Inzerce
Inzerce
Inzerce

Reakce na subjektivní článek - diskuze

  • Reakce na subjektivní článek
    Je mi líto, že dle fotky mladá a sympatická paní doktorka, má takto zastaralé a zkreslené názory, které se neslučují s právním systémem této země, jsem ráda, že není ošetřující lékařkou našich dětí, protože bych k ní důvěru neměla. Chci napsat pár svých postřehů k jejímu článku.
    Subjekt číslo 1 – zdravotní personál – by měl být standardně zvyklý na to, že rodiče chtějí být nonstop s dítětem při jeho hospitalizaci, toto by snad pro ně neměl být další stresující faktor, a pokud by to za stresující faktor považovali, mohli si za své zaměstnání zvolit jiné oddělení nemocnice, kde vše probíhá klidněji. Nikde jsem neviděla, že by matka dítěte byla nějak neklidná či napadala zdravotní personál slovně nebo fyzicky. Nabízí se dotaz, zda při přítomnosti rodiče se snad chová zdravotní personál jinak „profesionálně“, než když rodič přítomen není? Naopak, když jsem byla se synem hospitalizována v nemocnici, pro zdravotní personál má přítomnost znamenala úlevu, jinak by tam bez tišících prostředků měli trvale plačící dítě, kterému by tato psychická nepohoda ke zlepšení zdravotního stavu nijak nepomohla a vím, že stejně by se choval na jakémkoliv oddělení nemocnice bez výjimky, zda se jedná o standardní oddělení nebo JIP.
    Subjekt číslo 2 – malí pacienti – by měl být subjekt číslo 1, tedy ten hlavní faktor, na který by se měl brát zvláštní zřetel tak, aby u malých pacientů ve velmi špatném zdravotním stavu došlo ke zdravotnímu zlepšení i díky zlepšení jejich psychické pohody, a aby na nich hospitalizace nenechala trvalé psychické následky.
    Pakliže zákon stanoví právo dítěte na nepřetržitou přítomnost rodiče, nevím, proč zrovna subjekt 3 – rodiče malých pacientů – by neměli být na JIP přítomni, navíc pokud se jedná o kojící matku takto malého miminka. Mám za to, že kdyby se s přítomným zdravotním personálem dalo v klidu domluvit, jak paní doktorka píše, tak by na místo určitě nemusela chodit paní, která provádí osvětu a bojuje za práva hospitalizovaných dětí.
    Hanlivé označení slovem „ženské“ mi nepřijde ze strany paní doktorky na místě, možná by bylo lepší volit příště jako autory článku kompetentní lidi, kteří si nemusí pomáhat takovými až urážlivými výrazy k prosazení jejich názorů, vždyť jedna žena tam byla jako maminka, která těžce nesla zdravotní stav svého dítěte a druhá tam byla z důvodu, aby mohla hájit její práva a hlavně práva jejího dítěte, která mu byla upírána. Maminka tohoto dítěte by určitě nemusela telefonovat, kdyby se jen nedomáhala svých práv. Kdyby maminka šla na „čerstvý vzduch“, mám za to, že by ji zdravotní personál k jejímu dítěti již nepustil.
    Je mi líto, že jako autorka tohoto článku byla vybrána paní doktorka s takto subjektivním názorem, píše o věcech, které zná jen z doslechu a nemůže je objektivně posoudit. Sama jako maminka dvou kluků si nedokážu představit, že bych v takto obtížné situaci ještě musela něco řešit s policií či bojovným lékařem.
    Martinav007   | 28.06.2018 15:44:40
    Reagovat | URL příspěvku

Téma: Čí právo je na dětské JIP větší? Lékaře, rodiče, ostatních dětských pacientů? (strana 1)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce