banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

Ahoj,holky.Často tady čtu,že vaše tchýně nebo tchánové nemaj... - diskuze

19 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
Ahoj,holky.Často tady čtu,že vaše tchýně nebo tchánové nemají zájem o vaše děti.Já mám zase opačný \"problém\" (píšu to schválně v uvozovkách,protože spousta z vás určitě řeší opravdové problémy a tohle vám bude připadat asi malicherné).Moje tchýně je už několik let doslova posedlá touhou po vnoučeti.Vždycky jsme se jí smáli,jak se hned sápe na každé nově narozené dítě v rodině a nelíbilo se nám,jak na ně šišlá a piští.Ale dokud se to netýkalo nás,tak mi to zase tak žíly netrhalo.Pak jsem otěhotněla a už od začátku jsem začala mít strach z toho,že k nám začne chodit a bude si chtít vnučku pořád půjčovat.Vždycky jsme spolu vycházely normálně,ale že bychom byly nějaké kamarádky,to se říct nedá.Nikdy jsem si s ní neměla moc co říct,je prostě jiná povaha.I když je hodná,určitě není lakomá a nikdy se nám nějak nepletla do života,což jsem byla ráda.Ale jakmile mi začalo růst bříško,byla úplně jak med,málem šišlala i na mě a pokaždé,když jsme k ní přišli na oběd,dávala mi i pusu,což do té doby u nás nebylo zvykem (kromě Vánoc a narozenin).Pak se nám narodila Karolínka a tchýně byla hotová.Dokonce si kvůli ní koupila digitální foťák a už v porodnici se s ní fotila jak šílená.Ale pořád jsem ještě byla v pohodě,brala jsem to tak,že má prostě radost.Pak u nás byla v šestinedělí s přítelovou babičkou,což jsem tolerovala jen kvůli babičce,která do porodnice nemohla přijít,jinak jsem v šestinedělí žádné návštěvy nechtěla.A pár dnů na to mi volala dvakrát během jednoho dne na mobil,ale já jsem to nemohla zvednout (jednou jsem byla venku a měla vypnutý zvuk a podruhé jsem kojila)a ona hned brečela příteli do telefonu,co mi udělala,že jí nezvedám telefon a tak...Tak to mi připadala už jako hysterka.Za nějakou dobu jsme byli u ní doma,tak to mi hned Karolínku sebrala z rukou a šišlala na ni a pištěla nadšením,tak to už se mi fakt nelíbilo (to byste musely slyšet) a definitivně se mi zprotivila při poslední návštěvě u nich na zahrádce,kde mi ji sice tentokrát z náručí nevyrvala,ale pořád kolem nás kroužila,zase na ni mluvila tím šíleným způsobem,až mě z toho začala bolet hlava,utéct nebylo kam,vlezla mi i do chatky dívat se,jak kojímTo už jsem byla fakt zoufalá.A pak mi říká,že až malou nakojím,tak ji dám do kočárku a ona ji povozí kolem.Tak jsem jí slušně řekla,že už jdeme domů a ona na mě koukala,jak to,když teprve budou opékat a byla úplně uražená.Tehdy Karolínce nebylo ještě ani 6 týdnů,slunko pralo a na zahrádce byl jen malý pruh stínu,kde byla nasáčkovaná půlka rodiny.A to jsme tam vydrželi skoro 2 hoďky,což mi přišlo dost.Od té doby jsem na ni vyloženě alergická a řeším to tak,že o víkendu dám Karolínku příteli,ať jdou k babičce sami.Ona si ji může užít a já mám klid.Horší je ale to,že pořád naléhá,kdy už malou bude moct vozit a já Karolínku půjčovat nechci.Přítel jí to řekl a ona,že klidně bude vozit se mnou.Mě to přijde nenormální,protože přece nejde o tlačení kočárku,ale o to dítě,ne?A když ji vídá každý týden,to mi přijde dostačující. Tak často nechodím s malou ani k vlastní mamce.Asi vám budu připadat praštěná,ale nemůžu si pomoct.Jen na ni pomyslím,stáhne se mi žaludek.Někdy mám pocit,že kolem krouží jako sup a jen čeká,až mi Karolínku bude moct vyrvat a někam s ní utéctOmlouvám se,že jsem se tak rozepsala,ale muselo to ze mě venMyslíte si,že jsem nenormální,když Karolínku nechci nikomu půjčit ani v kočárku na procházku (ve středu jí bude 10 týdnů)?Jak to máte vy?
Tak před chvílí volala tchýně příteli a jestli přijdeme v neděli na oběd.Přítel jí řekl,že nebudeme doma (na mou prosbu).A ona zase \"kdy už budu moct vozit kočárek?\"Já se zblázním!Už mě to fakt štve!Ptá se každý týden,přitom jí přítel pokaždé řekl,že ještě malou nepůjčuju nikomu.Tak jsem ho požádala,aby jí,až k ní o víkendu půjde,jasně řekl,ať se pořád neptá,prostě,až budu chtít malou půjčit,tak to řeknu SAMA.Pokud se bude každý týden ptát jak střelená,tak jí malou nepůjčím vůbec a hotovo.Protože na to fakt nemám nervy.Pořád dokola.Kdyby mě nechala na pokoji a v klidu počkala,tak se uklidním a jednou ji malou půjčím,ale takhle dělá všechno proto,abych se ještě víc zatvrdila.
Ja jsem cca 10 tydnu starou Marusku nechala vozit mojemu tatinkovi. On to s takhle malym deckem neumi, takze takhle se mohl krasne zapojit.
Uff, to by bylo i na me moc a to mam trpelivosti na rozdavani. Podle me je kazdy extem spatny a to ve vsem. Takze prehnany zajem, diky nechci. Je to tezke, kdyz tchyne nereaguje ani na to, co ji rika jeji syn. Ja bych ji rekla, aby pochopila, ze ted jeste nechci malou davat nikomu na vozeni, ze potrebuji byt s ni, ale jakmile bude vetsi, tak samozrejme. Zkus to. A pokud to nepochopi, tak uz vazne nevim.
@mihra Přítel už jí řekl,že zatím na vození nepůjčuju,ale pokaždé,když tam jde,se ptá,kdy už bude moci vozit.Ona to asi moc nechápe,proč nechci,protože jí všichni v rodině,kteří měli miminka,ochotně kočárek půjčovali už když jejich miminka ještě byla maličká...Až bude malá větší,tak jí ji určitě s kočárkem půjčím,ale do té doby budu asi muset odolávat tlakůmNaštěstí už nevolá mně,ptá se jen přítele.
taky se desim co tam moje \"potencionalni tchyne\" - porad mi saha na brisko a kdykoliv chova nejake dite dela na nej \"aaaaaaaaaaaa\" a to ji vydrzi asi tak hodinu, jestli to bude delat - jako ze bude - na naseho mrnouse, tak me asi trefi a chudak mimis z toho bude 100% tik... a jestli ne on, tak ja urcite.. takze tvoje pocity o sislani a pisteni chapu naprosto dokonale...
@chezzie Budeme se muset asi obrnit trpělivostí, i když to je zrovna to,co mi dost schází
Já se na to koukám asi trošku jinak. Jestliže už teď máš na tchýni menší alergii, tak se to nezlepší. Docela často přemýšlím, čím to je, že má tolik žen s tchýněmi problémy. A ze své zkušenosti ti můžu říct, že dobré slovo opravdu železná vrata otvírá. Zkus se na to mrknout z její stránky. Na vnoučátko se určitě dlouho těšila a moc by si přála se s ním pochlubit, vzít ho na procházku... Já se přiznám, taky jsem poprvé měla strach pustit tchýni s malým ven, ale přemohla jsem se a když byl Míšovi přesně jeden měsíc, na procházku jsem je vypravila. A teď už ho vůbec nemám, dokonce se těším, až sem přijede a malého mi ven na chvíli vezme. Tím, že ji budeš natvrdo hned říkat, co ti vadí, si ji nezískáš. Mně tchýně taky nejdřív moc nemusela, nebo spíš se nestarala a právě vnouček nás moc sblížil a já jsem za to ráda. Nechci přemýšlet nad tím, že to tak mohlo být i dřív, že se měla starat dřív atd. Prostě žijeme budoucností a ne minulostí, je zbytečné se s tím užírat. Mysli i na to, že je to manželova maminka, která ho s láskou vychovávala a i když se chová někdy nevhodně, snaž se ji to prominout a chovat se k ni pěkně. Uvidíš, že to zabere. Pokud ne, je mi to líto a pak se teprve obrň a posílej za ni jen manžela s malou. Je to jen můj pohled na věc a má zkušenost, samozřejmě do vaši situace úplně nevidím, jen moc přeji ať máš s tchýni hezký vztah a nemusíš mít kopřivku při každé návštěvě.
@Evulik25 Ahoj,já vím,že na tom,co píšeš,je velký kus pravdy.Vím,že bych měla být tolerantnější a shovívavější,ale mám v sobě nějaký blok,který zatím neumím překonat.Ke tchýni se samozřejmě chovám hezky,když ji vidím,nekritizuju ji,užírám se jen uvnitř.Jednou to budu muset překonat,nemůžu se jí vyhýbat donekonečna.Děkuju za názor a hezká slova
Díky moc,holky,za podporu a za názory.Už jsem si říkala,jestli třeba já nejsem nenormální,když nechci nechat malou někým vozit.Je to moje první miminko a já jsem s ní ráda.Zatím opravdu nepotřebuju pomáhat,všechno zvládáme spolu.Uklidím a uvařím si,když spinká a na procházky s ní chodím ráda,beru to i jako takový menší tělocvik pro sebe. Přiznávám,že ta neochota Karolínku půjčovat tchýni je hodně daná i tou mou alergií na ni,ale nejde jen o to šišlání (o kterém už jí můj přítel říkal nesčetněkrát),ale i o tu její urputnou posedlost.Kdyby se na ni těšila tak nějak \"normálně\",tak by se mi určitě takhle nezhnusila.Ona třeba už když jsem byla těhotná a byli jsme u ní na obědě,tak z ničeho nic zatleskala rukama a \"já se tak strašně těším!\" a u toho až nadskakovala na židliI když už mi nevolá (tehdy jí přítel řekl,že jsem v šestinedělí a ať mě nechá na pokoji),ale já pořád cítím ten tlak z její strany,když se přítele ptá,kdy už bude moct vozit.Vždycky už od půlky týdne začínám být nervózní a stahuje se mi žaludek,protože čekám,že nás zase pozve na oběd a nemůžeme se vymlouvat donekonečna.Tu návštěvu nějak přežiju,ale mám strach,že na mě bude tlačit nebo se nám rovnou vnutí a bude chtít jít s náma na procházku,aby mohla vézt kočárekČasto si říkám,že budu tolerantní a třeba jí i na chvilku dám Karolínku povozit (ale až bude větší),ale pak se něco ve mě sevře a nemůžu.Jsem na ni už prostě alergická a nějak to nedokážu překonat...Nebudu jí samozřejmě bránit,aby Karolínku vídala,je to její babička,ale nechci u toho být.Možná až trochu povyroste,zase to bude jiné,ale do té doby by mi vyhovovalo,kdyby k ní chodil s malou jen přítel.No,uvidíme,jak to bude dál,držte mi pěstičky,ať se z toho nezcvoknu
Pokud ti vadí šišlání tak ji o tom řekni. Jinak za to kdyby mi někdo z rodiny vozil Petříka bych byla ráda. Člověk by doma udělal tolik věcí a pak by se mohl věnovat tomu dítěti.
@zanlena S tím šišláním je to beznadějné,přítel jí to říkal už tolikrát.Ona vydrží tak 2 minuty a začne to znovu.Navíc u toho až skoro piští a všechno opakuje tak čtyřikrát a to je fakt na paliciSnad jí to časem přejde samo (až bude Karolínce 15).
řeknu ti to asi tak: je to tvoje první miminko a k tomu fakt ještě hodně malinké, takže jsi na něj víc upjatá, než budeš třeba za rok, až budeš ráda za každou hodinu oddychu od malého raubíře. Takže teď plně chápu tvé obavy a pocity, jednej opravdu jen podle svého instiktu. Šišlání apod. taky nesnáším a taky jsem to vždycky dotyčné osobě řekla, proč šišlá. Tchýni prostě vysvětli svoje pocity, že si na miminko pořád ještě zvykáš a chceš ho mít pořád u sebe, ale že jí v budoucnu určitě malou budeš dávat na hlídání nebo procházky. Pokud má aspoň špetku rozumu a pochopení, tak to vezme a možná ti dá pár týdnů klid Já třeba měla problémy s tím, že mí tchánovci malé pořád něco kupovali, při každé návštěvě (cca 2x týdně, bydlí 5minut od nás) a mi už to fakt vadilo. Taky jsem si tady na to stěžovala, ale za pár měsíců jsem si na to prostě zvykla a už je nechávám, když jim to dělá radost a nechtějí od nás za to žádnou kompenzaci... A jsem ráda za to, když si malou vezmou na hlídání a já si můžu doma něco udělat nebo zajet do obchodu s oblečením...Chce to všechno čas Tak hodně štěstí!!
Mám to samý, jen se ještě neprojevila, protože mám termín 2.10. Jediný štěstí je, že tchýně je líná a jinak než s tchánem se k nám nedostane. Nemá řidičák a odvahu přijít sama. Už teď poslouchám přítele, že doma jeho matka brečí, že jim malýho nebudu půjčovat. Jen ať brečí, aspoň si potom odpustí ty dobrý rady a všelijaký kecy, o který je nikdo neprosí. Ona to tak nemyslí, je hodná, ale čeho je moc, toho je příliš. Taky se furt s tchánem ptají, jestli jim budu půjčovat kočárek, budu, ale určitě ne s tak malým dítětem, jako je tvoje Karolínka. A to si ještě tchán neodpustí kecy typu, že ještě budu ráda, až se ho zbavím a budou mi moct hlídat. To určitě, on si myslí, že nemám deset další ochotných lidí, kteří mi pohlídají. Ale rozhodně není tak vlezlá, jako ta tvoje. Rozhodně bych jí to řekla, žádný šišlání, to nesnáším. Já jsem držka, navíc když jde o moje první vytoužené dítě.
Tobě už jsem ejdnou psala, že to mám taky tak vi Je to u nás to samé. Já tchýni nikdy neměla ráda, ale vycházela jsem s ní v pohodě. Ale ted jen co naní pomyslím uplně se ve mě něco sevře, nazvala bych to nenávistí, ale to by zase bylo moc. Ona je šílená celkově. Ale teda na toníka dělá vždycky takové divné zvuky a hrozně nahlas a jak šílená opakuje co on udělá. A to je jen takové dětské žvatlání a ona to dělá taky pak dkysi se mu líbylo když se na něj dělala trrrrr a trrrr a ona to dělá pořád a přitom jí lezou oči z důlků....a prostě se chová jako blázen. Já to uplně nesnášim a několikrát už jsem se neudržela a před ní jsem se vyjádřila že by to snad už mohlo stačit, ale jí je to fuk Vždycky jí popadne nějáká šílenost a jede a jede.A na začátku mého vstahu s manželem mě nemohl ani vystát a nesnášela mě, pak e to srovnalo do stadia jsme si ukradené a ted se ke mě chová jak nejlepší kamarádka jojo taky mě štve...a nepůjčuju jí ho vozit a martin k nim taky jezdí beze mě
@medox Ahoj,jsem to já,jak jsi mi tehdy psala,jestli nemáme stejnou tchýniNic se nezměnilo,jen moje alergie vzrůstá.Je to přesně,jak říkáš,něco se ve mě sevře a je to skoro až takový pocit nenávisti.I když mi vlastně nic hrozného neudělala...Já se prostě nemůžu zbavit dojmu,že kdyby si ten můj našel kohokoliv jiného,tak jí to bude úplně fuk,hlavně,že jí zplodí vnouče.Vždycky se ke mě chovala dobře,v tom jí nechci křivdit,ale nikdy jsem neměla pocit,že mě má opravdu ráda.Kdysi dávno jsem se jí,když jsme byly obě trochu (trochu víc)pod parou,ptala,jestli mě má ráda,tak řekla \"já to beru tak,jak to je\".Jinými slovy \"kdyby si Michal našel jinou,tak ji prostě budu brát taky\".Je to sice dávno,ale tak nějak na to nemůžu zapomenout.Navíc,když moje první těhotenství nedopadlo dobře (zamlklé těhotenství) a musela jsem jít v 7.tt na ukončení,tak příteli brečela do telefonu.Tehdy jsem byla naštvaná a řvala jsem,že jí jde jen o vnouče a ne o mě.Možná jsem jí opravdu křivdila.Ale když nám před Vánocemi umřela naše milovaná fenka,kterou jsme měli 14 let (stejně tak dlouho jsme s přítelem),tak mi ani nezavolala,ani se mě nezeptala,jak mi je a přitom to byl nejhorší den v mém životě.Moc jsme ji oba milovali,byli jsme vždycky taková trojka,všude jsme chodili spolu a dodneška po ní brečíme.A tchýně ji znala celých těch 14 let a několikrát i hlídala.To mě fakt naštvalo...Promiň,nějak moc jsem se rozepsala...
@veverka77 Jojo tchýně jsou divné odrůdy lidí. Já si pořád říkám jaká asi budu já. Snad né proboha stejná.
@medox Já taky doufám
Nic se nemá přehánět.... jako chápu, že má radost z vnučky, ale přehnané šišlání apod. mi taky vadí. A ty seš máma a ona by měla respektovat tvoje rozhodnutí, takže pokud to cítíš tak, že ji půjčovat nechceš tak by to měla chápat. Vídá jí každý týden. To je dost. Někomu to vyhovuje, když někdo vezme kočárek a vozí, někomu ne. Já jsem taky ten druhý případ. Jsem ráda když přijde návštěva, ale aby mi hned vzali dítě a jeli pryč tak co já tady sama. Co potřebuju udělat zvládám tak nějak i s dětma za zadkem. No přeju pevné nervy a ať se tchýňka trochu zklidní.
jak se říká všeho moc škodí.. to platí i na tvou tchyni. já natálku takhle malou taky nikomu nedávala vozit. jedině našim a to jsme stejnak chodily s mámou třeba spolu... tvoje tchyně je jaksi posedlá,mě se takové chování taky příčí. je to tvoje dítě. vím,zní to blbě,ale prostě ať zklidní paní hormon.

Vybraná anketa

Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?

19 %
13 hlasů

0 %
0 hlasů

7 %
5 hlasů

56 %
38 hlasů

18 %
12 hlasů

Celkem hlasovalo 68 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40