Chození ven - diskuze

Většinou chodíme já, Anička a náš pes Čegy. Anča ještě na hraní nikoho nepotřebuje a pes si někoho najde, někdy i přes mé pokusy mu v tom zabránit. Já bych společnost brala, ale nemám poblíž známou maminku.

Každý den jdu na 2 hodiny vyvenčit pejsky kolem řeky, Jíra je v kočárku, povídám si s ním a s pejskama. Někdy s náma jde kamarádka s pejskem. Na hřiště mezi jiné mamky nechodím, ale až bude Jíra větší asi budu muset kvůli němu, mě to moc neláká, raději jsem s ním sama.

Zatím je malej, takže je v kočárku a já chodím většinou sama samička. Vím, že holky tady na sídlišti na mě koukají jako na divný případ, ale mě to tak vyhovuje. A nebo si k tomu ulovím babičku - ta je taky sama a tak je ráda, že má nějakou společnost. Myslím si ovšem, že časem to nebude stačit. Nechci, aby Mára byl jako já - vyhovovala mu samota. Je lepší mít kamarády, mít si s kým hrát. Nebo ho beru k tetě, má velkou zahradu. Dám mu tam deku na zem a on pozoruje stromy - kdy jste se naposledy vy podívali na stromy, oblohu :o)... k tomu jiných lidí není třeba!

My si vystačíme samy

Tak já teda patřím mezi ty matky co se venku dětem pokud možno nevěnují.Bohatě mě stačí věnovat se jim doma,takže ven chodíme proto,aby si našli svojí zábavu a kamarády a dali mě pokoj.Ovšem nemám potřebu se vykecávat s dalšíma matkama,nejraději sedím na lavičce a čtu si.

Vystačili jsme si sami většinou, na kamarády má dost prostoru ve školce

Většinou chodím s dětma sama...ráda si s nima hraju a oni se mnou...a máš pravdu, většinou se k námi na pískovišti přidají i ostatní děti. Podle mě je málo maminek co jsou ochotný se věnovat svým dětem.

Vystačíme si sami, nepotřebuju nutně parťáka na procházky.

Mám to podobně jako ty. Nevyžaduji, aby někdo se mnou šel a mohla si povídat.

ráda bych i společnost, ale nestíhám ani ty procházky ven buď mám tan svůj zvěřinec na zahradě a mezitím co malá spí, vařím a uklízím nebo jdeme ven všichni i s tatínkem.. občas zajdem do blízkého penzionu na dětské hřiště a to vždycky písnu kámošce, jestli má čas, jinak si vystačím vpohodě jen s dětma, pokud podkám známou mamku, pokecámee ale úplně nejlepší by bylo, kdybych si tak mohla posedět pár hodinek u latte s knížkou úplně bez nikoho nebo jen tak koukat do blba a s nikým nemluvit

Vystačíme si sami.Dítka si hrají a já odpočívám.Ale pokud si chce nějaká maminka pokec proč né,taky si ráda pokecám.

Vystačíme si sami. Ale na druhou stranu se ani nebráníme společnosti. Je ale pravda, že většinou to setkání iniciuje druhá strana. Já tím, že mám dvě děti, tak úplně další děti na hraní nepotřebuju :))) I tak si s nima hrát nemusím

A mi je to tak nejak fnuk. Marusce, myslim, taky. Kdyz nekoho potkame, tak super, kdyz ne, uzijeme se spolu.Anicce je to putna uplne.

proti vám všem mám doma mimino, ale ven chodíme samy dvě. Občas, když jsem ve městě, tak brnknu nějaké kámošce a jdeme třeba na pivo, ale není to pravidlem. Obejdu se i bez nich a Áda stejně kamarády zatím nepotřebuje, vyhraje si sama.

Jsme na tom úplně stejně,Leni.Chodíme s Karkulkou ven na procházky v podstatě každý den,občas se stane,že se mi nechce a zůstaneme doma.Navštěvujeme se s kamarádkami,které mají taky děti,někdy jednou,dvakrát týdně,jindy třeba 14 dní nic.Od září budeme zase chodit cvičit jednou týdně,takže Karolínce společnost dětí neodepírám

Nemám ráda takové to \"slepičení\" bab kolem pískoviště. Když s klukama někam jdeme, tak oni ať si s děckama hrají, ale já se snažím velkému povídání s dospělýma vyhýbat. Na procházky chodím s něma sama nebo s manželem.

hele jak kdy, někdy jsem ráda že jsme sami a hrajeme si společně, jindy zase že je nás víc, ale je fakt, že když s někým jdeme, tak na děti moc není čas a pak mě to mrzí, že jsme si to ani neužili

sice mě to samotnou venku neba,ale chodíme na hřiště tam Luci potká děti a nebo do parku a tam děláme blbosti jen splu

na 95% jsme s detma sami..obcas kdyz je tady,chodi s nama kamoska,se 3 letym synem..my tim,ze je ottas chodic,porad chodime,na hristi ho to nebavi a elli take rada chodi...a to nebavi zase jine deti,protoze chteji byt na hristi...tudiz to s nama kazdy udela jen 1x a odpadne..svizne tempo a par km v nohach neni jen tak lehke pro deti

Já potřebuju společnost, nebaví mě chodit nebo někde sedět samotná. Pokaždý se snažím s někým se domluvit a většinou to není problém. Sama chodím málokdy. Kubík si zatím s nikým nehraje, to ještě neumí, ale i tak má taky rád společnost.

ja si nevystacim,Adama to bez deti nebavi,a na to, abych litala furt za nim uz v mem stavu nemam. Takze chodime na hriste u hospody, Adam se zabavi i s cizima detma,ale me samotnou sedet moc nebavi,vzhledem k tomu,ze jsme tam pokazde aspon 4-5 hodin.Nastesti je to tady siroko daleko jedine takove skvele misto a tak se ani nemusim domlouvat a vetsinou tam nekoho znameho potkam. Kamaradek-maminek mam totiz hodne