a co matka u porodu - diskuze

No já bych tam mou mamku nechtěla. Byla s náma v porodnici, dokud jsem slabší kontrakce prodýchácala na chodbě, ale jak mě vzali na sál, poslala jsem muže, ať ji odveze domů. Na sále jsem chtěla a měla muže. Myslím, že mamce by dobře nebylo. Když jsem viděla, jak už při těch slabých kontrakcích trpí snad víc než já a je šíleně nervózní, nevím, co by dělala na sále.

Rozhodně bych se nenabízela, ale kdyby po tom Zuzka toužila, neodmítla bych.

U Míši jsem s mamkou byla domluvená, že pokud Lojzu skrze pásový opar nepustí k porodu, půjde ona. Naštěstí se opar hojil rychle a Lojza vše stihl, mamka mě ale vezla do porodnice taky, pořád nevěděla, na čem je. A já, když jsem viděla, jak je celá bledá, třepe se strachy víc než já ,jsem ji řekla, ať jde domů, dá si panáka a čeká na telefonát. Sice se ujišťovala, zda to myslím vážně, ale bylo vidět, jak se jí ulevilo. Myšlenka je to krásná, kdyby o mě Julinka stála, tak taky neodmítnu, ale vidět své dítě, jak trpí bolestma atd. No, jen ať si užijou tatínci.

Mě mamka doprovázela na první vyšetření ve špitálu (jakože do čekárny) a pak když jsem den před vyvoláním jela do špitálu si lehnout (nesla mi tašku). Pak někdy ke konci první doby porodní jí můj muž volal jak to vypadá. Myslím, že mamce na ilustraci stačilo, jak mě přes ten telefon slyšela sténat

ne, nechci ani k porodu svých dcer, taky bych to těžko prožívala, ale kdyby si to některá vyloženě přála, tak asi neodmítnu.. šla bych třeba k porodu dobré kamarádce, kdyby mě chtěla jinak mi třeba i vadí, když se moje mamka dívá, jak kojím, připadá mi to hloupé

Tak nad tím přemýšlet nemusím.

Moje maminka by mi pichla epidural pri pvni kontrakci a pak by omdlela.Porod M a A je pro me zatim dost abstraktni zalezitos.

já nevím. nedovedu si to představit. asi by hodně záleželo i na vztahu, který bysme měli (s mou neexistující dcerou). myslím, že porody svých dcer bych snášela špatně i kdybych u nich nebyla, prostě jen ten fakt, že někde trpí, kdovíco se jim děje...já jsem už teď nervní, když rodí moje kamarádky..ale třeba svou matku bych u svýho porodu nechtěla ani za nic..

me osobne u obou porodu bohate stacil personal nemocnice a snad to tak bude i u dcery, nebudu se nikam cpat,jen kdyby moc chtela,tak asi s ni pujdu,ale jinak ne

Mám to stejně, nechtěla bych být u porodu dcer a nechtěla bych ani svou matku u svého porodu. Má kliku, že už rodit nebudu.

nechtěla bych tam matku a sama bych tam taky jako matka nechtěla být. Stačilo mi, když jsem rodila, byly zrovna čtyři hodiny odpoledne, čtyři hodiny do porodu, já kontrakce po 3-5 minutách, najednou telefon, volají naši a že jsou za dveřma porodnice, že chcou zajít, tak ať jim jdu otevřít Řvala jsem v kontrakci na tátu do telefonu, jestli jim jako něco nespadlo na hlavu, pak jsem to musela položit, protože už se to nedalo prodýchnout

Svou mámu bych u porodu nechtěla ani za nic. Kdyby Hanička jednou vyjádřila přání, že mě tam chce, tak bych určitě šla, ale nemyslím si, že bych po tom nějak toužila. Ale nevím - to ti budu moct povědět, až to bude aktuální :))

Znám případ kdy tam matka byla, nevím zda by byla až do konce, porod byl císařem. Za sebe bych tam mamku nechtěla, dle mého tam patří otec dítka když už někdo. Moje mamka se přišla podívat na sál až po porodu, to bylo fajn.

Tak mě se to netýká, maximálně, že by mě chtěli mít u porodu nevěstya to se asi nestane

Sla bych, kdyby si to prala. A kdyby nesel muj muz, mama byla druhym kandidatem. Mela jsem oba porody krasny, tak jsem mozna ovlivnena.

U nás chtěl jít segře můj tatka,že u porodu nikdy nebyl,že by chtěl. Segra ho za to seřvala,že by ho tam nechtěla. Ja u svojich dcer nevím,kdyby chtěly tak jo,ale ,že bych se tam ryla,to né.Nejhorší jsou ještě takové ty matky co za dcery všecko řeší,všude s nimi chodí i třeba do práce a takovou bych teda u porodu nechtěla ani náhodou.Moje mamku tu by to ani nenapadlo.A kdyby tam byla tak by si mlela svoje a ,že rodím by bylo vedlejší.

Ne, dobrovolně ne, ale kdyby chtěla, tak bych šla. Já to i zvažovala, ale pak jsem si někde přečetla, že to nedělá dobrotu mít u porodu ženskou, která rodila před x lety. Já tam měla s sebou ségru a i tak jsem jí na nějakou dobu vzala touhu po dětech. Naštěstí jí to přešlo.

No moje mamka si to strašně přála. U obou dětí, u druhého dokonce podotkla že Tom už tam jednou byl Já jsem jí na to ale zcela jemně řekla, že to nepřipadá v úvahu. Ani nechci být u porodu své dcery. Jen ať si trpí když to nevidím, já budu čekat nervozní třeba za dveřma nebo kde bude chtít, ale na sál ne-e. Což ale neznamená že bych někdy nechtěla porod vidět naživo. To bych asi chtěla, já ty vzpomínky mám takový moc jednostranný - bolí to jak prase