Inzerce
Inzerce
Inzerce

10 vychytávek pro rodiče zařizující školní pokoj

Připravila pro vás specialistka na dětskou problematiku MUDr. Jana Martincová ze známého portálu www.babyonline.cz, která je současně maminka dítěte na prvním stupni ZŠ a nastávajícího prvňáčka.

1. Stoly

Zamyslete se nad praktičností, „rostoucí stoly“ jsou jistě jedinečné z hlediska ergonomického, mají však 3 velké ALE:

  • Nedá se na ně umístit PVC ubrus, byli byste překvapeni, jak vypadá povrch ubrusu po roce užívání velmi tvořivým dítětem, který používá tento stůl i k jiným činnostem než psaní a školní příprava
  • Rostoucí stoly mají poměrně malou přípravnou plochu, chybí prostorná část k odložení sešitů a knih
  • Třetí ALE, chybějící zásuvky, je sporné, dají se dokoupit jako samostatná část. Tyto zásuvky kancelářských rozměrů jsou mnohdy nedostatečné pro spoustu školákových potřeb. Stůl se zásuvkami působí uklizeně, dítě má navíc vše potřebné po ruce.

Ukázka velkého stolu se zásuvkami, dostatečným prostorem pro odložení učebnic a sešitů, se kterými se nepracuje. Stůl je umístěn naproti oknu, kam po většinu dne nesvítí slunce. Lampa je umístěna vpravo, jelikož se jedná o leváka. V blízkosti stolu by mělo mít dítě umístěno odpadkový koš, ten druhý (původně v domácnosti vyřazený) slouží na vybité baterie - samostatná ekologická iniciativa dítěte :-).

Inzerce

2. PVC ubrus

Na stůl doporučuji dítěti pořídit PVC ubrus, ten lze zachytit speciálními háčky, příp. lepicí páskou na nábytek.

Ubrus je nutné po dvou až třech letech vyměnit, takto vypadá u "malé slečny" po roce užívání - nevyčistitelná kombinace lepidla a barev.

3. Kam umístit sešity?

Kam se sešity, které zrovna nepotřebuje? Kromě poliček, zásuvek nebo přihrádek na sešity ve stole, můžete také využít kancelářských boxů, které mohou být na velkém stole umístěny stabilně.

Inzerce

4. Nešetřete na židli – levné nekupujte

Jistě jste si všimli současných akčních nabídek nejrůznějších super-, hypermarketů. Před židlemi s  poutavými obrázky v ceně kolem 500 - 700 Kč doporučuji dát přednost dražším a kvalitnějším. Sami jsme jejich kouzlu podlehli, během roku bylo zcela nefunkční zvedání židle. Jelikož jsme dítě nemohli nechat sedět „pod stolem“ zakoupili jsme novou, velmi kvalitní, v ceně kolem 1.500 Kč ve specializovaném obchodě.

5. Podnožník

Pokud jste stejně jako my nedali přednost rostoucímu stolu a židli, dítě nohama nedosáhne na zem, proto by pod nožkami mělo mít podnožník stejné výšky, jako jsou nohy od země. Např. ten, který ještě donedávna mělo u umyvadla, aby dosáhlo na baterii.

6. Hrací plocha

Nezapomeňte dítěti v pokoji ponechat dostatečně velkou relaxační, hrací plochu s pratelným kobercem. Koberec po celé ploše pokoje není vzhledem k zadržování prachu vhodný.

7. POZOR na umístění stolu

  • Stůl by měl být umístěn v blízkosti okna tak, aby si dítě píšící rukou nestínilo. Nejvhodnější je dle očního lékaře umístění naproti oknu s denním světlem, nikoliv však přímým, ale rozptýleným či cloněným, aby neoslňovalo. Ke stolu dítěti umístěte odpadkový koš.
  • Nezapomeňte dítěti pořídit stolní lampičku, kterou dítě v případě umělého osvětlení používá pod úrovní očí, aby jej neoslňovala, síla žárovky minimálně 60 W. Současně se stolní lampičkou by mělo být v místnosti rozsvíceno hlavní světlo. „Na sítnici tak dopadá množství světla k docílení kvalitního vjemu, v opačném případě se oči rychle unaví, což může mít za následek sníženou pozornost dítěte,“ dodává pro www.babyonline.cz MUDr. Vít Machů a varuje: „Naprosto nevhodné je používání zářivek, ať již jako hlavního osvětlení v dětském pokoji či ve stolní lampičce. Zářivky totiž vyzařují vlnovou délku vyšší intenzity, která může vést k poškození žluté skvrny.“

9. Nepřežeňte to s množstvím nebo cenou nábytku

  • Nepřeplácejte školákovi pokoj nábytkem, ponechte mu prostor na vlastní výtvory.
  • Co se materiálu týče, mám bohužel lepší zkušenost se sektorovým laminem než se skříňkami a postelí ze smrkového masivu – dřevo pracovalo, dvířka nedoléhala. Zničení nábytku z lamina tolik nebolí, je levnější než masiv.

10. Zkuste do zařizování pokoje zaangažovat i dítě – bude z něj mít ještě větší radost.

Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

10 vychytávek pro rodiče zařizující školní pokoj - diskuze

  • no tak ten ubrus mě fakt dostal
    máme doma hodně tvořité dítě a zatím jsem vše z té dřevotřísky umyla a když tvoří s rizikovým materiálem máme podložku hladkou a umýváme. Igelitové ubrusy prostě nesnáším...
    johankazarku   | 15.04.2015 19:26:31
    Reagovat | URL příspěvku
  • Já budu asi postižená svým technickým vzděláním a roky stráveným kreslením a rýsováním     ale použít na pracovní stůl omyvatelný ubrus, by mne nenapadlo. Ta plocha přece musí být měkká a ne ideálně rovná, se záhyby. Existují i pevné pracovní podložky, které brání poškrábání. Mám i osobní zkušenost s rostoucím stolem a ta pracovní plocha rozhodně nebyla malá, takže asi nelze zevšeobecňovat. Na umístění stolu taky existuje více názorů, většinou se doporučuje umístit stůl kolmo k oknu tak, aby světlo dopadalo z levé strany u praváků a naopak.... Souhlasím s volbou kvalitní židle, pokud možno nastavitelné ve všech směrech - výška i zádová opěrka.
    Sphinx   | 09.01.2012 19:34:25 | Reakcí: 11, poslední: 23.04.2013 20:24:48
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Doufám, že se tu budeme ještě potkávat, až budeme dělat pokoj Kubíkovi - takové praktické rady a postřehy se budou hodit      
      nadule1   | 09.01.2012 20:37:53
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE:
        Já už myslela, že jsem někoho naštvala   Ale já to vůbec nemyslela špatně   Kromě toho technického vzdělání, kolegyně   , mám totiž i další úchylku... interiérový design, strašně mě to baví, pořád sleduju všechny možné pořady, shromažďuju časopisy, knihy, sleduju nové trendy, materiály.... bavilo mne to vždy, ale teď si tím asi ještě víc kompenzuju život mezi starožitnostma      
        Sphinx   | 09.01.2012 21:20:01
        Reagovat | URL příspěvku
        • \
          RE:
          Vůbec ne! Nevím, kdo má ten článek "na svědomí", tuším, že Jana, ale to je celkem jedno, protože tady na BOLu jsou připomínky, návrhy a konstruktivní kritika vždy vítány. A to myslím vážně. A ty jsi vůbec nenapsala nic špatného, naopak jsou tvoje postřehy velmi praktické. Takže jen houšť.      
          nadule1   | 09.01.2012 21:24:53
          Reagovat | URL příspěvku
          • \
            RE:
              Díky. Já tohle zákoutí BOLu objevila až teď, tak třeba projevím svůj názor ještě u něčeho jiného  
            Sphinx   | 09.01.2012 21:28:32
            Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE:
        ten omyvatelný, jak správně upozorňuješ shrnující se ubrus rozhodně není ideální, takže pokud máš "rovné" řešení přes celý stůl, sem s ním.
      Calamity J.   | 08.04.2013 08:17:57
      Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Nástup do školky

| Sim88 | 06.10.2021, 20:03

Dobrý den,
v září měl syn 3 roky nastoupit do školky. Vše bylo v pořádku, těšil se a chtěl i sám do třídy. Bohužel to jsme ještě netušili, že jedna z učitelek je trochu hrr a děti přímo vytrhává rodičům z náručí. Pro našeho syna to byl šok, když se k němu rychle sehnula a vzala ho do náručí a chtěla ho odvést do třídy. Syn okamžitě začal brečet, kopat, vytrhnul se jí a už jsem ho od sebe nemohla odtrhnout, jak pevně se držel. Po chvíli za námi do šatny přišla druhá paní učitelka s tím, ať s ním zkusím jít do třídy, bohužel ani to už nepomohlo. Musela jsem ho ze sebe doslova strhnout, aby se mě pustil. Ve školce nakonec na 2h zůstal, ale s tím, že visel na klice a křičel. Když jsem si pro něj přišla učitelka tvrdila, že se po nějaké době uklidnil a trochu si hrál. Jeho pohled značil spíše úlevu, že může jít domů (má domněnka). Druhý den, když jsme měli jít, chytnul se postele, brečel a říkal, nechci do školky. Takto to bylo i třetí den. Další dny už jsme ho do školky nedávali, byl nemocný, ale hlavně nám začal křičet ze spaní nechci, nechci, ne, ne a jen se před ním někdo zmínil o školce, okamžitě se rozbrečel. Nakonec jsme školku odložili na leden, ale po pravdě nevíme, jestli tam půjde. Teď po měsíci občas sám o školce mluví, že mamka půjde do práce a on do školky, ale jakmile jdeme okolo školky jen na procházku, začne hned plakat a nechci do školky.
Začali jsem prozatím navštěvovat kroužek, aby byl nadále v kontaktu s dětmi. První den ale když jsme tam přišli, tak se ke mě po chvíli přitisknul a začal plakat s tím, ať jdeme domů, že nechce být ve školce.

Dětský kolektiv vyhledává. Rád si s dětmi hraje. Je komunikativní. Nemá problém být občas i beze mě. Bohužel cokoliv se týká školky nechce, ani děti, hračky... Vše mimo ni je v pořádku.

Nevíme s přítelem jestli ho do školky nutit s tím, že si zvykne, jak nám všichni tvrdí, nebo raději počkat až mu budou 4 roky (rodičovskou mám do jeho 4 let), že by zapomněl na nešťastnou náhodu s paní učitelkou.

Děkuji za odpověď

Dobrý den, ohledně připravenosti dítěte na nástup do předškolního zařízení je to obdobné jako s nástupem do školy. Obecně platí, že většina dětí v daném věku (u MŠ 3 roky u ZŠ 6 let) je na zahájení docházky do kolektivního zařízení či školní docházky připravena. Proto jsou na základě psychologických poznatků o vývoji dítěte věkové hranice takto nastaveny. Ale vývoj každého jedince, tedy dítěte, probíhá individuálně, protože každý člověk je prostě originál. Nervový systém dítěte tedy může vyzrávat odlišnou rychlostí a není to žádná porucha, vada nebo patologie. Jedná se o poměrně velké procento dětí, u odkladu školní docházky se jedná cca o 20 % dětí, které ještě na zaškolení nejsou připravené v 6 letech. Dá se to proto analogicky vztáhnout i na zralost dětí pro nástup do MŠ. Přitom ale to, že dítě není připravené na nástup do školky, vůbec nemusí znamenat, že v budoucnu bude mít odklad školní docházky. Vývoj totiž probíhá individuálním tempem, může být nerovnoměrný, zrychlovat se či zpomalovat. Některé děti se vysloveně vyvíjejí skokově. Podle popisovaného chování vašeho syna to působí, že se jedná o šikovného normálně se vyvíjejícího chlapce, který ale ještě není připraven na oddělení od rodičů. Samozřejmě ne úplně šikovný přístup paní učitelky ve školce situaci nepřidal a syna zřejmě vyděsil. Zkuste ho opatrně zapojovat mezi děti formou kroužku, kdyby ale měl z docházky trauma, objevovaly by se noční děsy, plačtivost a podobně, pak ji raději přerušte a chlapce nenuťte. Ohledně školky si zkuste se synem o všem přiměřeně jeho věku povídat, můžete ho připravovat pomocí her na školku, nebo vhodných knížek o prostředí MŠ (na trhu jsou různé), které hravou a pohádkovou formou dítě na vstup do školky připravují. Případné spontánní dotazy syna na školku úměrně jeho věku pravdivě zodpovězte. S docházkou můžete zkusit začít zase v pololetí, ale pokud by syn špatně reagoval, pak by pro něj bylo vhodnější počkat až na další školní rok. Bylo by vhodné si předem promluvit s učitelkami ohledně přístupu k synovi, co váš chlapec potřebuje, aby se cítil dobře. Obecně lze říct, že braní cizího dítěte do náruče není nejvhodnějším způsobem prvního kontaktu a většina dětí by reagovala strachem. I když dobré úmysly paní učitelky jsou pochopitelné. Možná byla také sama nervózní a chtěla chlapečka rychle uklidnit. Přeji, aby se podobná zkušenost neopakovala a aby váš chlapec brzy dozrál k docházce do školky, která mu přinese mnoho radostí, kontaktu a zážitků s ostatními dětmi. Mgr. Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 08.10.2021, 20:09
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce
×