banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

dám to sem!!! - diskuze

31 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
a zítra až příjdu at tu mám tunu rad:Dprosím..pořád si radíme co dělat, nedelat u vztekaní,ruzných situacích atd.. a já se ptám.. dá se ovlivnit ta jeho prehnaná citlivost??mezi detma za nej hned vse neresím-az jde fakt do tuhého,tak zasáhnu.když mu nekdo sebere hracku, nereknu chudacku, vem si jinou..ale ze si to musi branit, kdyz ji chce, a ze já mu v tomto nepomuzu at si ji vybojuje zpet.. nelituju ho nijak zvlášt extra moc.. porád ho motivuju,povzbuzuju..dá se podle vás udelat neco- aby mi nerval histericky litostive ze sem pri vysávání odhodila auto co se mi montovalo v ceste mezi hracky? ze obcas spadne nakej plysak z postele,popr z ruky..ze kdyz neco provede- neni to duvod k uzavreni se do sebe,ale ze ma prijit zamnou??? opakuju mu to porad, porad spolu o vsem mluvime- s nim je v tomto rozumna rec- secko odsouhlasijá to prostě nechápu a čímdál víc me to znervoznuje, co z nej bude ve školce a pak dále.. co udělat pro to aby si ze všech situacích nevzal do spánku nic- a neřval pak celou noc, že to či ono???je psycho??? to že potřebuje denně 1000x obejmout, ujistit ho že ho mám rada, hladit ho, mazlit se atd- beru- to delame bezne..ale proc furt kvuli vsemu tak litostive pláče??? u večeře po mě M hodil lžičku- zase scéna, že se s ní hodilo!!!
Já Tobíka chápu - byla jsem jako malá něco podobnýho - třeba Toy Story je pro mě dodneška ne pohádka, ale horor Jako malá jsem nechápala, jak se někdo může k hračkám chovat ošklivě... no a Toy Story 3 jsem viděla jako těhotná a prořvala jsem ho celý Já teda musím říct, že se mi to úplně sklidnilo až s Julčou, protože dřív bych taky nedokáázala hodit plyšákem - teď když s ním hodí Julča, tak je mi to víceméně jedno, protože to ona je teď můj plyšáček :) Ale samozřejmě jí učím, že se to nedělá...Jinak já jsem byla ve školce i ve škole celkem v pohodě, jen jsem byla hodně závisláček na mamce - právě to mazlení atd. :) Jo a nikdy jsem si do školky nebrala nic svýho, protože bych neunesla, aby se mi k hračkám někdo choval ošklivě. Když to nebyly moje hračky, tak to tak děsný nebylo. Ale neboj, s pubertou mě to všechno opustilo
Já jsem jako dítě těžce nesla, když se kluci třeba šermovali židličkama. Bylo mi jich líto a ty kluky jsem nenáviděla. Někdo takovej holt je. I takové lidi potřebujeme, ne jenom drsňáky. Třeba bude chránit přírodu nebo bude pediatr nebo bude pracovat v sirotčinci. Samozřejmě je dobré ho trošku trénovat, zvykat na realitu, ale ne nad rámec, který snese...
nic, citlivé lidi potřebujeme jako prase drbání.
Vojta byl a stále je dost cíťa, taky jsem se bála, jak to bude ve školce zvládat a v pohodě, nepamatuju se, že by si stěžovat a učitelky taky nic neříkaly. Ale bojím se pořád, aby nebyl ve školce šikanovanej.
Kuba je taky cíťa. Asi ne tolik jako Tobík, ale třeba i ve srovnání s Haničkou je prostě citlivka. Nedělám s tím nic. První rok ve školce byl krušnej - plakal snad každé ráno - jemu nedělá dobře loučení. To už teď zvládá, ale zase je problém, když na mě narazí, když tam jdu učit aj. Hanička ta mi dá pusu a jde spinkat, Kubík mi dá pusu a jde plakat. Když se dozvěděl, že tatínek bude týden pryč, když měl tu výstavu, tak normálně regulérně plakal asi půl hodiny, že mu bude smutno.. slzy jako hrachy. Pořád se k nám tulí, pusinkuje... Paní učitelka ve školce říkala, že někteří kluci to tak mají a že prý z toho vyrostou. No uvidíme. Každopádně ho teda nijak nezoceluju, že bych na něj byla tvrdá, ale ani ho přehnaně nechráním.
@nadule1 no asi to tak bude v nem :-! to mam radost.on louceni bere hezky-. plakal jen jednou kdyz jel k babicce-jinak nikdy.. ale je fakt zeu cizich je to des..takze predpokladma a pocitam s brekem ve skolce:d ale hold tam musi..no snad ho to prejde vekem...
@amalie2011 No Kubík když jel k babičce, tak taky neplakal... ani když zůstal doma s hlídací tetou a my někam vyrazili.. ale ta školka to byl děs. Ale nebylo to zase tak, že by tam brečel celej den, to ne - jen chvíli ráno, když tam zůstal sám...
Ve školce se otrká, opravdu. Míša byl taky velký cíťa a teď je občas k nepoznání.
Já nejsem psycholog,ale myslím si,že to se moc ovlivnit nedá.Líbí se mi tvůj způsob výchovy,myslím,že líp to dělat nemůžeš.Já bych ho klidně objímala,mazlila se s ním,prostě všechno,co potřebuje.Někde jsem četla,že z dětí,které jsou jako miminka hodně chované a pak hodně mazlené,vyrůstají sebevědomí jedinci
@veverka77 tak náš Kvíteček je raubíř, ale denně se milionkrát obejmeme, řekneme si, že se milujeme a že mě má rád, a pořád se chce pusinkovat, mazlit a potěšit, jak říká.
@veverka77 v tom pripade tobis bude mega sebevedomi klukD:D:D no snad se ve skolce otrka-nic jinyho mu nezbyde..
@amalie2011 Třeba tě překvapíAle fakt si myslím,že s povahou se moc dělat nedá...

Vybraná anketa

Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?

20 %
14 hlasů

0 %
0 hlasů

8 %
6 hlasů

55 %
39 hlasů

17 %
12 hlasů

Celkem hlasovalo 71 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40