banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

čím si v práci děláte radost? - diskuze

33 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
Nebo čím jste si dělaly radost? Napadlo mě to nedávno v autobuse. Řidič opravdu hezky čekal na dobíhající, zastavoval jim blíž aby nemuseli daleko běžet, pouštěl starce na přechodu a tvářil se vždycky potěšeně. Těšilo ho že tohle může dělat.Mě hrozně těší když s jedním pánem cvičíme mimické svaly a on se na mě směje i když po něm chci aby se mračil To mě hrozně těší a zpříjemuje mi to den. Dělám si vlastně radost tím, že se n alidi usmívám a oni se semnou cítí dobře.Jak si jí dělaté vy? Nemyslím tím jak konáto dobro na druhých lidech. Ale jak si prostě v práci nebo vlastně asi i všeobecně dělaté nepatrné maličkosti co vás vynesou do nebes ( nebo prostě jen potěší) a co není standartní nápň té práce. Jasně že mě těší lidem pomáhat apod. ale to je moje práce, ptám se na věci co dělaté extra a spíš čistě sobě pro radost.Máte něco takového?
V bývalé práci mi dělalo radost snad skoro všechno. Když jsem vlezla do kanclu a za okýnkem stálo dvacet řidičů, ve schránce 500 mejlů, z nichž většina stejně nebyla pro mě, ale přečíst jsem si je musela, ve skladu nachystaných 70 palet urgent matroše a já musela sehnat Korose, aby nám to odvezl... Když přišel Ilja, řekl \"zdravstvuj\" a dal mi na stůl jabko, že jsem bledá a potřebuju vitaminy. Když přijel můj oblíbený pán, co mě pokaždé zval na kafe z matu, když přijel protivnej UPSák, na kterým jsem si vždycky pohonila ego, že jsem ho naschvál nechala čekat a stát, dokud se nenaučil ke mě hezky chovat (a pak byl jak beránek :-D) ... bavilo mě to celý a radost jsem měla furt...
U mě to bylo asi způsob objednání, záleželo fakt na člověku jak se chová a podle toho jsem ho objednala dřív či později, i škodolibá radost je radost, ale někteří to potřebovali
tak těší mě, že dostanu nějaký díška, to je takový milý že někdo ocení třeba úsměv nebo ochotu když mu zabalím tvaroh do mikrotenu :-)
V každé práci něčím jiným...před dětma jsme pracovali s mužem vedle sebe a do práce chodili od nevidím do nevidím, což mělo hned dvě výhody, společný oběd, nebo svačina a hromady hodin dobře placených přesčasůKdyž jsem trávila dny pracovními hovory, snažila jsem se být vždy milá a maximálně profesionální a radost mi dělalo, když to někdo vnímal. Takové to: to jsem rád, že voláte zrovna vy... Já vás tak rád slyším... vy mi umíte vždycky pomoci...nebo volala někdo zpět a chtěl jmenovitě mě Rituál- přijít ráno do práce, u odemykání mávnout sekuriťákům do kamery a uvařit jedno kafe na víc, protože se vždy někdo staví.Sposta blbinek, co umí potěšit
Tak když si vzpomenu na poslední práci,tak tam jsem strašně milovala kafeMěli jsme totiž už vymakaný presovač a to byla mňamkaPřízemní,co?
@veverka77 Alespoň nejsem sama, já psala o kremrolích.
Co se mi na návratu do práce líbí úplně nejvíc? Když nám to s Tomem vyjde a jdeme spolu na oběd. V klidu si můžeme popovídat, probrat věci, které doma před dětmi řešit nechceme... Někdy s námi jsou i kolegové a to se pak většinou dost nasmějeme. To se mi líbí moc a je to velkej relax a takovej návrat ke společenskému životu.Jinak při učení se snažím udržovat veselou atmosféru, aby se studenti do těch hodin těšili, nejen proto, že se něco naučí, ale že se taky pobaví a zasmějou. To si myslím, že se mi daří. A co se mojí druhé práce týká, tak tam mi dělá velkou radost, když zjistím, že moje články kopíruje konkurence :D To je totiž pro mě známka, že to dělám dobře :))
taky si zatím stále užívám návrat, takže radost mám z naprostých blbostí jako v klidu vypité kafe, v klidu snědený oběd apod. i práci jako takovou si vlastně užívám - když sedím u pc tak mi nikdo necloumá židlí, neleze na klín, nechce pustit pohádku.. většinou se můžu soustředit jen na jednu věc a nehlídat ještě okolí, kde si kdo něco udělá
Drbání s kolegy, když přišli studenti jen tak pozdravit mě, kávičkové chvíle, ledňákové chvíle v parku před budovou v létě... jéje, to jsou vzpomínky. No a abych nebyla jen u toho, tak když se mi povedlo něco náročného.
první co mě napadlo, že jsme s kolegyní 1x týdně uklidili kancl, kolega to vždy ocenil, neb uklízečku na měli na dvě věci... Vnitřně mě to těšilo, že to tam máme uklizené. Teď už jen myju kolegovi hrnek od kafe. Je fajn, když ráno přijde a poděkuje, vezme můj a svůj hrnek a jde vařit kafe. Vlastně celkově takové ty drobnosti pro druhé, neb pak se lépe spolupracuje a člověk si tím nakonec způsobuje radost i sám sobě.
bude to znít blbě, ale v poslední práci mi dělalo radost to, když jsem skajpovala s dodavateli a drbali jsme společně mého šéfa
Jé, tak to já si teď vzpomněla jen na ty přízemní radosti, jako že jsme si jednou týdně po obědě zašli všichni do kantýny pro kremroli a pak je v labině hned zpucovali. Nebo naší šéfce často kamarádi i na firemní mail posílali různé srandovní maily a ona nám je pak ukazovala, různé nahaté chlapy, kolikrát, no nasmáli jsme se často a hodně.

Vybraná anketa

Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?

19 %
13 hlasů

0 %
0 hlasů

7 %
5 hlasů

56 %
38 hlasů

18 %
12 hlasů

Celkem hlasovalo 68 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40