Bříško.... - diskuze

Holky, už nějakou dobu sem do téhle kolonky nepatřím. Ale jedno vám musim říct. Tohle je moje první těhotenství, takže všechno je premiéra. Celou dobu jsem se těšila na bříško a tak. A hrozně jsem se těšila na pohyby. To je jasný. Akorát se mi furt zdálo, že mám břicho malý a pohyby slaboučký... Nebo jsem něco snědla a připadala jsem si jak sud. Ale vlastně to vůbec nic nebylo. Teď jsem 33+3tt a můžu říct, že břicho mám takový, že mi dělá problém nejen vstát, ale i lehnout si do postele. A nedej bože, že si vzpomenu, že jsem si do té postele s sebou něco zapomněla vzít. Nebo se v ní otočit... Hrůza. Nedá se spát ani na zádech ( bolesti v kříži ) a ani na bocích, protože se mi břicho roztahuje i do stran a tak když si večer lehám, tak zkusím nejdřív jeden bok a čekám, co na to Verunka. Někdy se právě stane, že cítím, jak na ní ležim a většinou mi to taky dá náležitě znát. Kolikrát to vypadá, jakoby mně chtěla nadzvednout A tak se s funěním musím otočit na bok druhý... V noci mi většinou otečou ruce a během dne když si sednu k PC, tak zase nohy. Co se pohybů týče, tak už mi teda fakt nepřipadá, že by byly slabý. Verunka má průměrnou velikost pro svůj věk, přezto má stále v břiše \"dost prostoru\" na to, aby se mohla různě otáčet, takže při každé návštěvě MUDry máme jinou polohu. A je to i dost cítit. Jinak jak říkám, pohyby už vůbec slaboučké nejsou. Někdy mám pocit, že budu zvracet, jak se tam Verunka mele. A když mi začne po břiše jezdit malá, ale ostrá boule a masíruje mi břišní svalstvo zevnitř, je to teprve labůžoNo, do konce mi zbývá ještě kolem šesti týdnů, takže jsem moooc zvědavá, co mně čeká během nich...Všem přeji hodně krásných zážitků a co nejméně starostí.