Inzerce
Inzerce
Inzerce

Babiš nebo Johnson? Kdo má boj s koronavirem vymyšlen lépe?

Zatímco evropské státy zavádějí karanténu a zavírají hranice (navzdory kritice EU, naštěstí :-)), Boris Johnson zvolil zprvu trochu odlišnou strategii.

Strategie Česka

U nás došlo velmi rychle po nárůstu počtu případů a zjištění, že nelze spoléhat na disciplinovanost lidí, k restriktivním opatřením, tedy zavření vzdělávacích institucí, obchodů, hranic. Proč? Je zde snaha o co nejmenší kontakt lidí a minimální šanci přenosu koronaviru z jednoho člověka na druhého. Tento přístup má svou logiku. Snaží se držet počet nemocných na co nejnižší úrovni.

Výhoda české strategie

Výhodou minimalizace kontaktů je udržení křivky onemocnění v mezích, kterou zvládne náš zdravotní systém. Současně ochrání nejrizikovější skupiny před kontaktem s virem, tedy seniory a lidi s chronickými nemocemi, což jsou právě často oni senioři. Má to však jedno ALE.

Nevýhoda české strategie

Pokud se šíření viru podaří zcela zastavit a on v naší populaci nadobro chcípne, bude asi většina jásat. Jásot by byl skutečně na místě, kdybychom byli izolovanou zemí, tady byl koronavirus na nule a odnikud by nemohl být opětovně přivlečen. To je však v dnešním cestováním a dopravou nabitém světě naprosto nereálná představa. Proto, co se stane, až v budoucnu opět přijde do naší populace nějaký nový případ 0? Celá situace začne nanovo, protože většina populace zřejmě nebude nemocí promořena, nebude mít proti ní vytvořenu imunitu, protože byla výše uvedenými opatřeními ochráněna.

Dalším kritickým faktorem je jedna velká neznámá: Jak dlouho budou daná opatření trvat? Vydrží tuto dobu naše ekonomika a hlavně psychické zdraví? Nezmagoříme dočista z té izolace a nicnedělání a nebude zdravotní dopad horší, než kdybychom onemocněli fyzicky koronavirem? S tím rozdílem, že tedy budeme směřováni na trochu jiná oddělení a plné ruce, nebo spíše hlavy práce s námi budou mít spíše psychiatři.

Inzerce

Strategie Velké Británie

Původní strategie premiéra Johnsona na radu odborníků byla pouze izolace ohrožené části populace. Zní to opět logicky, kdy vizí a cílem je: Necháme postupně onemocnět všechnu „zdravou“ a mladou populaci, u které proběhne nemoc mírně, vytvoří si trvalou imunitu a tato hradba lidí již v dalších PŘÍŠTĚ virus zastaví a nikdy nebo téměř nikdy se nedostane k oslabeným jedincům. Tohle vypadá na efektivnější cestu. Má však opět svá ALE…

Obrázek 1: Boris Johnson chtěl v Británii navodit kolektivní imunitu. Je to stejné jako u očkování, kdy ohroženého jedince uprostřed, v tomto případě malá holčička např. s neurologickým onemocněním, která nemůže být očkována, je chráněna doslova těly svého okolí, přes které mikroorganismus, proti kterému jsou očkováni, neprojde.

Inzerce

Obrázek 2: V případě koronaviru jsou uprostřed kruhu kromě lidí s chronickým onemocněním, i další skupiny s oslabenou imunitou, z nichž nejpočetnější jsou senioři. Tady je na chrání hradba z lidí, kteří nemoc prodělali a vytvořili si imunitu, přes kterou příště virus neprojde, imunitní systém jej rychle rozezná a zničí.

Inzerce

Výhody britské strategie

Největším benefitem této strategie je vytvoření imunity národa jednou provždy. Snad, protože o koronaviru toho zatím příliš nevíme. Britský systém chrání nejcitlivější části populace.

Nevýhody britské strategie

U britské strategie se nemůže moje mysl zbavit těchto otázek: Probíhá u mladých a zdravých jedinců onemocnění skutečně tak, že o něm nevědí, tedy inaparentně = bezpříznakově, nebo jen mírně? Zvládl by zdravotní systém i ekonomika tolik nemocných najednou? Není pak lepší karanténa všech, kdy trpí hlavně ekonomika? Je možné spoléhat na disciplinovanost lidí, kdy staří a nemocní budou skutečně v izolaci a ostatní, kdo onemocní, ihned do izolace půjdou? Je disciplinovanost Britů skutečně tak vysoká, že toto opatření vydrží?

Co je lepší cesta?

To budeme vědět až po bitvě. To bude zvláště v online prostředí spousta generálů. Nyní musíme vyjít se známými fakty. Tím nejdůležitějším je naprostá nevyzpytatelnost koronaviru. A právě díky ní se jeví jako velmi promyšlené onemocnění určitě regulovat, exponenciální růst nemocných zpomalovat a trpělivě čekat na případnou vakcínu, která by měla zajistit stejný stav jako imunita po prodělaném onemocnění, která dá STOPku šíření viru. Ostatně k tomu, že britskou strategii nemusí systém zvládnout, už ostatně docházejí i v Anglii, zvláště ve světle čísel nových případů, zejména v Londýně, a mění ji, přicházejí omezení.

Pochvala vládě

Nezávisle na své volební preference musím naprosto férově říci, že vláda zvládá dosud situaci velmi dobře a prostředky volí přiměřeně novým skutečnostem. A to na začátku epidemie začínala s jedním obrovským hendikepem, a to sociálními demokraty politicky dosazenou hlavní hygieničkou. Ta, jak víte, není vůbec vzdělána v medicíně a následné hygieně, ale vystudovala poměrně méně náročný obor, nejen v oblasti znalostí, ale zejména pak stran krizového rozhodování, a to nutriční terapii. Řekla bych, že právě v gesci tohoto úředníka by měla být veškerá připravenost na potenciální hrozbu, včetně zásoby roušek, plánu na testovací místa v době epidemie a jejich organizace, aby např. jako v brněnské nemocnici nesousedilo s oddělením onkologie. Dále by měl podle hlavního hygienika existovat plán na koronavirová lůžka, příp. organizace svozu materiálu, dýchacích přístrojů i lékařů do budoucích páteřních center.

Zaslechla nebo přečetla jsem nějaké hlasy o chaotickém vedení. Jestli tím dotyční mysleli změnu názorů vlády a tedy i příslušných opatření, tak je to u vedoucích projektů běžná věc. Lidi, kteří jsou zvyklí pouze plnit příkazy, často jako zaměstnanci, strašně irituje, když je úkol další den trochu jinak a musí jej opravovat. Nevidí totiž projekt v souvislostech. Ale tohle je normální manažerská schopnost, naopak velmi ceněná silná stránka, že kdykoliv se změní podmínky, musíte upravit strategii. Nebo chcete, aby k vaší spokojenosti setrvával podnik v rigidním chodu, vy pak zjistili, že vaše zboží je již k ničemu, není po něm poptávka, podnik zkrachuje a vy si můžete hledat místo jinde?

Je to jako když místo tanků přijede najednou v nové válce armáda s atomovou bombou. Opravdu byste nechali jako generál po té atomovce pálit ze stíhačky jako dříve do toho tanku na vzdálenost 100 metrů? Nebo, jak tuto novou skutečnost uvidíte, dáte pilotu rozkaz k urychlenému odletu co nejdále? 

Inzerce

Poučení pro příště

Po úspěšném zvládnutí každé situace, a pevně věřím, že u nás zvládnuta úspěšně bude, protože vůle nejen vlády, ale hlavně lidí je obrovská, by mělo přijít zhodnocení. Zhodnocení a vyvození závěrů nejen toho, co bylo připraveno a zvládnuto skvěle, ale hlavně toho, co jsme mohli udělat lépe. Nejlépe v klidné atmosféře bez emocí, kdy nikdo nebude mít potřebu diskuzi zbytečně politizovat. Ale to bych asi po našich politicích toho chtěla příliš, že? :-)

Určitě by mohl po této první velké zkušenosti třetího tisíciletí s pandemií být sepsán v době klidu podrobný plán organizace dovolující improvizaci. Proč improvizaci? Protože ta příští epidemie nebo nestandardní situace bude určitě zase trochu jiná nebo probíhat v jiných podmínkách. Je na zvážení organizace hmotných rezerv, nejen těch zdravotních, a plán pro jednotlivé oblasti lidského života, aby se tento zcela nezastavil. Také promyšlení, aby tato situace měla co nejmenší destruktivní vliv na psychiku lidí. V druhé fázi na ekonomiku, což ovšem s tou psychikou také úzce souvisí.

Dalším bodem by mělo být promyšlení sítě a rozsahu testování příslušnými zdravotnickými odborníky, klidně ve spolupráci s matematiky. Velmi se mně totiž jako nejefektivnější způsob regulace onemocnění zamlouvá způsob celoplošného a opakovaného testování populace s rychlým přesunem do izolace každého nového pozitivního případu a vyřazení tím viru tohoto jedince z dalšího oběhu.

A poslední věcí, která také souvisí s testováním, je tzv. testování EX POST. Co mám na mysli? Otestování jedinců, kteří mají silné podezření, že prodělali bezpříznakově nebo mírně koronavirovou infekci, příp. otestování jedinců bez známek onemocnění v oblastech, kde byla onemocnění častá. Proč? Pokud se jejich podezření potvrdí, následné zjištění jejich imunologického profilu, životního stylu a dalších podmínek a okolností by mohlo vést na stopu účinného managementu nejen koronavirové, ale i jiné příští epidemie.

Za skici děkujeme Barboře Neterdové, studentce medicíny.

Fotomontáž a obrázek viru: Vydavatelství Babyonline

Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Babiš nebo Johnson? Kdo má boj s koronavirem vymyšlen lépe? - diskuze

Poradna

Zoubky a bolesti bříška

| Kristyna52 | 27.03.2020, 09:48

Dobrý den paní doktorko, mám holčičku 7,5 měsíce, na UM, příkrmy má už od 5.měsíce. Malá zatím nemá žádný zoubek. V posledním měsíci začala být více protivná a v posledním týdnu je to hrozné. Přes den když jde spát hrozně pláče, už ani v kočárku mi nechce spát. Často se když je na zádíčkách se propíná a když usne tak má kolikrát i takové záškuby. Minulý týden měla i průjem ale ten už přešel opět do tuhé stolice. Má ale kolikrát problém s větry, jako kdyby jí to moc nešlo ven. Teploty nemá. Najeli jsme na Nutrilon 2 a začala mi po mléku (i v noci někdy) trochu ublinkávat. Jinak příkrmy bez problému. Chci se zeptat, mám toto připisovat k růstu zoubků, nebo to může být něco jiného? Moc děkuji za odpověď.

Dobrý den. Problémy bych více přisuzovala větrům, přidejte lactobacil a Espumisan.

MUDr. Ludmila Vomelová | Babyonline | 27.03.2020, 09:29
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce