náladou a brečela a brečela a vztekala se. A přes hodinu jsme se jí snažili uklidnit. Ve mě to bublalo a musela jsem se fakt držet, abych na ni nebyla zlá a všechna ta energie, co jsem načerpala se pozvolna vytrácela. A večer, kdy ani syn ani dcera nechtěli usnout, jsem si říkala:" no tak to bylo teda náročný, uuuf". Máte to taky tak? Dokonalý den zničí jedna blbost a totálně vás to vyšťaví během chvilky?