Plnoletost - diskuze

Cesta na kole na brigádu a z brigády

Má cesta na brigádu byla přímo utrpení. Myslela jsem, že to nezvládnu, neustále jsem sesedala, jelikož se mi při každém šlápnutí zvedal kufr. Hlava se mi motala takovým způsobem, že jsme se až bála, abych nežuchla autům pod kola. ale Cukřík to zvládl:-). Sice jsem pak celou směnu na brigádě měla kolu na žaludek v mrazáku a neustále si chodila sedat k šéfovi do kanclu, který mě eště provokaval otrevřenou moravskou pálenicí , ale zvládla jsem to. O to horší byla cesta domů. Měla jsem pocit, že kolo odhodím do škarpy a že si dobrovolně do něj lehnu a spočinu někde v kopřivách

Cesta na kole na brigádu a z brigády

Má cesta na brigádu byla přímo utrpení. Myslela jsem, že to nezvládnu, neustále jsem sesedala, jelikož se mi při každém šlápnutí zvedal kufr. Hlava se mi motala takovým způsobem, že jsme se až bála, abych nežuchla autům pod kola. ale Cukřík to zvládl:-). Sice jsem pak celou směnu na brigádě měla kolu na žaludek v mrazáku a neustále si chodila sedat k šéfovi do kanclu, který mě eště provokaval otrevřenou moravskou pálenicí , ale zvládla jsem to. O to horší byla cesta domů. Měla jsem pocit, že kolo odhodím do škarpy a že si dobrovolně do něj lehnu a spočinu někde v kopřivách

klobouk dolů, jak to všechno zvládlatřeba se ponaučila.

Myslím,že Cukřík má pro příště ponaučení.
Naprosto chápu,že svou plnoletost chtěla oslavit,možná neměla v plánu tolika alkoholem,ale Aničko věř,že vždy se najde ve společnosti někdo \"úžasně chytrej\"a až vlezlej s tím,že plnoletost se musí řádně zapít.
Proč?Aby následky byly takové jaké byly?
Cukřík nechtěla zradit partu,napila se a nezvládla.Logické,když v alkoholu nemá tréninkTím nechci napsat,aby víc trénovalaspíš to,že určitě pochopila,že alkohol nebude její kamarád a příště si rozmyslí jak až moc s ním do kamarádství jít
No,a klobouk dolů.Po takové noci šup na kolo a na brigádku,po návratu domácí práce
Myslím,že tohle by hned každý nezvládl a hlavně pro svou mamču neudělal

kazdy se snad pokusil a nebo i nechtene opil...hlavne ze je v poradku a priste uz bude vedet co to je..je pravda ze ja se opila jednou jedenkrat a to az ve 25..omylem..ale stalo to za to...4 dny jsem nechtela videt nic a nikoho jak mi bylo..a dodnes nechapu co na tom lide maji..ale je pravda ze tim jak nepiji tak vydrzim pit dlouho a dost,ale to je tak 1x za 2 ,3 roky..a ted sdetma as uz nokdy

Má vzpomínka

Milá Aničko,tak ti něco povím.Každý si ten vstup do světa dospělých oslaví asi po svém.Já se taky nechtěla opít...ale opila.A jak dělo.Přijela jsem už načnutá ze školy a pak byla oslava u nás s kamarády.Asi to probíhalo jak u tvé dcery,domu nevím jak jsem se dostala a nic jsem si nepamatovala.Když mi moje sestra po týdnu řekla,jestlli vím kdo mě dovezl domů,tak mi trochu svitlo a došlo mi,že to bude mít spojení s tím číslem co mi už týden volalo.A ano,mělo.Dotyčnému jsem se omluvila za výpadek paměti a mé chování v onen den.Dnes je ten hodný muž co mě zachránil můj manžel,se kterým jsem jsem už sedm let a za pár týdnů porodím naše druhé štěstí.Takže toho vůbec nelitiju a den mých 18.narozenin pro nás bude navěky vyjímečný.
Tvoje dcera se určitě poučila a dá si pozor i po tvé výchovné lekci

Milá maminko

Vím, že to už je skorem rok starý příspěvek, přesto musím reagovat.

Tenkrát jsem opravdu neměla v plánu se zřídit jak hovádko. To mi věř! Plně jsem si uvědomovala, že musím ráno na brigádu a že 3 kilometrovou jízdu na kole, bych asi nezvládla. Což, jsem fyzicky moc nezvládala ani střízlivá:-).

Celý večer v onom klubu probíhal poklidně. Tancovaly jsme, bavily se a i samozřejmě trošku popily. Jelikož, ale nejsem zvyklá pít, tak mě to bohužel dostalo.
Celý večer jsme se s kamarádkou držely jedné značky pití a vše probíhalo tak jak mělo. Až ke konci večera přinesl kamarád něco(podle vůně asi vodka) prý na zapití mé čerstvé 18. Nebudu Ti asi popisovat co se dělo dál. Sama jsi pak následky viděla a já pochopitelně také. Nebudu Ti schválně říkat co se asi tak dělo venku před onom zmíněném klubu či jak vypadala divoce moje cesta domů.

Jen Ti chci říci, že ač Tě to možná překvapilo, jak se tvá ,,malá\" holčička zřídila, tak teď jako velká slečna, co dostala rozum, tak vím, kdy mám dost a kdy je lepší si pomalu začít objednávat matonku či dobře vychlazenou kolu.

Tvé ranní probuzení, nahnání pod sprchu ,,okořeněnou\" proslovem, jak jsem to vůbec mohla dovolit a po následném ,,brutálním\" vyndáním kola a ukázání směru brigády, jsem si uvědomila, že toto není to co už příště budu vyhledávat.
Má příšerná bolest hlavy a vyzvracením všeho co jsem snad kdy v životě od narození snědla mi ukázalo a utvrdilo mě v tom, že alkohol není kamarád, nýbrž pěkný žrout hezkých vzpomínek na večer, které si bohužel dosud nevybavuji.

To je asi vše co jsem ti chtěla k nomomu osudném dni říci.

Miluju Tě

Musela si vyzkoušet jaké je to být dospělá,to je v pořádku,prošly jsme tím všechny,každá trochu jinak ale myslím že každý se hrozně rychle snaží být dospělý a pak by se nejradši vrátil k mámě do klína.To přejde,se mnou to udělali naši tak že mě vzali na mejdan dospěláků a dávali mi sami pít abych to zkusila a přitom byla pod dozorem než abych se opila někde s partou a udělala průšvih.No a mělo to kýžený efekt.Opila jsem se a dala na čas s alkoholem pokoj.sice ne moc výchovné ale účinné

Ahoj Aničko, nezoufej, musí si tím projít (jako my všichni) a přejde jí to (jako většinu z nás)
Ale za mistrné zvládnutí situace si zasloužíš metál Tou pracovní terapií jsi jí názorně předvedla, že zábava být může, ale povinnosti se plnit musí.
Škoda jen, že bydlíme tak daleko - takhle pracovně by se klidně mohla chodit léčit k nám terapeutického materiálu bych jí byla schopna zajistit dostatek

Megísek má pravdu, děti si tímhle obdobím asi musí projít, je holt taková praštěná doba a stačí jen málo času, jen opravdu troška a uvidíš, že dcera si taky uvědomí, že dělala blbosti. Moje osmnáctiny nejsou zas tak dávno, a tak si pamatuji, že v podobném stavu jsem přišla domu já. WC jsem teda neobjímala, ale bylo půl třetí a máma na mě čekala v pyžamu v hale bytu a sjela mě pěkně. Ale mně to v tu chvíli bylo tak nějak jedno.

Ahoj,nějak mám potřebu na tohle reagovat,jsem vlastně jen o dva roky starší než tvá dcera a mám 5 týdnů před porodem..věci se hrozně mění-před těma dvěma lety (možná i trochu dřív) jsem nebyla o moc jiná než ona,ale všecko se otočilo o 180 a dneska vím,že to byla blbost a jsem myšlenkově úplně jinde,alkoholu nebo cigarety,dokonce ani kávy bych se nedotkla,jsem ráda,že v deset zalehnu a je mi líp.Tak to nevzdávej..
(omluvám se za to tykání,teď mi nějak došlo,že bych klidně mohla být zrovna tak tvá dcera,je to vážně sranda)

to je zase dobra ze to vsechno zvladla,ja kdyz jsem po nejakym tahu,tak nejsem schopna nic...treba si z toho vzala ponauceni,mohlo to byt horsi