Dlouho tu nebyla vášnivá diskuze - diskuze

ja byla spis lina nez blba.

Asi jsem zářná výjimka, ale ve škole jsem se nikdy nenudila :-). Jak zjišťuji při pohledu a neustálém \"kopání\" do svých dětí, asi jsem byla přírodní úkaz. Rodiče vůbec netušili, že do školy chodím, nevěděli, to tam děláme, vždy ocenili vysvědčení pochvalou.Byť jsem chodila do školy za socíku, byla to malá škola s prvorepublikovým ředitelem, učitelky neskutečné kultivované, přitom milé dámy s přirozenou autoritou, takovou školu bych přála každému dítěti. Sice nemám tak dobrou jazykovou výbavu, ale to, co navždy vepsala ta škola do mě, vydá za tisíc jazyků.A co mně už vůbec nebudete věřit, tak že jsem báječně vycházela s třídními experty, těmi, co tomu učení moc nedali, ale nebyli dle mého hloupí, naopak mnohdy féroví kluci, kteří dokázali na rozdíl o závistivých spolužaček, kterým přirozeně nešla matika a neměly logické myšlení, ocenit chytré baby.

Já doufám, že se jednou moc nudit nebudou. U nás na vesnici byla základka jen do čtvrté třídy, na tu vzpomínám moc ráda dodnes, rodinné prostředí, super učitelky, které strašně ráda potkávám dodnes a vždy si máme co povědět, myslím, že nikdo si na nic stěžovat nemohl. Na druhém stupni už jsem pocítila křivdu ze strany učitele, ale pořád nemůžu říct, že bych se nudila, bože, co já mám skvělých zážitků. Na střední, tam už to bylo celkem drsné, tak půl napůl. Polovina kantorků fakt profesionálové, kteří měli hodiny zajímavé a strašně moc nás toho naučili. Půlka ňoumové, u kterých jsme nechápali, jak se jim na ten titul podařilo dosáhnout. Nicméně po letech, když si vzpomenu na matikáře, jak nás nabádá při písemce, ať opisujeme pořádně, že se mu nechce opravovat, tak se směju jak pološílená. I když je to spíš k pláči...

Nudila jsem se, nejsem ani kdovíjak chytrá a stjeně mě to prostě nebavilo, od 5. třídy jsem strašně chtěl na víceletý gympl, ale rok, co jsem mohla přestoupit gympl neoteíral víceleté studium, takže jsem trpěla na základce, dělala bordel, dostávala důtky a dvojky z chování, do toho měla samé jedničky, protože těm učitelům fakt stačilo, když jsem to uměla odříkat zpaměti a jelikož paměť mám prostě dobrou a nikdo po mě nic víc nechtěl, tak jsem byla za vodou, ale že by mi to něco dalo Pro své děti bych chtěla něco jiného, ale obávám se, že ve státních školách to prostě furt není ideální a na soukromou peníze nebudou, krom toho, že u nás ve městě žádná ani není

Já se ve škole při čtení taky nudila, protože jsem uměla číst už ve čtyřech letech. Nedělalo to moc dobrotu, proto jsem se zařekla, že u Matyldy nebudu podporovat učení čtení před školní docházkou. Bohužel už teď projevuje enormní zájem o písmena, tak nevím jak to dopadne.

já se ve škole nenudila. škola pro mě byla směsicí otravy a stresu. za x let školní docházky jsem se naučila pouze učit se otrocky zpaměti. výborně se to zúročilo na vejšce, která je mi ovšem ku prduco moje dítě ve škole, to nevím, uvidíme, jaký to bude.

Nevím jestli nudila, ale rozhodně mi to bylo jedno a řadu věcí jsem se naučila až v životě.Např. když mi v hospodě nalili decku vína, bylo mi rázem jasné že se jich do litru 100 nevejde. Jak jednoduché...nechápu, proč nám to učitel matematiky názorně nepředvedl a já z toho měla přísahám pokaždé kuli. Moje děti na tom budou obdobně, myslím že ani jedno nezdědilo touhu po vzdělání a ambice být nejlepší, takže víc než škola je zajímají kámoši a lítání venku. Taky bych řekla že záleží na učiteli a vzhledem k jejich platům a pravomocím to asi slavné nebude.Chytré dítě jsem asi úplně nebyla, a dneska když se dívám do učebnic své dcery, vzpomínám dost jasně na to, že jsem tomu prostě nerozumněla, tomu textu, bylo a je to napsané tak, aby to chápal dospělý a uměl z toho vycucnout to podstatné. Já to neuměla tehdy, moje dcera to neumí teď. Aby měla jedničky, musela bych se s ní denně učit všechno a překládat jí to do normálního jazyka a na to nemám čas ani energii.

nevim jake jsem byla dite,anudila jsem se..az na par ucitelu,me nikdo nezaujal...a to same si myslim ,ze postihne me deti...muj muz byl chytre dite a nudil se desne,neucil se doma vubec,proste nebylo co...a tak si delal co chtel,nebavil se s lidma,proste predlozil praci co mel,odpovedel na co mel a kaslal na to..oba jsme meli jednu vec spolecnou,ze na blbe otazky jsme se vzdy ptali jestli chteji i blbou odpoved..coz obnaselo poznamky a dutky

Osobně jsem se na prvním stupni nenudila. Vzhlídla jsem se v učitelce, a to mě poznamenalo Na druhém i dalších stupních jsem se nudila tam, kde byl prostě nudný kantor. A JSEM 100% přesvědčená, že záleží na učiteli. Jsou učitelé, kteří mají smysl pro humor, dokáží zaujmout, střídat aktivity, vymýšlet všemožná bádání a pokusy ve svých předmětech. Pak je vzájemná symbióza. I když není řečeno, že to nuda někdy není. Jinak co se dnešní doby týče, myslím si, že učitelé mají těžší postavení než dříve (kdy mohli někdy i někoho proplesknout). Úcta, pokora, ... to se nenosí ani v rodinách ... tudíž nebudu dál rozvádět

Já si nepamatuji že bych se nudila, jen si pamatuji, že mi bylo často vytýkáno že se nesnažím, byť jsem měla vyplazený jazyk až na triku Takže já spíš doufám, že dneska už učitelky neříkají dětem že se nesnaží, ale to že jsou levé jednoduše přejdou. Jinak s nudou uvidíme. Ze zápisu jsem měla dobrý pocit, neb byť tam bylo hafo dětí a už končili, přesto naše matematicky nadané dítě je zaujalo, a měli potřebu ho přezkoušet co všechno umí. Tak přepokládám, že s dětmi umí a dovedou je zabavit aby se nenudili.

já byla chytrá asi jen v první či druhé třídě, ale pamatuji si to dodnes, hrozně mě štvalo, že jsem se pořád hlásila neb jsem věděla správný výsledek či řešení, ale učitelka mě vyvolala max jednou a pak už ne, i když jsem měla ruku stále nahoře, to ve mě dodnes zanechalo pocit křivdyjaké budou moje děti ve škole zatím neodhaduji

já si vůbec nepamatuju, jestli jsem se nudilaVojta je v první třídě a asi se nenudí, podle vyprávění mají fajn učitelku, že jim tu vyuku umí zpříjemnit, nemusí sedět pořád v lavici...