A jite aspon spolecne? - diskuze

V posteli teda ne!!!! Me pak drtej ty drobky.A stejne to neni nijak nepohodlny - mam prelezenou nohu a tak - to uz jsem se odnaucila.Kdyzi na rozkladacim gauci,to jo,ale ted je postel v loznici bez televize a jidlo se tam nenosi.Teda nekdy si vezmu par kousku jablka,to jo a caj nebo kafe je take v pohodeJak jsme psala prve - my jime spolecne vecere nebo bez Violky,jen ja a Terry.ALe kdyz ji,tak jsme s ni v kuchyni

tak v posteli jsem jedla naposledy asi jako dite,u nas snidane do postele nejede... ja bych si ji dala ale to by mi ji musel nekdo udelat a to jde tezko kdyz ten nekdo rad vyspava a ja mam budicek ve forme ditete

My jsme ještě divnější nemáme postel kde bychom snídali :) Ale jinak jíme bud na gauči nebo u stolu. Martin je z domova zvyklý si rychle slupnout jídlo na stojáka klidně v chodbě. Je tak zvyklý z domova, kde byly o jídlo boje. Takže sníst rychle a blízko u zdroje aby ještě zbylo a byl blízko se vrátit :)To mě hrozně rozčiluje. Na zemi nejíme, jsme už staří a vše by nás bolelo :)

Občas jsem dostala snídani do postele, když jsem byla těhotná a bylo mi blbě, Lojza mi uvařil čaj a donesl nějaké sušenky nebo rohlík, ale vyjímečně, teď bychom s jídlem do postele nešli. Ale já osobně mám jinou úchylku, strašně ráda něco chroupu když jsem naložená ve vaně. Naposledy jsem sebou měla hroznové víno. No a nejraději mám léto, kdy jsme u našich a obědváme společně venku, pak ty grilovačky navečer... Blbá zima!

Ne. Maximálně tak manžel s děckama.Já neberu jídlo jako něco při čem se dá prožít orgasmus(obrazně řečeno), pro mě je to nutnost, kdyby se dalo žít jen ze vzduchu tak prostě nejím. Jím až ve fázi, kdy mě tělo dává jasně najevo, že je nutné něco málo do sebe nacpat, abych neodpadla. A to je kolikrát jen suchý rohlík nebo kolečko salámu... Pořádně nacpat se jsem schopna jen v práci o přestávce na svačinu, to ten hlad mám, ale jinak ne.Kdysi mě manžel donesl do postele snídani... Jelikož fakt požírání není mým hobby, tak to bylo jak pro regiment vojáků, dva hamburgery, smaženic z, podle mě, tak tří vajec, u toho okurky nakrájené na kolečka a tři rohlíky... měli jsme v té době ještě, naštěstí, psa. Manželovi jsem řekla, že mě to ten dacan sežral sám od sebe.Ale co jsem měla ráda... teď to asi na nějakou dobu vypustíme, protože máme novou postel a novou matračku a byla by škoda ju polit. Když jsem dělala v Kaufu tak jednou za týden, dva jsem koupila litr růžového vína(vína... za půl sta, ale bylo výborné), nožku nějaké tenké klobásky, deset deka nějakého dražšího sýra a pytlík erteplí a brávali jsme si to do postele... U toho jsme pokecali, pořehtali se...

jime u stolu kvuli detem jak vy,jinak svacime a snidame klidne na zemi pred tv a neresime to...kolikrat tam i vecerime...jen tak sedime ,mame misy a lzice a cpeme se

Nejíme v posteli, nesnáším drobky v posteli

ne snídáme všelijak,kluci u stolu, my v obyváku,společně ne

ne v posteli nejíme, ale v létě jíme často venku, dokonce i snídaně. nám na terasu ráno svítí krásně sluníčko a to je romantika, kor když sme v lese. ptáci řvou jak pominutí, všude to cvrliká, když to tak vezmu, tak v létě jíme venku pořád. jinak svačinku, třeba jablíčko, zeleninu a tak, taky s malým jíme třeba na zemi, při hraní. já jím pořád, takže jím vždy a všude, krom teda ložnice, tam fakt ne

Kdyz jsme vsichni doma, tak vetsinou jime spolecne nebo alespon deti spolu a my pozdeji(vecere).Obed je spolecny vzdy.