banner

Dobrý den, váš kolega prof. Chlíbek ve svém článku uvedl, že hliník ve vakcínách není ve vysokém množství a že potravou jej človék přijímá mnohem více, než kolik ho je ve vakcinách. Nemluvil však již o vstřebávání hliníku z potravy - co vím, tak se hliník z potravy téměř nevstřebává. Jak je to tedy s poměrem obsahu hliníku ve vakcínách a hliníku přijatém a vstřebaném z potravy? Je stanoven doporučený maximální limit pro příjem hliníku, který je stále bezpečný, pro kojence? Mám informaci, že tento je stanoven pro předčasně narozené děti. Jaký je maximální přijem hliníku pro předčasné narozené děti a jaké množství získávají kojenci starší o několik týdnů? Je toto dle vašeho názoru bezpečné množství? Děkuji

Odpověď doc. MUDr. Rastislava Maďara, Ph.D.:

Dobrý den, vstřebávání hliníku ze svalu, kam se aplikují vakcíny, a ze střevní sliznice je podobně velmi nízké. Zdůrazňuji, že vakcíny se nesmí aplikovat do krevního oběhu, proto u očkování musíme nejdříve aspirovat, tj. ujistit se, že zpětným tahem pístu neteče do stříkačky krev a až potom aplikovat obsah vakcíny. Pokud by krev tekla napíchnutím drobné vlásečnice, což se děje jednou na desítky tisíc dávek, musíme vakcínu povytáhnout a zavést po jiným úhlem nebo u většího množství aspirované krve vakcínu zlikvidovat a použít novou – u toho samozřejmě opětovně aspirovat. Tím, že dávek vakcín je jen pár, množství hlinitých solí v nich extrémně nízké a resorpce i toho mála minimální, nelze tím dosáhnout žádné limitní hodnoty. U nedonošených dětí se umělá výživa aplikuje do žíly, takže tam to bylo s hliníkem jiné. Hlinité soli umožňují snížit množství antigenu ve vakcíně, tím jsou vakcíny vlastně mírnější, ale se stejným efektem na aktivaci imunitní ochrany. Než se bavit o hodnotách, podívejme se ale na praxi, to je vždy nejlepší. Vakcíny s „hliníkem“ se používají již 80 let, to jsou miliardy aplikovaných dávek, které nezpůsobují žádné zdravotní problémy. U očkované populace se vyskytují jen takové zdravotní komplikace, které by byly, resp. které jsou i u neočkovaných a to se stejnou frekvencí.

Sdílejte stránku

Poradna

Dobrý den, 

ráda bych se poradila, jestli takováto vyrážka může být příznakem ABKM. Dceři se objevila ve třech týdnech, nejdříve lehce ve vlasech, postupně se vysévala přes obličej na hrudník a záda. Kromě lehkého nadýmání, které má téměř od narození a nevidím v něm nic závažného, jiné příznaky nemá. Nejsem si jistá, jak rychle se vyrážka projevuje – cca dva dny před prvním výskytem jsme nasadili umělou výživu Infatrini na dokrm ke kojení kvůli neprospívání a dalo by se říct, že vyrážka začala slábnout asi 2 dny po vysazení dokrmu, vyskytovala se cca týden. Nástup však nebyl nějaký rychlý ani patrný, jak bych si u alergické reakce představovala při přímé konzumaci kravského mléka. Dalším aspektem je, že již od porodu každý den konzumuji jogurty a sýry, mléku např. v potravinách se úplně striktně nevyhýbám, ale vynechávala jsem vyloženě přímou konzumaci mléka, smetany, másla apod. V posledních dvou dnech jsem zkusila přidat více mléka – trochu smetany v omáčce nebo více mléka v kávě a zejména na čele se vyrážka opět zhoršila. Může to mít prosím souvislost, nebo je to např. novorozenecké akné a proměnlivý výskyt je běžný? Děkuji předem za odpověď. 

S pozdravem Dominika Nováková

Dobrý den,

s největší pravděpodobností se jedná o kojenecké akné, nemusí mít souvislost s kravskou bílkovinou, časem se zklidní. K ošetření pokožky jsou vhodné koupele v černém čaji a Bepanten senziderm. Při přetrvávání potíží kontaktujte kožního lékaře.

Vybraná anketa

Souhlasíte s omezením odkladů za současného zrušení přípravných tříd?

25 %
32 hlasů

70 %
90 hlasů

5 %
6 hlasů

Celkem hlasovalo 128 unikátních návštěvníků

Diskuze 0