Učení na nočník - jak je to správně?

Chtěla bych mírně oponovat názoru, který jste tady uvedla v jedné z poraden. Že učit dítě na nočník v 15t měsících, je pozdě. Přitom většina odborné literatury uvádí, že dítěti na tohle dozrává spojení močák - mozek mezi 18. a 24. měsícem, a že většině dětí to samo docvakne mezi druhým a třetím rokem. Tomu odpovídá i to, co přiznává většina lidí generace mých rodičů, že sice dítě drtili na nočníku od půl roku, aby ušetřili praní, ale stejně se málokdo zbavil plínek před druhým rokem. Taky moje dcera Maruška nočník nechápala, aby jí to pár dnů po druhých narozeninách docvaklo a bez stresů se to naučila během jednoho dne (nekecám, žádné trénování, prostě jí to došlo, a bylo). Moje druhé dítě Anička teď má rok a jsem si jistá, že neví, která bije. Je hodně komunikativní, vídá na nočníku starší Marušku, takže kdyby chtěla čurat do nočňíku, tak jí nic nebrání. Jistou cestou by bylo ji strčit na nočník hned pro probuzení, ale nevím, není lepší ji pochovat, potulit, pomalu probrat, než ji hned svlíkat a šoupat na nočník? Nevedlo by to spíš k stresům? Docela se mě dotkla Vaše poznámka, že to záleží na pohodlnosti matky. Ač, jak píšu, mám jiné hodnoty, než bobek od ročního dítěte v nočníku, necítím se být "pohodlnou". Mladší Anička umí spoustu věcí, dětem se hodně věnuju, i když netrénujeme zrovna nočník. Myslím, že to není a neměl by být středobod výchovy tak jako třeba jídlo. Myslím, že by bylo fajn klást větší důraz na ohleduplné chování a toleranci, to trénujeme od miminka, a ve společnosti mi to chybí víc než schopnost umět se vytentit, i když ještě sotva sedím. Těším se na dovysvětlení toho, jak jste to tenkrát myslela.

Odpověď MUDr. Ludmily Vomelové, dětské lékařky:

Je úžasné, jak rychle se Vaše děti naučily na nočník. Bohužel v praxi je těchto případů málo. Mnoho dětí potřebuje delší dobu na nácvik a ten je nutno začít praktikovat od ranějšího věku. Jako příklad bych uvedla své 2 dcery. Starší se naučila chodit na nočník sama bez jakéhokoliv trénování po vysazování od 1 roku, kdy do 2 až 3 měsíců si začala říkat sama a vše chápala. Mladší dceru jsem vysazovala také od 1 roku na nočník, ta to však pochopila až ve 2 letech. Opakování cviku není násilné nucení, naopak se z toho snažíme udělat hru, spousta maminek mně líčí, jak dítěti vzrostlo po vykonané potřebě do nočníku sebevědomí, a o to jde, o učení hrou, které přináší ovoce, je-li pravidelné, rozhodně se nejedná o dril. Z příkladu je vidět, že každé dítě je individuální osobnost, některé vyspělejší, které chápe dříve, jiné pomalejší a vše pochopí později. O tom, jak je na tom konkrétní dítě, maminka zjistí pouze zkoušením, není vhodné se řídit striktními termíny v knihách. Vždy je dobré u dítěte vývoj podporovat, stejně jako podporujeme chůzi u šikovných dětí již v 10 měsících a nebráníme jim v tom, tak není důvod nezkoušet dítě posazovat na nočník. Co se ranního mazlení týče, rozhodně je na místě dítěti dopřát kontakt s matkou, dá se však skloubit i s oním vysazováním, aniž by dítětem bylo chápáno jako nějaká drezúra a stres, je pouze na přístupu rodičů. Velice pěkně je vše popsáno kolegyní dr. Ludvíkovskou v kapitole: https://www.babyonline.cz/pece-o-dite/hygiena/prechod-na-nocnik. Zvláště bych pak vyzdvihla z článku bod: Pokud je po dvou týdnech zřejmé, že dítě nechápe, co po něm chcete, znamená to, že ještě není dostatečně vyspělé a pokus opakujte cca po 4 týdnech.