Hliník v potravě a ve vakcínách

Dobrý den, váš kolega prof. Chlíbek ve svém článku uvedl, že hliník ve vakcínách není ve vysokém množství a že potravou jej človék přijímá mnohem více, než kolik ho je ve vakcinách. Nemluvil však již o vstřebávání hliníku z potravy - co vím, tak se hliník z potravy téměř nevstřebává. Jak je to tedy s poměrem obsahu hliníku ve vakcínách a hliníku přijatém a vstřebaném z potravy? Je stanoven doporučený maximální limit pro příjem hliníku, který je stále bezpečný, pro kojence? Mám informaci, že tento je stanoven pro předčasně narozené děti. Jaký je maximální přijem hliníku pro předčasné narozené děti a jaké množství získávají kojenci starší o několik týdnů? Je toto dle vašeho názoru bezpečné množství? Děkuji

Odpověď doc. MUDr. Rastislava Maďara, Ph.D.:

Dobrý den, vstřebávání hliníku ze svalu, kam se aplikují vakcíny, a ze střevní sliznice je podobně velmi nízké. Zdůrazňuji, že vakcíny se nesmí aplikovat do krevního oběhu, proto u očkování musíme nejdříve aspirovat, tj. ujistit se, že zpětným tahem pístu neteče do stříkačky krev a až potom aplikovat obsah vakcíny. Pokud by krev tekla napíchnutím drobné vlásečnice, což se děje jednou na desítky tisíc dávek, musíme vakcínu povytáhnout a zavést po jiným úhlem nebo u většího množství aspirované krve vakcínu zlikvidovat a použít novou – u toho samozřejmě opětovně aspirovat. Tím, že dávek vakcín je jen pár, množství hlinitých solí v nich extrémně nízké a resorpce i toho mála minimální, nelze tím dosáhnout žádné limitní hodnoty. U nedonošených dětí se umělá výživa aplikuje do žíly, takže tam to bylo s hliníkem jiné. Hlinité soli umožňují snížit množství antigenu ve vakcíně, tím jsou vakcíny vlastně mírnější, ale se stejným efektem na aktivaci imunitní ochrany. Než se bavit o hodnotách, podívejme se ale na praxi, to je vždy nejlepší. Vakcíny s „hliníkem“ se používají již 80 let, to jsou miliardy aplikovaných dávek, které nezpůsobují žádné zdravotní problémy. U očkované populace se vyskytují jen takové zdravotní komplikace, které by byly, resp. které jsou i u neočkovaných a to se stejnou frekvencí.