Ahoj já jsem se zase u první dcery bála jít z porodnice domu... - diskuze

Toho já se nebála,sestry mi s ničím nepomáhaly,nikdo mi neukázal jak převlíkat,jak přebalovat,jak s mimčem manipulovat.Asi to ale nebylo ani potřeba,ten mateřskej pud se obrovskou rychlostí nastatrtoval a šlo to nějak samo

Já měla taky obavy z prvního oblékání při odchodu z porodnice, ale zvládli jsme to a postupně to bylo levou zadní :o)) Hodně pomohly celorozpínací bodýčka a overálky, to se obléká jedna báseň, žádné tahání přes hlavičku, když ji mimi ještě neumí držet..Jinak koupání byl ze začátku taky stres, Filípek vždycky plakal, než si na vodu zvykl, teď už řádí ve velké vaně jako rarášek Neboj, jakmile bude mimi venku, všechno si brzy osvojíš a sehrajete se jedna báseň

jo to je mi jasne, ze tam v brisku nemuze zustat naveky.. je to chlapecek! museli jsme na odber plodovky, tak jsme si to nechali rict. alespon se podle toho muzem zaridit. obleceni a koupani jsou moje nocni mury!!! ale manzel ma zkusenosti v rodine (neter ma rocni dvojcatka!!!), tak snad to s jeho pomoci zvladnu

jo to je mi jasne, ze tam v brisku nemuze zustat naveky.. je to chlapecek! museli jsme na odber plodovky, tak jsme si to nechali rict. alespon se podle toho muzem zaridit. obleceni a koupani jsou moje nocni mury!!! ale manzel ma zkusenosti v rodine (neter ma rocni dvojcatka!!!), tak snad to s jeho pomoci zvladnu

já byla docela ráda že jsem z nomocnice vypadla. Já jsem takový samouk

Já jsem zase při odchodu z porodnice měla strach malého oblékat...v porodnici jsme měli tzv andělíčky,ale na odchod domů jsem už měla nachystanou svoji normální košilku.Byla jsem tak vystrašená,že ho oblékal manželKdyž si na všechno vzpomenu.....jak jsem poprvé ze všeho plašila,tak se musím smát,ted u druhého dítěte mi všechno přijde jako maličkost