Samotné dítě venku - diskuze

Je ven a ven...

Máme zahradu a dvůr, kterou jsem po narození dětí uzpůsobila jejich bezpečnosti, takže musím přiznat, že jsou děti samy venku už cca od 2let - třeba je dozoruju u okna od vaření, teď už sami řádí i na zahradě, učím je zajít vyřídit vzkaz tetě apod. - musí jít u kraje a rozhlédnout se.
Sice tady žádný provoz není, ale vědomí odpovědnosti za sebe sama už Kája má.
Jinak mimo pozemek je samotné zatím nepouštím.

Mám 6ti letého syna a nedovedu si představit, že bych ho nechala běhat bez dozoru po venku. Dost mě to mrzí, vím, že přichází do věku, kdy má čím dál větší potřebu hrát si s kamarády. Pamatuji si, že v době mého školního mládí jsme s dětma \"lítali\" po venku a přišli se domů jen najíst a zase rychle ven, bylo to super období, na které vzpomínám ráda. Ten pocit bezstarosti a volnosti... Já mám však u svého dítěte strach. Možná je to i vlivem médií, každou chvíli čtěte něco hrozného, co se stalo dítěti. A pokaždé se v diskuzích lidé ptají, co dělali rodiče, že i 14 leté nechali běhat po venku, aniž by věděli, co jejich dítka dělají. No nevím, ale je fakt, že do 15 let je za dítě zodpovědný rodič, i když kolikrát nemá šanci vědět, co zrovna jejich dítě dělá. To by mu opravdu musel být stále \"za zadkem\", což v určitém věku dítěte považuji za divné. Je to holt težké rozhodnutí.

mám veliký starch až to jednou přijde a budu muset syna pusti samotného. Naštěstí bydlíme ve vnitrobloku tak na něj uvidím. Zatím jsem nad tím jen uvažovala. Řešit to budu až nastoupí do školy. Takže mám ještě rok čas

Taky tak ,jak se píše níže.Jednou ten den nastane,kdy je dítě samo venku,nebo jde ze školy.Kdyby to mělo být podle mě,nechodili by moje děti sami ven nikdy ani ve 30.Bohužel,musím je nechat žít.Gabka chodila od 7 sama ze školy.To ještě není to nejhorší.Horší je ten venek.Ted už sama jezdí po celé ostravě a kdo ví kde ještě.Pořád jí říkám co nesmí dělat a pak se stejně dovím,že byla u řeky s chlapcem,kterého znala jen z internetu.On si vzal deku a chtěl se s moji 13 letou Gabkou mazlit.Naštěstí byl rozumný a nechal jí,když mu řekla né.Ted se bojí jít s cizím i po městě.A to je dobře,není nad vlastní zkušenost.Dokola jí mužu říkat,že nikde nesmí sama s cizím a ona leze ještě na opuštěné místo k řece.
Další velký strach mám o Honzu.U něho ještě den D nenastal,ale už se blíží.O něho se zase bojím,že bude riskovat.Lézt kam nemá,skákat buhví odkud,bavit se s kymkoliv.Je tak duvěřivý a manipulovatelný.Jejda,uplně se toho bojím jen jak to píšu.

Věk kdy pouštět dítě samotné je opravdu velmi diskutabilní. Podle výsledků vede 6 let, většinou zlom školka/škola. Většina maminek opravdu nemá možnost \"stále stát dítěti za zadkem\", strach má a bude mít ale, ať mu bude šest nebo dvanáct. Dneska se děje tolik hnusných věcí, že žádné dítě \"samo\" venku není v bezpečí. U nás to bylo cca 7 let, druhá třída, ale stejně vždycky trnu, jestli je vše OK. Myslím, že přijmout určitou samostatnost vlastního dítěte v tomto smyslu v kontextu nástrah dnešní doby je hodně těžká věc pro každou maminku.

moje nejstarší dítě chodí samo od 6 let - hlavně proto, že muselo začít samo docházet do školy a ze školy, asi od 7 let chodí sám ven s kamarádem, běhají po okolí, hlavně v lese, který máme pár metrů za domem. Vždy mám o něj strach, i když už mu je 10 let. Ale uvědomuji si, že se mě nemůže stále držet za sukně a ke svému normálnímu vývoji potřebuje nějaký čas strávit i s kamarády. Mladší 2 děti /4 a 6 let/ zatím samy nikam nechodí, ale od září se bude muset osamostatnit Gábinka, protože začne chodit do 1. třídy. Mám z toho strach, ale jiné řešení prostě není, já bohužel nemůžu být na několika místech současně.

pouštím ale bojím se

hlasovala jsem od 11,protože se vážně bojím,mám totiž dítě velmi důvěřivé,a i přes dlouhé vysvětlování že nesmí mluvit s cizími lidmi to dělá.Pouštím jí teď,bude jí na podzim deset let ale mám velký strach