Fireangel – Pokračování životního příběhu - diskuze

Řešeníčko, řešení .....

Díky všem za reakce a omlouvám se za dlouhou dobu bez ozvání se. Budu stručná. Přestěhovali jsme se koncem listopadu, nechtěla jsem zkazit Vánoce .... nefungovalo to ani trochu, nejsme schopni spolu být, nedokázali jsme se domluvit na ničem, atmosféra na bodu mrazu, já ubrečená, Nelli nervózní. Minulý týden jsem se to s ním pokoušela řešit, prohádali jsme víkend, odmítal se o tom bavit, žádný rozvod, nic ... ve čtvrtek jsme se zhádali po sms a už i vyhrožoval, bála jsem se, co bude, až přijde z práce. Je to drsné, ale já se během půl hodiny rozhodla, sbalila jsem sebe, Nelli, zvířata dvě kočky a morčata), oblečení, osobní věci atd. a po dohodě s mými rodiči jsem se prostě odstěhovala. Trvalé mám zpátky u rodičů, manželova reakce hrůzostrašná, ale udělala jsem gesto a malou mu dala na víkend. Zvládli to bez problémů a v neděli jsme se jako zázrakem v klidu domluvili na rozvodu, na výživném, majetku, na všem. Přítel v tom nefiguruje, není příčina rozpadu vztahu. Jsem už delší dobu v kontaktu s právničkou, teď proběhne opatrovnický sou, mezitím podáme všechny dohody a odhadem koncem července bychom mohli být rozvedení, nesporně. Manžel je z toho špatný,a le konečně pochopil mé důvody a jak jsem to vlastně celou dobu vnímala já. Tři roky jsme spolu vlastně nemluvili a jen čekali, jestli se něco změní. Ten vztah je nenávratně zničený a všem se teĎ uleví. Já nemusím nikam malou vozit na hlídání, prostě jsme u našich a tam ji hlídá teta, dělám na půl úvazku, takže dva dny v týdnu jsem s ní doma celý den, manžel si ji chce brát každou sobotu odpoledne do neděle s tím, že když budu chtít někam jet s ní já, dohodneme se. Máma ví o všem, i o příteli, oboustranně toleroaná dohoda je, že ve dnech, kdy bude Nelli s manželem, budu já u přítele, aby měli naši i doma trochu klid. Uuuuuuuufffffff! ¨
Ještě to není za námi, ale jsem si jistá, že z dlouhodobého hlediska, v náhledu třeba jen o rok později, budeme všichni vědět, že tohle bylo nejlepší řešení. Nelli budou tři, u našich je zvyklá, za tři roky bychom to nesli všichni mnohem hůř. Neutíkám k jinému chlapovi, ale do vlastního života.
Díky všem

Tohle je situace,kterou je lepší vyřešit čím dřív tím líp....malá je ještě malá a nebude to pro ni tak zlé.....a Ty budeš v pohodě,jsi ještě moc mladá na to abys zůstávala s manželem jen kvůli malé(věř mi ,vím o čem mluvím...já jsem to tenkrát neřešila,pořád jsme to odkládala a teď nemám odvahu ,protože syn je v pubertě a dcera bude mít 8 let-ani nevíš kolikrát jsem si řekla,že jsem to měla vyřešila hned zkraje...).Pokud Ti smím poradit,tak na nic nečekej a řeš to HNED.Držím TI palce.

Situace nezáviděníhodná Nemyslím, že problém je v tom, od kdy s manželem jsi (sama jsem se svým manželem od svých 14 let! Ano, čtete dobře :) A máme spokojené fungující manželství - ťuky ťuk). Na druhou stranu, když nejde o život nejde o nic a nikdy není tak hrozně, aby nemohlo bý ještě hůř :)Nedej na žádný dobře míněný rady, řiď se jen a jen sama sebou. Je to tvůj život a ty jsi jediná, kdo za něj nese zodpovědnost. Přeji ti, aby tvé rozhodnutí, jak se svým životem naložíš dál bylo správné a ublížilo co nejmíň lidem

už tě trochu znám :o)

Ahoj Trezko, tvoje situace není dobrá, to víš. Také Víš že pokaždé tím nejkrásnějším co v životě budeš mít je jen tvoje dcera. S manželem kterého nemiluješ nemá cenu být ani kuli vaší společné dcerce,ale na druhou stranu,nevím jak moc jste spolu o tom mluvili a podle toho co ty píšeš,tvůj manžel tě bere jako samozřejmost a už to samotné se mi hnusí,zažila jsem to samé. U vás je rozdíl v tom děťátku,ale Terezko dítě není důvod aby jsi byla nešťastná celý život. Dle mého bys to měla ukončit,dokud jsou dcerce teprve 3 roky, malá pokud se nepletu bude chodit do školky a ty máš alespoň nějaký pracovní úvazek, zkuste se odstěhovat alespoň na čas do podnájmu a ten tvůj nový přítel ti zajisté rád pomůže. Nemá cenu jít z hnízda do hnízda. Ukážeš manželovi, že to budeš zvládat a nový přítel se ukáže v tom že ti bude pomáhat a pak zjistíš jestli za to stojí a i dcerka si lépe zvykne. Zrovna tak tatínek se projeví ve svém zájmu o ní. Nenech se ztáhnout ani jednou stranou. Já jsem pro aby jsi od manžela spíše odešla a ať se to líbí nebo ne být s člověkem od 19ti let celý život,není to prvaé. Každý si musí mládím projít a pokud je ti 24 a jsi nešťastná co bude za 10 let. Je to smutné,ale čím dříve to vyřešíš tím lépe pro dceru a už tě nikdo nebude svazovat ani manželova rodina. Držím palce. (barák se dá vždy prodat)

Ahoj Terko,přečetla jsem si Tvůj příběh jedním dechem.Fakt je,že stejně jednou budeš muset udělat nějaké rozhodnutí. S manželem vám to neklape a na 90% už nikdy klapat nebude. Co když ztratíš svého milence? On na Tebe nebude čekat věčně, může si každý den najít jinou, nezadanou... Začni od začátku s dcerkou a s novým přítelem... Nebo si udělejte holčičí jízdu, dokud se nesrovnáš...Já to taky udělala a dneska mám super manžela a syna.A co se týče baráku - vzhledem k tomu, že finance do něj šly za trvání manželství, máš nárok na polovinu.Neboj se. Držím pěsti:)

Ja premyslim co ti napsat,jak to napsat,ale ais mi to jeste potrva nez to zformuluju.Snad az se na to vyspim.Necim podobnym jsem si prosla

Tak nějak jsem ve stejné situaci a měla jsem pocit, jako by jsi psala o mě. Jen já mám děti dvě, ale také žiji u rodičů a mamka je mých dětí spíš máma než babička. Také nevím, jak dál a jen čekám, zda něco přijde a vyřeší se to. Sama nejsem rozhodnutí udělat schopná. Tak hlavně pevné nervy, aby se z toho člověk ještě nezbláznil.

podle mého - zůstávat s člověkem, ke kterému (ne)cítíš to, co k tvému manželovi, nemá smysl, proto jdi za ŠTĚSTÍM , zasloužíš si ho. k čemu bude dcerce život s tatínkem v jedné domácnosti, ale nešťastná maminka...

Vůbec ti tedy tvou situaci nezávidím. Taky jsem si tím prošla a bylo to hrozný. Taky jsem přemýšlela, že bych ten vztah ukončila, ale nešlo to jen tak se vzdát své lásky. Zvlášť, když mi manžel byl odporný a nic jsem k němu necítila. Naštěstí se to časem vše vyřešilo a teď jsem šťastná. Myslím si, že i syn rozchodem trpěl míň než kdyby žil v nefungujícím vztahu. Pokud tě zajímá jak jsem to měla já tak to máš v příbězích na Bolu. Přeji, aby jsi svého rozhodnutí nikdy nelitovala, ať už to dopadne jakkoli.

Teda s tebou si ten osud pěkně zahrává. Nevím co poradit a ani co napsat. Jen věř že dítko hodně vycítí když je maminka nerozhodná . Přeji ti aby sis vybrala tu zprávnou cestu a nebylo to jen dokazování že něco vyjde či ne.

Vím, že život není černobílý, ale příjde mi sobecké nastěhovat se do RD k manželovi jen proto, aby sis dokázala, že to nefunguje. Co uděláš pro to, aby to fungovalo, přestaneš se stýkat s milencem? Pokud ne jsi sobec. Jak se rozhodneš je zcela tvoje věc a přeji ti, aby jsi byla šťastná. Příjde mi, ale velice nefér zachovat se k manželovi, tak jak to děláš a máš v plánu. Nechceš bydlet s manželem a pokusit se o vybudování vztahu, ty už s ním nechceš nic mít, ale nechceš vypadat jako ta špatná. To ale neděláš kvůli dceři, ale kvůli svému svědomí.

Osobně se neznáme, proto nejsem ovlivněná a napíšu zcela upřímně, že mě se to chování moc nelíbí. Četla jsem zpětně všechny tvoje články a ať je tvůj muž jakýkoliv, myslím že si takovou dlouhodobou nevěru nikdo nezaslouží. Tohle už není jen tak se scházet s někým pro sex nebo pro pobavení. Miluješ někoho jiného a chceš zůstat u svého manžela jen kvůli dceři? Podle mě to dítě vycítí, ať chceš nebo ne. Celkově mě přijde že na jednu stranu víš že děláš něco špatně ale snažíš se to popsat a vysvětlit tak abys nevypadala špatně, obhajuješ sama sebe nejen před námi, ale hlavně před sebou. Přeji ať je tvé rozhodnutí co nejméně bolestivé pro všechny a hlavně, ať jsi šťastná a nesklouzneš zpět do problémů. Možná by bylo lepší nalít čistého vína začít znovu s čistým štítem.

teeda,věděla jsem že to mezi vámi není už tak jak bývalo,ale tak...vím,že to je hodně těžké,ale asi bych šla za štěstím,jinak budeš pořát nešt\'astná...přeju at\' se rozhodneš dobře

Ani som to nedocetla

A hned ti pisu,ze chod za hlasom svojho srdca.Pre dceru bu viac stresovejsie ked sa prestahujete a potom za nejaku dobu se budete zase stahovat.To fakt nema cenu.Vic nez rok bez sexu se s vim muzem?Hele,ani sa ti nedivim,ze mas milenca.Si krasna,uspesna zenska tak chyt si zivot do svojich ruk.Stastna matka=stastne dieta.Moc ti drzim

téda

holka jedna! běž za štěstím a to tě z manželem nečeká užívej si po boku někoho, s kým ti je dobře
držím ti palečky ať jsi konečně šťastná!!!

Terko, za mě? Šla bych za NÍM
Nemůžeš přece celý život trpět.
A o malou se neboj, určitě byste to zvládli

Terko,věděla jsem,že máte problémy,ale netušila jsem,že je to tak vážné.
Těžko radit,abys udělala to či ono.Pro každou z nás je asi správné něco jiného.Já osobně bych v takovém nefunkčním vztahu být nemohla.
Ať už se do budoucna rozhodneš jakkoli,držím palce,abys svého rozhodnutí nelitovala a obě jste byly s Nelinkou šťastné.

podpora

Ahoj!
Chci jen vyjádřit co největší podporu. Docela nedávno se rozešla moje kamarádka s přítelem, mají spolu šestiletého kluka. Shodnete se ve většině bodů - dítě měli brzy, společně stavěli dům, za poslední dva roky spolu spali snad 3x (a vždy si to musela \"vyprosit\"). Největší problém u nich byl, že si po mateřské našla práci v kanceláři (on dělník, z dělnické rodiny, zvyklý na péči maminky v domácnosti, která neměla jiný zájem než domácnost). Po letech ponižování se rozhodla odstěhovat - nesnesla už to, že si jí totálně partner neváží, neustále jí podsouvá, že práce v kanceláři není práce, že se málo stará o dítě, o domácnost... Když o tom mluví teď, je jí líto, že neměla odvahu odejít dřív (a to nemá nikoho, ke komu by šla, ale i když zůstala sama, je šťastná).
Když jsou u takových rozhodování děti, dopadne to vždycky špatně - ale myslím, že částečně dceři musí ubližovat i to, že žije v rodině, kde se rodiče nemilují - nemá pak dobrý příklad pro život. Obávám se, že jestli nemáš naději, že se to jednou slepí, neslepíte to už nikdy.
Ať už se rozhodneš jakkoliv, držím pěsti. V životě asi není nic důležitějšího, než se cítit dobře na místě, které nazýváme \"domov\", tak ať se Ti to podaří!!!

jediný, co Ti můžu poradit je, abys šla za hlasem svého srdce. Manžel může být i nadále skvělým otcem Nelinky a časem by to malá stejně vycítila, že není všechno, jak má být a trpěli byste všichni. Bude to těžký, s tím počítej, ale čas vše urovná a nakonec můžete být všichni spokojení. Obávám se, že takhle šťastná nebudeš Ty ani manžel a později ani Nelinka. Taky jsem šla před pár lety proti všem, měla jsem to jednodušší, neměla jsem dítě, ale stáli proti nám s přítelem všichni (že bouráme rodinu...), byla jsem za mrchu, \"brala\" jsem dětem otce, nakonec sami děti časem poznali a uznali, že to bylo mnohem lepší řešení, než hádky a neklid doma...museli jsme si tu cestičku vyšlapat pěkně od začátku, i finančně, ale nelituji, myslím, že to náš vztah ztmelilo. Držím palce, ať se rozhodneš správně

za mě bych šla za NÍM, ale to je čistě můj názor a co bch udělala já. si statečná a ať se rozhodněš jakkoli, tak ti moc držím pěstičky.

je to opravdu složité. Já bych v téhle situaci nemohla být. Radit ti nemouhu, ale já bych šla za svým srdcem. Manžel si tak trochu taky může sám. Pokud mezi vámi ještě něco bylo mohl ti vše říct a třeba by jste zašli k odborníkovi. Drž se!

Život bývá někdy zamotaný. Vy jste spolu vlastně z povinosti. No, ale láska je taky důležitá, bez ní to moc nejde. Ať si vybereš kteroukoliv cestu, tak ti přeji štěstí

Milá Terko. Mně nezbývá, než souhlasit s holkama přede mnou. Taky si myslím, že pokud ti osud - či kdo vlastně - postavil do cesty tuhle příležitost na šťastný život, a ty sama to i takto dle popisu cítíš, měla bys své pocity poslechnout, protože tohle co popisuješ, to opravdu není manželství tak jak by mělo fungovat a ani jeden z vás nejste spokojeni. Budu držet pěsti pro správný výběr životní cesty, ať už tedy zvolíš tu či onu...

Milá Terezko, jsem velmi proti nevěře a rozvodům kvůli zamilovanosi do někoho jiného.. tvůj příběh je zamotaný už od začátku a vůbec bych se nedivila, kdyby i tvůj manžel měl nějakou milenku myslím, že jsi krásná mladá ženská a stálo by za to, se konečně rozhodnout a začít doopravdy žít pomůže to tobě, tvému příteli, který si taky zaslouží plnohodnotný vztah, i manželovi, který by měl šanci mít novou rodinu, vaší dcerušce, která čím bude větší, tím jasnější ji bude, že to takhle není vpořádku.. vždycky jsem pro zachování manželství, manželskou poradnu, snažit se všechno zlepšit, tak jako to bylo na začátku vztahu.. u tebe mám ale pocit, že jste žádný hezký začátek ani neměli..
držím ti palce a přeji, ať jsi konečně šťastná!!! je to těžké rozhodnutí
ta poslední fotečka je moc hezká, moc vám to tam holky sluší

Moc Ti držím palce a přeju Ti hodně hodně sil... Dennodenně se musíme stokrát o něčem racionálně rozhodnout. Ale co naše srdce a duše? Jsi mladá holka a máš před sebou celičký život. Jsou nelehká rozhodnutí, která nás ale osvobodí a umožní nám i našim blízkým prožít život naplno a podle našich představ Nemluvím jen teoreticky, i já takové rozhodnutí za sebou mám. A jsem šťastná, že jsem se tak rozhodla... Drž se

Jen bych k tomu ještě dodala ....

....že jsme článek sepisovaly už někdy v září, pár věcí se od té doby lehce pozměnilo. Stále bydlíme u našich, ale přestěhování se je teď už otázkou dnů, během uplynulých dvou měsíců jsem se nějak zázračně srovnala s Nell, nevím, co se změnilo, ale teď už naprosto jasně cítím, že je to MOJE dcera a je jen na mně, jak ji budu vychovávat .... povedlo se mi vytyčit hranice mojí mamince a všem, kdo s malou přicházejí do styku a najednou je klid ... maličká je najednou mnohem klidnější, mazlivější, pořád mi říká \"Mamincho moje maminchovatá nejlepší na světě\", pusinkuje mě a asi poprvé v životě vím, že jsem pro ní naprosto nejdůležitější, nechci to zdlouhavě rozepisovat, ale zamilovala jsem se do svého dítěte Trošku mám teď poslední dobou zase sklony řešit nabouranou psychiku a bolavé srdíčko přes omezování se v jídle, maličko s tím zase bojuji, ale nehubnu, je to \"jen\" v hlavě ... bydlení je skoro hotové a jsem rozhodnutá se odstěhovat a zkusit to, pravděpodobně to nepůjde, ale ... jsme máma a táta, máme za Nell zodpovědnost, uvidíme ... zhoršuje mi to fakt, že vztah s tím \"druhým\" (mým Nr. one ...)je hezčí a hezčí, den ode dne pevnější ... já vážně nevím. Něco mi říká, že stačí jen počkat, vydržet to pnutí, že se to brzy vyřeší .....

To by jeden nevěřil, jak si osud dokáže s člověkem pohrávat....přeju ti at se vše s časem nějak rozumně rozplete a urovná....s tx můžeš být štastná naplno..(potvrdila jsi mé rozhdnutí,nenutit manžela jít k porodu...ač mě to poprvé moc mrzelo, jsem ráda, že jsem ho nepřekecala)

Ahoj Terko,
taky jsem se dostala do situace, kdy mi byl manžel prostě lhostejný, stejně jako píšeš ty. Nějakou dobu jsme tak žili, protože to prostě bylo jednodušší řešení. Ale uvědomila jsem si, že jsem fakt mladá na to, abych jenom vedle někoho žila a snila o normálním vztahu. Takže jsem se naprosto sobecky rozhodla pro rozvod. Měli jsme spolu 2 děti a bydleli u mých rodičů. On se odstěhoval a já s dětma zůstala. A život šel fakt normálně dál. Neříkám, že to bylo jednoduchý. Bylo to hrozný. Protože pro okolí jsem byla nevděčná ženská, co rozbila rodinu pro nic za nic. Další rok jsem se vzpamatovávala z rozvodu, chodila do práce a hlavně jsem se snažila vynahradit dětem to, že nežijou s otcem v jedné domácnosti kvůli mně. Je to už pár let. Dneska chápu, že to pro děti opravdu takový trauma zase nebylo, jak samy potvrzují. Znovu jsem se vdala, odstěhovali jsme se s novým tatínkem, narodila se nám holčička a teď čekáme další miminko. Konečně žiju život takový, jak chci já. Jsem šťastná a se svým životem spokojená. Žádného svého rozhodnutí nelituju. Nejdůležitější ale je, že jsem se rozhodla já sama za sebe. Nikdo mě nikam netlačil. Tobě přeju hodně štěstí v rozhodování

ahoj,musim rict, ze ti tu situaci nezavidim, ale vubec z tveho vypraveni i z toho jak si te pamatuju na bolu kdyz jsi sem zacala chodit, tak si myslim, ze jsi dospela. predtim jsi byla s prominutim takove \"tele\", ted jde videt, ze uvazujes jinak.
preju at se to nejak vyresi, protoze jak pises, dlouhodobe takhle asi zit nejde...jen nechapu, ze se i on tvari ze mu to takhle vyhovuje...

Jejda,složitá situace...Podívej každý má právo být v životě šťastný,ale to rozhodnutí musíš udělat jen ty sama.Mě se to ale jeví tak,že vlastně ten váš vztah s manželem je nefunkční.Jak řeší sex on?Nemá taky náhodou nějaký vztah?Já bych se asi k němu nastěhovala a svůj druhý vztah nechala a myslím,že se ti potvrdí to,že spolu nedokážete žít.Pak bych asi volila přítele.Já už jednou v takové situaci byla a motala jsem se v ní 2 roky.To,že je pro všechny velmi bolestná s tím tedy počítej,ale zabalit život takhle mladá je blbost.Držím palce,ať se to samo rozmotá a moc to nebolí.

teda terko..ty si umis zivot zamotat..nejradeji bych ti rekla,bez za timdruhym,ale sama rikas ,ze nevis..atak radit nebudu nic..jen preji at vse vyresis pro dobro sve a nellinky...mimochodem je krasna...ale obavam se ,ze bych asi nedokazala zit s chlapem ,ktereho vlastne da se rict ani uz nevnimam...drzim palce

Terko, život si s člověkem někdy pěkně hraje... moc ti přeju abys všechno vyřešila a byla šťastná.