Chození ven - diskuze

Většinou chodíme já, Anička a náš pes Čegy. Anča ještě na hraní nikoho nepotřebuje a pes si někoho najde, někdy i přes mé pokusy mu v tom zabránit. Já bych společnost brala, ale nemám poblíž známou maminku.

Každý den jdu na 2 hodiny vyvenčit pejsky kolem řeky, Jíra je v kočárku, povídám si s ním a s pejskama. Někdy s náma jde kamarádka s pejskem. Na hřiště mezi jiné mamky nechodím, ale až bude Jíra větší asi budu muset kvůli němu, mě to moc neláká, raději jsem s ním sama.

Zatím je malej, takže je v kočárku a já chodím většinou sama samička. Vím, že holky tady na sídlišti na mě koukají jako na divný případ, ale mě to tak vyhovuje. A nebo si k tomu ulovím babičku - ta je taky sama a tak je ráda, že má nějakou společnost. Myslím si ovšem, že časem to nebude stačit. Nechci, aby Mára byl jako já - vyhovovala mu samota. Je lepší mít kamarády, mít si s kým hrát. Nebo ho beru k tetě, má velkou zahradu. Dám mu tam deku na zem a on pozoruje stromy - kdy jste se naposledy vy podívali na stromy, oblohu :o)... k tomu jiných lidí není třeba!

My si vystačíme samy

Tak já teda patřím mezi ty matky co se venku dětem pokud možno nevěnují.Bohatě mě stačí věnovat se jim doma,takže ven chodíme proto,aby si našli svojí zábavu a kamarády a dali mě pokoj.Ovšem nemám potřebu se vykecávat s dalšíma matkama,nejraději sedím na lavičce a čtu si.

Vystačili jsme si sami většinou, na kamarády má dost prostoru ve školce

Většinou chodím s dětma sama...ráda si s nima hraju a oni se mnou...a máš pravdu, většinou se k námi na pískovišti přidají i ostatní děti. Podle mě je málo maminek co jsou ochotný se věnovat svým dětem.

Vystačíme si sami, nepotřebuju nutně parťáka na procházky.

Mám to podobně jako ty. Nevyžaduji, aby někdo se mnou šel a mohla si povídat.

ráda bych i společnost, ale nestíhám ani ty procházky ven buď mám tan svůj zvěřinec na zahradě a mezitím co malá spí, vařím a uklízím nebo jdeme ven všichni i s tatínkem.. občas zajdem do blízkého penzionu na dětské hřiště a to vždycky písnu kámošce, jestli má čas, jinak si vystačím vpohodě jen s dětma, pokud podkám známou mamku, pokecámee ale úplně nejlepší by bylo, kdybych si tak mohla posedět pár hodinek u latte s knížkou úplně bez nikoho nebo jen tak koukat do blba a s nikým nemluvit