Asi taky už patřím sem :) - diskuze

Sice sem chodím, ale přispívám málo. Spíše čtu. Na net není toho času. Malý má pět a půl, teď strávil svůj první týden mimo domov na školce v přírodě a skvěle to zvládnul. Je zdravý, docela hodný, před rokem začal chodit na fotbal. Je to můj miláček, ikdyž někdy prudí. Chytrý je jak rádio, musí mít poslední slovo- celá maminka :o) A co u mě? Poslední dva roky v \"nové\" práci jsou docela fajn. Sice během odpolední směny vidím mladýho tak hodinu denně, ale o to jsme si milejší. S manželem se vidíme v podstatě jen o víkendech, chodí hodně do práce, abychom měli dostatek peněz. Překonali jsme na začátku roku menší krizi, kdy jsem přemýšlela, jestli má smysl pokračovat dál. Letos jsme oslavili 6. výročí svatby. Další mimčo neplánujeme, ne že by manžel nechtěl, ale nechce se do toho mně. Pořád ještě nevím, jak to budu mít v práci a kde nakonec zakotvíme- jestli tady s tchánama nebo ve vlastním. Hypotéku, potažmo stěhování, jsme zatím odložili o rok, muži se do toho přestalo chtít jít. Bohužel Uvidím, jak ho dokážu ovlivnit. Bydlení tady je šílené. Od doby, co tady přes ulici bydlí švagrová se svým skvělým manželem, to jde se vztahem ke tchýni těžce s kopce. Je neskutečně ovlivněná a naočkovaná. Malýho nám nehlídá, není na ni spolehnutí. Dvakrát ho nechala samotného doma a šla pro neteř do školy, ikdyž mohla počkat než přijede manžel z práce. Od té doby řeším hlídání jinak. Na Vánoce nás už po dva roky nechali po večeři samotné a šli raději k nim. Jsou tam denně, o nás téměř nejeví zájem. Až teď si tchán vzpomněl, že má taky jednou vnouče v baráku a vzal ho včera na výlet. No nevím, jak dlouho to dědkovi vydrží. Každopádně představa dalších pěti let tady v baráku mě děsí. No, docela jsem se rozepsala. Je toho fakt hodně, ale víc nemá cenu psát. Rodinou vás zatěžovat dál už nebudu :) Všechny vás zdravím. Třeba se někdy konečně rozhoupem na nějaký ten sraz :o)