Inzerce
Inzerce
Inzerce

10 vychytávek pro rodiče zařizující školní pokoj

Připravila pro vás specialistka na dětskou problematiku MUDr. Jana Martincová ze známého portálu www.babyonline.cz, která je současně maminka dítěte na prvním stupni ZŠ a nastávajícího prvňáčka.

1. Stoly

Zamyslete se nad praktičností, „rostoucí stoly“ jsou jistě jedinečné z hlediska ergonomického, mají však 3 velké ALE:

  • Nedá se na ně umístit PVC ubrus, byli byste překvapeni, jak vypadá povrch ubrusu po roce užívání velmi tvořivým dítětem, který používá tento stůl i k jiným činnostem než psaní a školní příprava
  • Rostoucí stoly mají poměrně malou přípravnou plochu, chybí prostorná část k odložení sešitů a knih
  • Třetí ALE, chybějící zásuvky, je sporné, dají se dokoupit jako samostatná část. Tyto zásuvky kancelářských rozměrů jsou mnohdy nedostatečné pro spoustu školákových potřeb. Stůl se zásuvkami působí uklizeně, dítě má navíc vše potřebné po ruce.

Ukázka velkého stolu se zásuvkami, dostatečným prostorem pro odložení učebnic a sešitů, se kterými se nepracuje. Stůl je umístěn naproti oknu, kam po většinu dne nesvítí slunce. Lampa je umístěna vpravo, jelikož se jedná o leváka. V blízkosti stolu by mělo mít dítě umístěno odpadkový koš, ten druhý (původně v domácnosti vyřazený) slouží na vybité baterie - samostatná ekologická iniciativa dítěte :-).

2. PVC ubrus

Na stůl doporučuji dítěti pořídit PVC ubrus, ten lze zachytit speciálními háčky, příp. lepicí páskou na nábytek.

Ubrus je nutné po dvou až třech letech vyměnit, takto vypadá u "malé slečny" po roce užívání - nevyčistitelná kombinace lepidla a barev.

3. Kam umístit sešity?

Kam se sešity, které zrovna nepotřebuje? Kromě poliček, zásuvek nebo přihrádek na sešity ve stole, můžete také využít kancelářských boxů, které mohou být na velkém stole umístěny stabilně.

4. Nešetřete na židli – levné nekupujte

Jistě jste si všimli současných akčních nabídek nejrůznějších super-, hypermarketů. Před židlemi s  poutavými obrázky v ceně kolem 500 - 700 Kč doporučuji dát přednost dražším a kvalitnějším. Sami jsme jejich kouzlu podlehli, během roku bylo zcela nefunkční zvedání židle. Jelikož jsme dítě nemohli nechat sedět „pod stolem“ zakoupili jsme novou, velmi kvalitní, v ceně kolem 1.500 Kč ve specializovaném obchodě.

5. Podnožník

Pokud jste stejně jako my nedali přednost rostoucímu stolu a židli, dítě nohama nedosáhne na zem, proto by pod nožkami mělo mít podnožník stejné výšky, jako jsou nohy od země. Např. ten, který ještě donedávna mělo u umyvadla, aby dosáhlo na baterii.

6. Hrací plocha

Nezapomeňte dítěti v pokoji ponechat dostatečně velkou relaxační, hrací plochu s pratelným kobercem. Koberec po celé ploše pokoje není vzhledem k zadržování prachu vhodný.

7. POZOR na umístění stolu

  • Stůl by měl být umístěn v blízkosti okna tak, aby si dítě píšící rukou nestínilo. Nejvhodnější je dle očního lékaře umístění naproti oknu s denním světlem, nikoliv však přímým, ale rozptýleným či cloněným, aby neoslňovalo. Ke stolu dítěti umístěte odpadkový koš.
  • Nezapomeňte dítěti pořídit stolní lampičku, kterou dítě v případě umělého osvětlení používá pod úrovní očí, aby jej neoslňovala, síla žárovky minimálně 60 W. Současně se stolní lampičkou by mělo být v místnosti rozsvíceno hlavní světlo. „Na sítnici tak dopadá množství světla k docílení kvalitního vjemu, v opačném případě se oči rychle unaví, což může mít za následek sníženou pozornost dítěte,“ dodává pro www.babyonline.cz MUDr. Vít Machů a varuje: „Naprosto nevhodné je používání zářivek, ať již jako hlavního osvětlení v dětském pokoji či ve stolní lampičce. Zářivky totiž vyzařují vlnovou délku vyšší intenzity, která může vést k poškození žluté skvrny.“

9. Nepřežeňte to s množstvím nebo cenou nábytku

  • Nepřeplácejte školákovi pokoj nábytkem, ponechte mu prostor na vlastní výtvory.
  • Co se materiálu týče, mám bohužel lepší zkušenost se sektorovým laminem než se skříňkami a postelí ze smrkového masivu – dřevo pracovalo, dvířka nedoléhala. Zničení nábytku z lamina tolik nebolí, je levnější než masiv.

10. Zkuste do zařizování pokoje zaangažovat i dítě – bude z něj mít ještě větší radost.

Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

10 vychytávek pro rodiče zařizující školní pokoj - diskuze

  • no tak ten ubrus mě fakt dostal
    máme doma hodně tvořité dítě a zatím jsem vše z té dřevotřísky umyla a když tvoří s rizikovým materiálem máme podložku hladkou a umýváme. Igelitové ubrusy prostě nesnáším...
    johankazarku   | 15.04.2015 19:26:31
    Reagovat | URL příspěvku
  • Já budu asi postižená svým technickým vzděláním a roky stráveným kreslením a rýsováním     ale použít na pracovní stůl omyvatelný ubrus, by mne nenapadlo. Ta plocha přece musí být měkká a ne ideálně rovná, se záhyby. Existují i pevné pracovní podložky, které brání poškrábání. Mám i osobní zkušenost s rostoucím stolem a ta pracovní plocha rozhodně nebyla malá, takže asi nelze zevšeobecňovat. Na umístění stolu taky existuje více názorů, většinou se doporučuje umístit stůl kolmo k oknu tak, aby světlo dopadalo z levé strany u praváků a naopak.... Souhlasím s volbou kvalitní židle, pokud možno nastavitelné ve všech směrech - výška i zádová opěrka.
    Sphinx   | 09.01.2012 19:34:25 | Reakcí: 11, poslední: 23.04.2013 20:24:48
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Doufám, že se tu budeme ještě potkávat, až budeme dělat pokoj Kubíkovi - takové praktické rady a postřehy se budou hodit      
      nadule1   | 09.01.2012 20:37:53
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE:
        Já už myslela, že jsem někoho naštvala   Ale já to vůbec nemyslela špatně   Kromě toho technického vzdělání, kolegyně   , mám totiž i další úchylku... interiérový design, strašně mě to baví, pořád sleduju všechny možné pořady, shromažďuju časopisy, knihy, sleduju nové trendy, materiály.... bavilo mne to vždy, ale teď si tím asi ještě víc kompenzuju život mezi starožitnostma      
        Sphinx   | 09.01.2012 21:20:01
        Reagovat | URL příspěvku
        • \
          RE:
          Vůbec ne! Nevím, kdo má ten článek "na svědomí", tuším, že Jana, ale to je celkem jedno, protože tady na BOLu jsou připomínky, návrhy a konstruktivní kritika vždy vítány. A to myslím vážně. A ty jsi vůbec nenapsala nic špatného, naopak jsou tvoje postřehy velmi praktické. Takže jen houšť.      
          nadule1   | 09.01.2012 21:24:53
          Reagovat | URL příspěvku
          • \
            RE:
              Díky. Já tohle zákoutí BOLu objevila až teď, tak třeba projevím svůj názor ještě u něčeho jiného  
            Sphinx   | 09.01.2012 21:28:32
            Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE:
        ten omyvatelný, jak správně upozorňuješ shrnující se ubrus rozhodně není ideální, takže pokud máš "rovné" řešení přes celý stůl, sem s ním.
      Calamity J.   | 08.04.2013 08:17:57
      Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Pláče při odchodu do školky

| Bayu | 24.02.2020, 09:15

Dobrý den. Ráda bych se zeptala co mohu dělat pro lepší odchody syna do školky. Syn 3,5roku ráno při odchodu do školky často pláče-ne vždy. V říjnu nastoupil do školky (v srpnu se nám narodila holčička. Nechala jsem ho po dobu šestinedělí doma,aby si na sebe zvykli. Nijak zvlášť na ni nežárlí). Těšil se, chodili jsme často kolem, mluvili o ní,nastoupila do stejné třídy i malá sousedka. Po týdnu začal hrozně plakat při odchodu,že se bojí. Ten den jsem ho vzala ze školky domů. Zjistila jsem, že mu spolužačka zmuchlala obrázek. Tak jsme o tom mluvili a vysvětlovali. Od té doby často ráno pláče. Přijde mi,že zkouší důvody proč tam nechce. Každou chvíli jiné. Ráno na něj nespěchám. Když potřebuje vysvětluji proč tam chodí a přirovnávám k tatínkovi,že taky chodí do práce a taky se mu občas nechce, ale jde. Má tam kamarády. Učitelky říkají, že je hned dobrý. A po vyzvednutí mi sám řekne,že se mu líbilo. Na dotazy,zda půjde zítra zase říká,že ano. Jen teď,když se ho ptám co dělali mi to nechce říct. Trochu mu pomůže,když mu popíšu svůj den. Ptám se ho co by mu pomohlo k lepším odchodům,ale jen stále opakuje,že nechce, že někoho nemá rád,že se mu tam nelíbí atd. Už nevím co vyzkoušet. Mluvit o tom se mnou moc nechce. Je samostatný a byl často mezi dětmi. Fakt je,že je často nemocný tak tam moc pravidelně nechodí. Za odpověď děkuji

Dobrý den,

v dotazu zmiňujete adaptační potíže synka ve školce a zároveň důležitou změnu, která se odehrála u vás doma - narození sestřičky.  Dětí, které mají "rozjezd" ve školce trochu pomalejší, není málo a s podobně radostnou událostí  v rodině  nemusí mít vždy obtížnější adaptace přímou souvislost - odloučení od maminky, nové prostředí a požadavky jsou samy o sobě náročné. Věřím ovšem tomu, že narození sestřičky následované brzkým nástupem do školky synovi situaci úplně neulehčilo. Děti se mnohdy do školky těší, když ovšem přijde na lámání chleba (dítě má začít každý den do školky chodit), radost ho poněkud opustí. Důležité bývá, zda dítě bylo zvyklé pobývat někde bez maminky (bývá s prarodiči, navštěvovalo nějakou miniškolku nebo dětský klub) nebo zda je školka úplně jeho první zkušenost.

Píšete, že ráno zkouší vymýšlet různé důvody, proč do školky nejít, pláče...Pokud je pravda, že pláče pouze než se od vás odloučí a zbytek doby funguje bez problémů (hraje si s dětmi, je dobře naladěný, jí...), je to se zvykáním nejspíš na dobré cestě a syn potřebuje jen upevnit návyky, vědět, co jej ve školce hezkého čeká, musí si ověřit, že vždy pro něj přijdete apod. Určitě bych se snažila úzce spolupracovat s paní učitelkou, zkusila s ní probrat, jak zvládá syn pobyt ve školce, zda mu něco nedělá problém - vztahy s dětmi, jídlo, chození na toaletu, zvládá vše, co se od dítěte, které nastoupí do školky, očekává (obléci se, obout..samostatně jíst, požádat o pomoc apod)?...někdy se může stát, že dítě trápí i zdánlivá "maličkost" (musí jíst něco, co nechce, bojí se říct paní učitelce, že potřebuje pomoc např. po použití toalety...). Zkusit zjistit, co syn dělá ve školce rád, co podle paní učitelky potřebuje. Možná se s vámi ráno víc pomazlit, vzít si oblíbenou hračku....Někdy pomáhá, když dítě vodí do školky tatínek. Samozřejmě bych nevynechala ani synka samotného - píšete, že se ho ptáte, co by mu pomohlo k lepším odchodům, zkuste s ním znovu v klidu probrat, co ho může trápit, případně mu nabídnout, jak danou situaci řešit. Můžete si pořídit nějakou z dětských knih o školce, popovídat o tom, co děti na obrázcích dělají, co prožívají...můžete zjistit, zda něco z toho neprožívá i syn. Nakreslete si obrázek o tom, co ve školce dělali, co se mu líbilo (i třeba na základě sdělení paní učitelky)...Pochvalte ho za konkrétní věc, co se mu ve školce povedla (hezky si pohrál s kamarádem..ochutnal nové jídlo....krásně si uklidil hračky)- syn vám nejspíš sám toho příliš nepovypráví, poproste opět paní učitelku, jestli by nemohla vypomoci s hledáním synových školkových úspěchů. Můžete zkusit vytvořit i nějaký motivační kalendář pro syna, kde s pomocí obrázků nebo magnetku vyznačíte, co se mu dařilo, co ten den dělal apod.

Píšete, že na mladší sestřičku skoro nežárlí, přesto je dobré mít na paměti, že změnu své donedávna výsadní pozice v rodině jistě vnímá a může se cítit nejistě. Posilujte jeho postavení "velkého bráchy", dovolte synovi, ať vám s malou pomáhá - podá plenku, "dohlédne" na ni chvilinku, třeba jí i popovídá, co zažil ve školce. Povídejte sis ním, co dělal on, když byl malý jako je nyní dcerka, jak a v čem byl šikovný, nejšikovnější :) A  co všechno už syn umí nyní, hrát si s dětmi, jezdit na skluzavce, stavět si s kostek, vše, co rád dělává ve školce.

Nepíšete, zda chodí domů po obědě nebo až odpoledne - přimlouvala bych se jinak za první variantu. Odpoledne ať máte už program společný, dopoledne si pohraje s dětmi a po obědě se už zkrátka sestřička svého velkého bráchy nemůže dočkat a podniknete něco společně...Plánujte, co budete dělat společně (a nezapomeňte to splnit)- návštěva u kamaráda nebo si zajít na oblíbené hřiště..

Jak jste také zmínila, přivykání na školku synovi neusnadňuje ani méně pravidelná docházka způsobené častější nemocností. 

Pokud by  ranní plačtivost a nespokojenost syna přetrvávaly i dále, případně se přidaly jakékoliv známky toho, že syn odloučení špatně nese ( bolení bříška, pomočování, špatné sny apod...) zvážila bych, nakolik je školka pro syna aktuálně přínosem a  dala mu raději čas k tomu, aby  znovu nabyl jistoty a klidu ve vaší péči, která je nezastupitelná a kolektivním zařízením nenahraditelná. 

Pro dítě ve věku vašeho syna hraje stále nejdůležitější roli v životě máma, i když se nám mnohdy okolí snaží namluvit, že bez kolektivu, školky a kroužků se nám dítě nerozvine, ba přímo zakrní, bude rozmazlené apod. Opak je pravdou. Co do budování vztahu s dítětem nyní vložíte vy sama, z toho bude čerpat i nadále a v budoucnu mu to pomůže překonat další obtížnější situace. I pár měsíců může někdy dítěti stačit k tomu, aby citově dozrálo a nástup do školky proběhne podstatně snadněji.

Někdy nejspíš každý z nás potřebuje oddychový čas, aby nabral zase sílu a mohl zase zvládat velké věci. 

Třeba namalovat autobus a duhu k tomu, sníst celý oběd i s polévkou a těšit se na to, že s mámou klidně může jít domů už po "o".

Míša

Mgr. Michaela Krupková | Babyonline | 27.02.2020, 07:32
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce