Díky - diskuze

Ahojky, co dodat... snad jen, že držím palce, aby prozřel a tu pomoc přijal. Drž se. Je mi jasný, že to nemáš lehký.

Moje matka napřed tvrdila, že to má dědičné po tatovi, že za to nemůže, pak zvolila jinou strategii a to to, že ten opilý není ona, ale ten druhý. Teď jsem ji několik let neviděla, ale co vím, tak záchvatů měla několik, tuším, že 2x byla na léčení a stejně to nikam nevedlo. Ráno snídá Vodku nebo Meruňu...Děs a hrůza. Pokud si sám neuvědomí chybu,asi nemá význam se s ním o léčení bavit.

tak držím palečky at to oba zvládnete a máte se brzy z čeho těšit

Ahoj, neda mi to nereagovat...Taky jsem mela problemy s alkoholem, pomohl mi z toho manzel. Bylo to pro nas velmi tezke obdobi, nejtezsi bylo priznat si, ze to sama nezvladnu a objednat se do ambulantniho leceni. Sebevedomi jsem v te dobe mela na bodu mrazu (prestoze jsem byla cerstve vdana, mela skvelou praci a nove bydleni), bala jsem se, ze to nezvladnu. Zvladla. Uvedomila jsem si, ze nicim nejen sebe, ale hlavne cloveka, ktereho nade vse miluji a se kterym chci rodinu. Psycholog byl bezvadnej chlap, primej a mozna celkem tvrdej, ale presne to jsem potrebovala. Manzel mi byl obrovskou oporou, zacala jsem chodit na skupinu a skutecne prestala pit ze dne na den. Tri mesice na to jsem otehotnela a narodil se nam zdravy krasny kluk. Nyni cekame druhe a ja jsem vdecna za kazdy den, jez prozivame. Nikdy jsem nebyla stastnejsi a pysnejsi na svou rodinu. Nic pro me neni dulezitejsi nez, abych to nepokazila, a tak se drzim a doufam ze do smrti mi moje presvedceni a silna vule vydrzi!

moc vám přeji, aby to dobře dopadlo a vyřešilo se to...držíme pěsti

Ja bych ho nejdriv dotahla za nejakym psychologem, proste si jen popovidat, vsichni spolecne. Treba do manzelske poradny nebo tak. Aby to byl nekdo pokud mozno prijemny(zkus si to treba domluvit dopredu sama a sverit se) a tam by ti poradili jak na nej, pokud teda stojis o zachranu vaseho vztahu. No a pak byste tam zasli spolecne, vymysleli nejakou strategii, pokud mozno aby se na tom podilel i manzel, aby nemel pocit, ze jste se proti nemu spikli, ale ze si do toho mohl taky mluvit. A pokud sam uzna, ze ma problem a opravdu ho bude chtit vyresit, muze se to podarit. Ja bych mu asi jednu sanci dala, stala pri nem a pomahala mu. Ale musela bych videt, ze on se pochlapil, vzal zivot do svych rukou, chodi do prace, neni ublizena chudinka a bere zodpovednost za vasi rodinu(jak to maji chlapi delat).Podle me pije jen proto, ze si nedokazal najit misto a smysl zivota. N0 pokud by to nechtel ani nedokazal udelat, asi bych to neprotahovala. Cely zivot by ses jenom trapila.

On na tom ve svých očích asi nikdy nebude tak zle, dokud nezjistí, o co svým pitím může přijít. A to jsi zřejmě ty a rodina, kterou byste spolu mohli mít. Rozhodně se mi příčí citové vydírání, ale jsou okamžiky, kdy položit pomyslný nůž na krk a říct, buď se půješ léčit, nebo odejdu,už není jen citové vydírání - je to nutnost, aby nezničil DVA životy - svůj i Tvůj(a případných dětí). Je to smutné a těžké. Držím Vám palce!

Přeji vám oběma hodně štěstí a úspěchu.A jen mimochodem-KAŽDÝ závislý člověk o sobě říká, že na tom není tak zle nebo, že není závislý,takže to bych vůbec neposlouchala!!