Hanička už chodí do školky dva měsíce
Narozdíl od Kubíka, který v podstatě proplakal celý první rok, je úplně v pohodě. Ráno vstává s úsměvem na rtech, do školky se těší a ve školce je jako doma. Já jsem hrozně nadšená z toho, kolik mi domů nosí obrázků a výtvarných děl. :)
Paní učitelka Haničku chválí
Jednou jsem měla příležitost popovídat si s paní učitelkou od Koťat. Zajímalo mě hlavně, jak Hanička ve školce jí. Doma mám totiž pocit, že se s tím strašně courá. Paní učitelka ale Haničku chválila a říkala, že jí krásně a hlavně sama, což u Koťat ještě není standard. Také jí chválila, že umí sama svléknout a obléknout. Popravdě řečeno, já z toho jejího „já sama“ někdy šílím, protože ona si chce sama i zapínat bundu a to jí ještě moc nejde a trvá jí to, ale nenechá si pomoct ani trošičku. Jen když spěcháme, tak jsem nesmlouvavá a bundu zapínám já. :)
Divadlo a tvořivá dílnička
Za tu dobu, co jsem Vám o Haničce nepsala měli několik divadelních představení. Teď většinou chodí divadýlko do školky, takže děti nikam necestují. Velký dojem na ně udělala pohádka O třech prasátkách a také Zahradnická pohádka (o zlé koze mi vyprávěli celý den :)).
Minulý týden měly děti ve školce takovou tvořivou dílničku, při které vyráběly vánoční dárek. Musím se přiznat, že ty svícínky, které přinesly, mě opravdu nadchly. Děti nadšeně vyprávěly, jak je tvořily a evidentně se jim to moc líbilo.
Vši
Ve školce se také asi před dvěma týdny objevilo upozornění, že máme dětem prohlížet hlavy, protože se opět objevily vši. Musím to zaťukat, ale zatím se nám tyto breberky vyhýbají. U Kubíka ani takový strach nemám, u Haničky by to byla tragédie. Ani na to nechci pomyslet.
Koledy
Ve školce se už děti připravují na Vánoce a učí se zpívat různé koledy. Samozřejmě mi to děti velmi rády předvádějí a nejvíc je k hudebnímu výstupu láká plná autobusová zastávka. Nechci ani vědět, co se těm znaveným lidem, kteří se vracejí domů z práce, honí hlavou, když po stopadesáté slyší: „ Ježíškuuuuu, paňáčkuuuuu“. Nicméně zpívání na zastávce je kompromis, v trolejbuse totiž nezpíváme. :) Ještě, že MHD využíváme jen jednou týdně, když jedeme na flétničku.
Kousání nehtů
A málem bych zapomněla na jednu nepříjemnou věc. Jednoho dne mi paní učitelka oznámila, že si Hanička ve školce kousala nehty a prý jí mám doma něčím zabavit ruce. Hani měla nehty skutečně okousané a to na všech prstech. Přiznám se, že jsem si nikdy nevšimla, že by si nehty kousala. Tak jsem Haničce domluvila a od té doby jí po očku sleduji a nehty kontroluji. Co je opravdu zvláštní je to, že si nehty nekouše. Od té doby už jí dorostly a jediný prst, který strká do pusy je paleček (kterým se bohužel stále uspává). Vůbec tedy nevím, co to okousání nehtů ve školce mělo znamenat. Viděla to u někoho? Nudila se? A pak mě napadá, jestli jí vůbec paní učitelka řekla, že to dělat nemá, protože po mém sdělení Hanička vypadala docela překvapená. Doufám, že to bylo jen ojedinělé a že nebudeme mít na krku další zlozvyk. Já si totiž jako dítě nehty kousala a vím, jak bylo těžké přestat.
Co Haničku čeká v prosinci?
Hned na začátku měsíce proběhne fotografování, tak doufám, že Vám příště budu moct pochlubit krásnou vánoční fotkou. U Kubíka ve třídě budou probíhat Vánoční trhy - a to jsem moc zvědavá, jestli se tam Hanička taky propašuje. Vzhledem k tomu, že se tam nacpala i loni, kdy ještě do školky nechodila, tipuji, že bude patřit k účastníkům/prodejcům. A od 21. prosince jsou ve školce prázdniny a já se opravdu už moc těším, že budeme mít s dětmi čas na sebe.
Zpracovala Naďa Barochová.
Předchozí článek:

Hanička má za sebou první měsíc školky
Následující článek:

Hanička měla akční prosinec
Hanička - 2. měsíce - diskuze

ať Haničku baví pořád stejně nebo ještě víc!

Z vší mám hrůzu i já a u Haničky by to byla katastrofa.
Těším se na další deníček s vánoční fotkou
Poradna
Dobrý den, nevím zda se to řadí mezi období vzdoru, protože Peťa (v srpnu 3 roky) byl vždycky svéhlavý a vše dělal po svém. Jinak, než by udělal kdokoliv z nás, nebo kterékoliv jiné dítě. Je hodně akční, neposedí ani u jídla a když už ho tedy přemluvím, tak alespoň houpe nohama, nebo listuje knížkou. Rád hází věcmi, od malička vším a je těžké ho to odnaučit, ale je fakt, že hází velice dobře. A i když to zní jako ADHD, nemyslím si, že je to náš případ, protože když se s ním učím logopedii nebo čtu knížku, nebo dělám jakékoliv jiné aktivity tak u toho vydrží i hodinu v kuse. Nevím, možná se mílím, spíš to tak cítím. Učíme se logopedii už od 1 roku, protože má oboustranný rozštěp rtu i měkkého a tvrdého patra. S tím by to taky nemělo souviset je to jen kosmetická vada. Vše zvládá s přehledem. Spíš mě teď trápí to, že minulý týden začal hodně zlobit ve školce (v malé skupince dětí). Chodí tam už 3 měsíce a teď znovu hází věcmi (to už přestal dělat) i po dětech, plácá děti, dělá naschvály, nechce chodit spávat s ostatními dětmi a neposlouchá, paní učitelky jsou mu pro smích i když se zlobí. Nejde to ani po dobrém, ani po zlém. Někdy chytne amok, že brečí když není po jeho a kdybych neodvedla pozornost někam jinam tak brečí třeba celé hodiny. Někdy ani odvést pozornost nestačí. Když se uklidní, tak mu to vysvětluji a on poslouchá a sám řekne ,,ne, nedělá se to, nejde to. Ovšem neuběhne ani 5 minut a jsme tam kde jsme byli. Pokud je to tedy období vzdoru tak prosím alespoň o potvrzení. Nechci to podcenit, pokud by to bylo vážnější, chci to řešit za včas tak jako když jsem řešila vše kolem rozštěpu. Předem moc děkuji za zpětnou vazbu. S pozdravem Sarah Člupná.
Dobrý den, podle popisovaného chování vašeho syna se s největší pravděpodobností jedná o projevy období vzdoru. V této době se dítě teprve učí pracovat se svými emocemi a zvládat je, jeho psychika není ještě dostatečně rozvinutá, aby je mohlo zvládnout rozumově. K dítěti je potřeba přistupovat laskavě a trpělivě se současným nastavováním hranic a pravidel, vytvořit mu bezpečné a přijímající prostředí. Projevy chování mohou zhoršit či posílit prožívané zátěžové situace jakou je například nástup do školky. Adaptační reakce může být i odložená a v plné míře se projeví teprve potom co si dítě uvědomí, že školka není pouze hraní si v dětské herně, ale že se jedná o jakousi dětskou povinnost ( obdobu zaměstnání). Zároveň pobyt ve školce klade na dítě také nároky sociální ve formě rozvoje vztahů s cizími dospělými a vrstevníky a rozvoj kooperace s nimi. Dobré je předávat si vzájemně se školkou zkušenosti, které postupy a metody se vám u syna osvědčily a co u něj zabírá, například zmiňované odvedeni pozornosti. Velmi pěkně postupujete, když se synem po jeho uklidnění situaci probíráte. Doporučila bych vám se hodně konkrétně zaměřit na chování, které by syn dělat měl, které je požadované a pouhou snahu o něj velmi ocenit. Neříkat si tedy pouze to, co by dělat neměl, co je špatně. Dítě totiž často neví, jakým jiným chováním by to nežádoucí mělo nahradit. Můžete využít přehrávání různých situací s pomocí hraček, na trhu jsou i různé dětské knížky určené k rozvoji rozpoznání a porozumění emocím a k práci s nimi a jsou i pro takto malé děti s hodně obrázky a názornosti.
Ohledně rozštěpu rtu a patra se do budoucna bude jednat o spíše kosmetický problém ( i když se již dá velmi dobře řešit a nebude na synovi jistě nic poznat), avšak předpokládám, že syn v raném dětství zřejmě podstoupil a ještě bude postupovat určité lékařské zákroky možná spojené s operací v anestezii. Tyto rané zážitky, i když jsou nevědomé, se mohou promítnout do vývoje křehké dětské psychiky a projevit se například vyšší dráždivostí dítěte či specifiky v chování při zátěži, které by však postupně měly odeznít.
Ohledně podezření na ADHD se jedná o diagnózu psychiatrickou, kterou by měl rozhodnout dětský psychiatr, v naší terminologii se používá pojem porucha pozornosti s hyperaktivitou nebo hyperkinetická porucha chování (ADHD je pojem užívaný v americké klasifikaci nemocí). Tuto diagnózu psychiatr obvykle neuzavírá před šestým rokem věku dítěte, pokud tedy projevy nejsou extrémně silné. Jinak se totiž může jednat jen o přirozený vývoj a zrání nervového systému, kdy se dítě jako hyperaktivní může jevit, ale " vyroste z toho", jak se říká, právě přibližně do věku šesti let. Postupně se můžete snažit prodlužovat dobu zaměřené pozornosti i u aktivit, které syna tolik nezajímají, strukturovat čas na dobu volné hry a nějaké povinnosti. Přirozeně tuto schopnost trénujete také procvičováním logopedie.
V případě prohlubování výchovných obtíží ve školce bych doporučila zkusit se obrátit na Pedagogicko-psychologickou poradnu k posouzení možnosti nějaké podpory ve školce, případně k doporučení kontaktovat další odborníky či výchovná doporučení.
S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Pro akci je nutné přihlášení
Obsah článku
Související články
Vybraná anketa
Souhlasíte s omezením odkladů za současného zrušení přípravných tříd?
18 %
6 hlasů
76 %
26 hlasů
6 %
2 hlasy
Celkem hlasovalo 34 unikátních návštěvníků