Úvaha o rozvodu - diskuze

UCH

a maminka to vedela, ze Te otcim smiruje a omacava? To musela minimalne tusit?
Je to hrozne smutne, musim se co nejvic snazit, aby tohle Maruska a Anicka nikdy neprozivaly.

Ahojky Veru, je to parádně napsané. Mě se rodiče rozvedli když mi byly nějaké tři roky, takže jsem to zas ještě tak ostře nevnímala a navíc od sebe šli v klidu po vzájemné dohodě.Tátu jsem mohla navštěvovat kdykoli. Pak když mi byly asi 4 roky se máma začla scházet se sousedem a já hloupá malá holka mu začla říkat tati a dodnes je mi zle jak jsem mohla být tak pitomá.Máma s ním má další tři děti. Taky ho dodnes nesnáším, všechny psychicky šikanoval a i nás bil. Nakonec se mě pokoušel opilý párkrát dostat do postele (naštěstí se mu to nepovedlo) a já chtěla co nejdřív zmizet. Naštěstí jsem v pravou chvíli našla úžasného přítele, s kterým jsme hned chtěli miminko a také se zadařilo a já konečně v 18ti a půl letech vypadla z toho humusu pryč.Sice mám dospělácké starosti dřív než bych měla nebo mohla, ale já jsem teď šťastná a za nic bych to už nevrátila.

moc hezky jsi to napsala,bylo to určitě těžké,každý máme nějaké to trápení a všichni se s tím musíme porvat,ty jsi se porvala statečně,

Napsala jsi to moc hezky. Nevím jak se cítí dítko z rozvedené rodiny, mám ale dva nevlastní sourozence, které můj taťka opustil kvůli mojí mamce. Teď máme spolu dobrý vztah, a já se leccos dozvídám jaké to bylo a postupně zapadají do sebe stříbky co si pamatuju zdětství. Neměli to jednoduché, a mámou si nerozuměli a taťka už měl svou rodinu. Tak jako tebe se i jich nikdo neptal co bude a co si o tom myslí.Je dobře že ses od toho dokázala odpoutat a jak sama píšeš být lepší matkou. Jsi statečná a šikovná zároveň.

Ahojky Veru,
napsala jsi to krásně. Mrzí mě, že jsi tím musela projít. Na druhou stranu věřím, že díky tomu skutečně budeš lepší máma a tu nepříjemnou zkušenost obrátíš ve váš prospěch.

Veru,
díky, žes mi umožnila pohled z pozice dítěte. Je úžasné, že ses od všeho zlého a nepříjemného, které Tě v matčině rodině provázelo, dokázala odpoutat.

Ahoj Veru já toto naštěstí nezažila, ale manžel zažil něco podobného a do dnešního de je vztah jeho a táty vlažný.Vlastně spolu začali trošku komunikovat až po narození Pepíčka a to ještě díky mému přičinění...
Doufám, že naše děti nikdy nic takového nebudou muset řešit....i když jak říkala moje babička ...nikdy neříkej nikdy... a nebo ...odříkaného chleba největší krajíc...tak adši říká jen DOUFÁM A VĚŘÍM.

Jo a musím říci, že přeze všechno čím sis musela projít, přez všechny ty útrapy a slzy co jsi proplakala tak je z tebe skvělá ženská s otevřeným srdíčkem a spoustou lásky a citu v něm!!!

Ahoj Veru, někdy je to opravdu těžké, já měla odmala nevlastního tátu a rozvod mámy si vzhledem ke svému půlročnímu věku opravdu nepamatuju, ale vím, že někdy to je opravdu pro to dítě to nejhorší. Zažila jsem a vidím do dneška jaký vliv měl na mou neteř rozvod jejích rodičů. Myslím, že se to na ní podepsalo dost, hlavně nezájem mámy a přesto neochota umožnit jí být s tátou..
Myslím si, že děti si tohle nezaslouží, a proto nám všem tady přeji, abychom naše děti nepříjemných situací, s kterými mi dospělí občas bojujeme ušetřili.

Veru, ja se nejdriv podle nadpisu lekla, ze snad uvazujes o rozvodu
Jinak mas uplnou pravdu, ja jsem tohle sice nikdy nezazila, ani v sirsi rodine. Jsem z jizni Moravy, tam se lidi moc nerozvadeji(nebo aspon za meho detstvi ne). Ale mela jsem par kamaradek, kterymse rodice rozvedli a i v dospelosti z toho maji porad trauma. Proste takovy krok by si ti rodice meli poradne rozmyslet, protoze to diteti zmeni cely zivot

Ahoj Veru, já jsem v životě měla to štěstí, že jsem nic takového prožívat nemusela a udělám všechno pro to, aby i moje děti byly tohoto ušetřené.
Napsala jsi to moc hezky, tak opravdově lidsky, díky za zamyšlení, ke kterému jsi mě přiměla
Život je ale někdy složitej a umím si představit, že jsou situace, kdy asi rozvod může být "tím lepším" řešením, a to i pro děti, bohužel.
Ještě jdenou díky a hodně štěstíčka na prima milující rodiče - nejen Andulkám a Františkům, ale úúúúúúplně všem dětičkám.

Verunko,napsala jsi to moc hezky a nezbývá mi nic jiného než do posledního písmenka souhlasit.