Muchomůrka a její životní bolest - diskuze

děti by neměly umírat, je to ta největší nespravedlnost na světě

Bezmocně bulím a obdivuji Tvoji a manželovu sílu bojovat s krutostí osudu. Strašně moc Vám držím palce, aby Matýsek už zanedlouho měl brášku nebo sestřičku, což by Vám všem pomohlo spolu překonat tuhle hroznou nespravedlnost světa. Držte se.

brečím u toho jako želva, já bych to určitě nezvládla. Přeji Vám hodně moc sil a ty // na testíku.

Ahoj Martinko, taky ani nevim, co ti napsat. Taky, stejne jako holky, brecim uz od zacatku a nedovedu si predstavit, jak jsi mohla takovou bolest vubec prezit. Ale clovek asi proste musi, kdyz se jedna o jeho dite... Nejhorsi je, ze i kdyz udela clovek cokoliv, obetuje uplne vsechno, stejne nemuze pomoct, muze jen cekat. Nekdy si rikam, proc se to deje, ze se nekomu narodi postizene dite, nektere tezce onemocni, nebo zemre. Proc zrovna tahle rodina to musi zazit a jina ne. Kazdopadne, zvladli jste to, jak jste nejlepe mohli a vasi holcicce jste udelali ten kousek zivota krasnym. Urcite z vas citila spoustu lasky a ani nebyla smutna. Moc bych vam prala, aby to spatne uz bylo pryc a ted se na vas zivot usmal a prinesl vam stesti. Preji hodne lasky, zdravi a taky to vytouzene miminko

Jste moc stateční já bych to nezvládla,i když vím,že člověk musí. Když člověk přijde o své dítě to musí být to nejhorší na světě. Držím vám palečky a přeju Vám to nejlepší do dalšího života. To že u toho brečím taky to snad ani nemusím říkat.

A pak,že je smrt spravedlivá....říká se,že všechno je pro něco,ale v tuto chvíli opravdu nevim pro co???Říkám si proč se hodným lidem děje právě tohle....otázek na které nejsou odpovědi...
Muselo a musí to být pro Vás opravdu těžké,ale jedno vím jistě obdivuju Vás,držím palce a hlavně Vám přeju už jen samou radost,štěstí,vyrovnanost se vším co Vás potkalo.
neznám Vás,ale jsem s Vámi.......a věřte,že nesjem jediná......

Přes slzy ani nemůžu psát. Je to hrozné, jak dokáže být život krutý. Nedovedu si toto ani představit, hrozně moc vám přeji, ať máte co nejdřív miminko, aby nebyl malý sám a vy přišli na jiné myšlenky a užívali si mimi.

Držím pěsti

Ahoj, musím říct,že pomalu přes slzy nevidím na obrazovku. Nechápu, jak může být život někdy tahle zlý. Docela mi dělá problém formulovat slova. Tak jen prostě: Držím ti pěsti, aby vás v životě čekalo už jen to dobré.

je to strašný co člověka potká,držím palce ať se vše v dobré obrátí

Já ani nevím co napsat,člověku se zatají dech a slzy tečou proudem.Je mi to moc líto,ale vím že to nestačí.Máš pravdu,kdyby pán Bůh existoval,tak se tohle nestane,ale v té chvíli nejtěžší se na něj člověk stejně obrátí.Přeji to hodně sil a ať tvůj synek nespí v pokojíčku dlouho sám

Asi hodinu jsem tu u počítače sváděla boj zda přečíst nebo ne,znala jsem Tvůj příběh tak trošku z diskuzí a fotogalerie a sbírala odvahu k přečtení.Nakonec jsem dočetla až uplně do konce a brečím... Nedokážu si představit Tvou bolest,ale vím jak se bojím o svého syna a i o to maličké v bříšku.Moc Ti přeji at se na Tebe a Tvou rodinu konečně usměje štěstí a at máte v srdíčkách jen ty nejkrásnější vzpomínky.

třo je hrozny....drzim palecky

Říkala jsem si, že to nebudu číst, ale nedalo mi to. Já myslím, že na sebe a na svou rodinu můžeš být, Muchomůrko, pyšná. Prošli jste peklem, které ve vás samozřejmě zanechalo šrámy a ta bolest hned tak nezmizí, ale vy jste dokázali bojovat a dokázali jste Kačence zpříjemnit ty poslední chvíle. Ani jsem neměla sílu se podívat na ty fotky. I bez toho tu bulím...
Přeju vám moc štěstí a ať už má pro vás život jen samé dobré zprávy.

Mám otevřenou tabulku na nový příspěvěk, ale nevím, co napsat. Jen brečím a brečím.Já tu řeším kraviny a pak čtu tohle a je mi strašně. Tak strašně bych chtěla pomoct. Bože, tohle přeci není spravedlivé........Přeji vám jen štěstí a zdraví a sílu a prostě jen to nej.....

Nechápu proč musí být život takhle krutý.Kačenka byla opravdu moc krásná holčička a teď v nebi dělá andílka.Když si představím jakou bolest a beznaděj jste museli prožívat...je to vážně hrůza.Je mi z toho strašně smutno a tečou slzy.Jste oba moc moc moc stateční a moc vám přeju aby jsi brzo otěhotněla a měla těhu bez komplikací a narodilo se ti nádherné miminko,nejlíp dvě,aby pomohly zacelit tu strašnou ránu ve vašem srdci,i když vzpomínky zůstanou.

Nevím,co napsat.Ten život je někdy tak krutý.
Moc vám celé rodině přeju plno dalších sil.A smekám klobouk nad vámi všemi
Jste stateční a silní.

"Čas není zlý, to jen některé minuty jsou strašné." Přeju Vám, ať už zažíváte jen ty šťastné minuty , dny, roky...

co napsat? čtu to a bulím...někteří rodiče si opravdu vytrpí...doufám, že vše katastrofické je za vámi, že Matýsek vám bude dělat jen radost a že už se na vás bude usmívat jen štěstí...držím palečky

Milá Martinko ,
bylo těžké dočíst ten příběh do konce,proto si ani neumím představit jaké to muselo být jej prožívat,jedním slovem BOLEST
Nevím jak Vás utěšit,asi to slovy ani nelze,ztráta Kačenky se nedá zapomenout,ale snad...časem,zůstanou jen ty krásné vzpomínky kdy byla šťastná ,zdravá,rozesmátá
Psát,že Tebe i manžala moc obdivuji,je zbytečné ,tak jen přeji aby už se na Vás konečně to štěstíčko usmálo a zanedlouho měl Matýsek sourozence

jen pláču

s uslzenýma očima vám píši,že jste hrozně stateční!!!!!
Snad brzy se na vás konečně usměje štěstíMoc vám v tom držím palečky

Na takhle smutný příběh těžké něco napsat slzy mi tečou po tváři a moje děti nechápou proč
Celé tvojí rodině přeji, aby se na vás konečně štěstí usmálo a po tolika útrapách u vás chvíly spočinulo.
Moooooc držím palečky aby jste mohli mít nejméně ještě jedno štěštíčko v podobě miminka a na Kačenku jen ty nejkrásnější vzpomínky - podle fotek soudě byli jste na dovolené opravdu šťastní a krásně jste si to užily.
Jste neuvěřitelně silní a vitální mladí lidé - málo kdo by tohle ustál.
Ještě jednou opravdu klobouk dolů - hodně štěstí a zdaví celé tvé rodině

Nevím co napsat slova útěchy jaký, tady asi žádný nepomůžou. Trochu jsem tvůj příběh znala z diskuzí a fotek, ale už s nadpisu jsem tušila veliký smutek a konec se mi rozplíval ve slzách. Jste oba moc statečný, že dokážete žít relativně dál. Věřím že jste si vybrali ve svém životě to zlé a teď už bude jenom líp.

Já..nemám slov..strašně moc smutný příběh..obdivuju, jak jste se s tím dokázali porvat, i když bolest vám v srdíčkách už zůstane..Kačenka měla moc milující rodinu, a to je největší dar, který jste jí mohli dát..smekám před Tebou a Tvým manželem, nedokážu si sama sebe v této situaci představit. Přeji už jen všechno dobré....

Je to hrozné neštěstí. Všem vám moc přeju, aby vás už osud víc nezkoušel...
Musím přiznat, že Kačenka ovlivnila i náš život - už když jsem si poprvé prohlédla tvou fotogalerii. Co je všechno zlobení - hlavní je zdraví.
Držím všechny palce, ať se vám to miminko brzy podaří.