Cestovatelé.... - diskuze

Tak to vám musím vyprávět, jací my jsme cestovatelé... Tak nejdřív ve středu jsme jeli do westernového městečka - od nás nějakých 270 km, cesta dobrá i přes Prahu jsme pořád jeli, i když chvílema v koloně - ale nestálo to. Ve čtvrtek jsme z westernu jeli ke tchýni, která bydlí u Rakovníka. Cestou jsme se stavili v Praze v Metropoli na jídlo, protože jsme měli hlad. A potkali jsme tam naše známé z Plzně. No snažíme se s nima sejít už tak 4 měsíce a v Plzni nám to furt ne a ne vyjít...a pak na ně narazíme takhle náhodou... no takže jsme se tam poněkud zdrželi, zašli jsme na kafčo. A znáte to, jak s příjemnými lidmi ten čas utíká... Takže ke tchýni jsme dorazili asi v pět (místo v původně plánované tři hodiny). Akorát mě teda dostalo, že kromě babičky čekala na Kubíka i prababička - ona je fakt na zabití, ale o tom zas do jiné rubriky :-). Musím říct, že celý ten den dal Kubíkovi docela zabrat a on se v šest najedl, babička ho vykoupala a on prakticky hned usnul a spal až do rána, jak zabitej... My jsme měli taky celkem pěkný večer. V pátek ráno se Kubík vzbudil v 7 a protože taťka nebyl schopnej otevřít oči, tak jsem Kubíka vzala dolů já. Stejně jsem se potřebovala v klidu připravit na cestu. Jeli jsme totiž ségrám na promoci. Od babičky to máme asi 50 km, takže je to kousek. Chtěli jsme vyjet tak v deset, abychom ještě stihli se ségrama pokecat a hlavně jim cestou koupit kytku. Všechno krásně časově vycházelo až do chvíle, kdy prababička navrhla, že mi teda vyžehlí to oblečení - no doma jsem to nežehlila, protože jsem si říkala, že to nemá cenu, když to v tašce potáhnu na Moravu a zpátky, že to bude stejně sežvejkaný... No tak jo. Tak jsem jí řekl, ať to tedy vyžehlí a že bude moc hodná. Holky - ona kalhoty, košili a moje šaty žehlila půl hodiny!!! To jste neviděly. Já byla vytočená. No takže jsme místo v deset odjeli o dvacet minut dýl, ale naštěstí časová rezerva byla veliká, takže nehrozilo, že bychom nestihli. Když jsme dorazili do Litvínova, odkud pocházím, tak ségry byly ve vrcholných přípravách, ale i tak jsme stihli leccos probrat. Ony jely dřív, my skočili koupit kytku, naložili mojí mámu a tetu do auta a vyrazili jsme směr Most. Promoce měla začít ve 13:30, ale měli trochu zpoždění. A jak to trvalo.... to bylo snad nekonečný. Než všichni přečetli ty proslovy a tak... teď tam bylo horko, všichni se potili... brrr. Musím říct, že jsem byla fakt ráda, že jsme Kubíka nebrali s sebou, protože co tam některé děti předváděly...a to by ještě nebylo nic proti Kubíkovi. On je hodnej, ale tady by se nudil a to by nám jen tak neprošlo :-))) Po promoci nás pak čekal slavnostní oběd. Musím říct, že jsem si fakt pochutnala. Akorát jsem \"naštvala\" mámu, protože jsem si dala kuřecí prsa v bramboráku, palačinku se zmrzlinou a pak ještě dorazila půlku palačinky, co zbyla po ní - a jí štvalo, že ona takhle v těhotenství jíst nemohla páč by měla třicet kilo navrch :-))) No já to neřeším - měla jsem hlad i chuť, zase jsem už pak večer nic nejedla, tak co :-)))No po slavnostním obědě - teda my tam dojeli někdy po třetí, tak jestli se tomu ještě dá říkat oběd... jsme se vydali zpátky ke tchýni. Tam jsme dorazili po šesté. Plán byl, že vykoupeme Kubíka, zabalíme věci a pofrčíme do Plzně, protože dneska tu máme jednu svatbu, kterou si nemůžeme nechat ujít :-))) Teda Kubík nám dal trochu sežrat, že jsme ho nechali celý den bez rodičů, ale nakonec přestal nadávat a plakat a uklidnil se. Bylo na něm vidět, že už je taky utahanej. Tak jsme ho vykoupali, zabalili věci, naskákali do auta a vyjeli do Plzně. Asi za pět minut volá tchýně, že jsme tam nechali Kubíčkovo plenky - no hlavy děravý, ale co - z těch jen tak nevyroste, že? Tak jsme se nevraceli. A až doma před barákem jsme zjistili, že kromě plínek tam taťka nechal svoje klíče - což je dost průšvih, protože tam má klíče od práce a ty prostě v úterý fakt nutně potřebuje. Takže dneska navečer se holt k tchýni vrátíme a pobudeme tam do pondělka... Ani se nemůžu na Toma zlobit, protože ten odjezd byl v takovým fofru, že se spíš divím, že jsme tam toho nenechali ještě víc. A stejně jsme neměli na víkend žádnej plán, tak teď už ho máme :-))) Akorát si myslím, že za těchle pár dnů trhneme rekord v najetých kilometrech - od středy do dneška jsme na 700 km a to nás ještě tak 150 čeká :-))) Omlouvám se, že je to tak dlouhý, ale muselo to ven. Děkuji všem, které vydržely a dočetly až do konce.