Ahoj maminy, můj kousek příběhu o otěhotnění, spirituální re...

Nevím zda, to sem úplně patří, ale nenašla jsem vhodnou kategorii. Prostě se chci pouze podělit o kousek svého příběhu.Než jsme se rozhodla otěhotnět, byla jsem zásadně proti tomu být mámou. Samozřejmě nedořešená věc z dětství. Byla jsem nešťastná v práci. Každý ní říkal ať neodcházím protože dělat v kanceláři je nějaká výhra. Nakonec jsem poslechla svého Anděla- průvodce, jak chcete a odešla jsem z práce starat se o hendikepované děti. Tam jsem mi zcela obrátil život naruby hodně jsem se zaměřila na vnitřní život a svoje srdce. A zjistila jsem že po praktické stránce se umí postarat o dítě. Pak už jenom hlodalo pomalinku to mateřství. A když už jsem si to konečně připustila a začala jsem si představovat situace o miminku, aniž bych nad tím vlastně uvažovala vědomě. Jsem se konečně svěřila svému partnerovi a v ten moment my došlo, že když miminko budu milovat, tak to dáme. Není to teď tak, že bych nebyla úplně nezaopatřená, ale taková klasika hypotéka, zaměstnání, žádný free. A pak se začali dít věci. Od 15 let jsem měla antikoncepci. V září jsem došla k tomu, že chci miminko. V říjnu jsem měla" sen " ale vím na 100% , že nebyl. Vnímala jsem naprosto čas, místo, plný vědomí. A bylo tam řečeno hodně ale to nejdůležitější o čem si psát co se týká miminka bylo...Abyste tomu rozuměli můj partner má bratra který má dvě dcery. Jeho tatínek je z dvojčat a dvojče jeho tatínka má dvě dcery. A ta jedna dcera má jenom kluky ta druhá má jenom holky. A taky si to tak sami vypočítali to vycházel že budeme mít dva syny. Dokonce mě o tom přesvědčil i přesto že jsem celou dobu viděla starší holčičku a chlapce. A už dávno ještě předtím jsem zanevřela na mateřství jsem to tak taky vnímala.A v tom "snu" jsem se zeptala jestli budu mít někdy děti. Odpověď byla že ano že první bude holčička a potom chlapec. Já stále zmatená jsem tvrdila i tam, že ne že to určitě budou dva kluci. Jelikož jsou mí andělé vtipný tak se smíchem řekli že nechápu jak jsem na to přišla. Potom jsem se zeptala kdy a oni řekli že na Vánoce budu mít miminko. Samozřejmě už to vzala doslova a hned jsem si myslela že ty Vánoce po říjnu už budu těhotná. Ale byla jsem rozhodnutá že do konce roku chci dobrat poslední plato antikoncepce a od nového roku vysadit. No a to se tak stalo samozřejmě se na Vánoce nebyla těhotná. Ale tohle setkání ve mně zanechalo otisk, na který se neustále myslela.Od ledna jsem přestala brát antikoncepci a na konci února jsem šla na spirituální regresi, takže jsem ani neplánovala otěhotnět a dávali jsme si pozor. Čistila jsem se, celkově jak tělo tak mysl. Jsme začali pracovat na miminko a já hned naivně v březnu jsem si chtěla udělat test byl negativní. Mezitím jsem chytila covid, takže se mi naprosto rozházela perioda. A já nebyla schopná přesně určit kdy vlastně mám plodné dny a nemám.A prostě jsem se přestala úplně hlídat co se týče té zdravé stravy, alkoholu, kávy A na čarodějnice se mě holky daly v práci jestli náhodou nejsem těhotná na což jsem se smála že určitě ne. Ale potom to jsem měl tři dny zpoždění, ve mě to tak jako hlodalo a udělala jsem si test. S bylo to tam. Byla jsem přešťastná a okamžitě jsem volala doktorce a ta mi řekla ať si přijdu až za dva dny. Tam to potvrdila a řekla mi že termín porodu je 31.12.2022. A to já už jsem věděla že se miminko narodí do Vánoc. Taky už jsem věřil že to bude holčička vybírala jsem jméno a napadla mě Viktorie a chtěla jsem po nich nějaké znamení zda je to správně. A pak jsem přišla k mamince a ta měla na chodbě vyřazené staré krabice, které jsme pak šli vyhodit a hned na té první navrchu bylo sytým žlutý písmem napsáno Victory. Já jsem jenom poděkovala a bylo rozhodnuto.Kdy jsme to nakonec oznámili partnerovým rodičům tak byly přešťastný protože už ani nedoufali, že my budeme mít miminko a hned začali plánovat, co ten vnuk bude dělat a jak se bude jmenovat. No a já jim řekla že to určitě bude holčička Viktorka načež se se mnou dohadovali sázeli se a podobně. Samozřejmě že mi doktorka potvrdila holčičku. Která se narodila 9.12 .2022. o 3 týdny dříve, ale na Vánoce jsem byla doma s malou. A ještě to bylo vlastně zajímavé v tom, že jsem celou dobu chtěla mít vodnáře to jsem říkala že to už nestihnu donosit. A pak jsem si četla o tom jaký střelec je, že má rád knihy a protože je mám ráda taky knihy. Tak jsem si řekla, víš co jestli chceš vylézt, tak výlet ale počkej alespoň do 37 týdne. A bylo by fajn buď před Vánoci nebo po ať jsme spolu doma. A tak se stalo. Lásku máme doma a je to krása, každý den požehnání. No a teď už jen čekám na prďouseDěkuji a ráda si přečtu váš příběh.