Celkem výsledků pro výraz "vyvoj miminka": 100
Dobrý den paní Mgr. Matoušková.Ráda bych se poradila ohledně svého syna. Synovi jsou 2 roky a 2 měsíce. Porod proběhl klasicky přirozenou cestou bez komplikací. Porodní výška a váha v pořádku. 1. rok byl velice náročný, protože byl hodně plačtivé nespící miminko, které trpělo dlouhodobě na bolesti bříška, prdíky a pak se k tomu přidaly bolesti z rostoucích zoubků. Takže celým . rokem se doslova probrečel a to byl ohodně psychicky a fyzicky náročné. Po 1. roce se to začalo zlepšovat, s příchodem 1. kručků. Bolesti bříška postupně vymizely. Syn od malička navazuje oční kontakt, v řeči se stále vyvíjí. Umí napodobovat skoro všechna zvířátka, používá více jak 20 slov, rozezná pár barev. Učíme se krmit lžičkou, na nočník a tento týden si sám řekl, že už chce spát sám ve velké posteli v pokojíčku. syn od porodu nikdy neprospal celou noc. Každou noc se budí (ať jde o bolest při růstu zubů - chybí nám ještě 4 poslední stoličky), nebo ho budí žízeň nebo zřejmě i sny. Spí ještě po obědě 1-2 hodiny. Nemá ani problém s jídlem. Můj dotaz spíše směřuje k jeho vývoji a chování k okolnímu světu. Je na mě hrozně fixovaný, zřejmě separační úzkost a do toho období vzdoru (vztekání). Pokud ho hlídá manžel nebo moji rodiče, nemá s tímto problém vydržet beze mne pár hodin. K dospělým lidem má větší důvěru než k dětem, kterým se vyhýbá. Dopolední program se odehrává doma, kdy uklízíme, vaříme, čteme si knížky a hrajeme si. Po obědě se vyspí a odpoledne, pokud je počasí, tak chodíme na vycházky a hřiště. Syn se jeví na hřišti pasivně, neustále vyžaduje mou pozornost u všeho - hraní doma, na pískovišti. Nemá zájem o ostatní děti. Když k němu nějaké přijde, ihned couvá a utíká před nimi. Říká, že se jich bojí. Nenavazuje stále vztah s vrstevníky. Když se ho snažím vzít do cukrárny s dětským koutkem - vede mě za ruku a chce, abych si s ním hrála jen já (když nejdu, tak začne brečet a nechce tam být) a jakmile se k němu přiblíží cizí dítě, tak říká mami domů. Je mu nepříjemná společnost jiných dětí. Mateřskou mám na 3 roky a syn by měl jít za rok do školky a já se bojím, aby neměl problém se socializací. Zkoušela jsem i dětská centra, ale nic nepomáhá. Nechci syna do něčeho tlačit nebo nutit, ale nevím, jak mám postupovat, co dělat, jestli čekat až ten jeho velký strach odezní časem? Taky se bojí zvuku vrtačky, mixéru a některých zvuků hraček. Sám od sebe nás neobjímá a nedává pusinky, ale když si o ni řekneme, tak nám ji dá. Oční kontakt je, reaguje na jméno a pokyny. Má rád čtení stejných knížek stále dokola, rád jezdí na odrážedle a hraje si s autíčky. Režim máme věsmes každý den stejný, někdy obohacený o výlet. Snažím se ho dávat ke svým rodičům, ale trápí mě jeho vztah k vrstevníkům. Děkuji za názor! Budu moc ráda za vyjádření.

Dobrý den, doporučila bych vám svoje pochybnosti o vývoji vašeho dítěte zkonzultovat se synovým ošetřujícím pediatrem. Lékař zná vašeho chlapce odmalička, a pokud by zjistil nějaké nesrovnalosti v jeho vývoji, tak by je určitě řešil. Bez možnosti pozorovat chování vašeho chlapce není možné posoudit, zda se jedná o nějaký problém v jeho vývoji. Nicméně podle projevů, které popisujete, se jeví, že chování vašeho chlapce v podstatě odpovídá věku. Za potížemi se spánkem a neklidem od narození se může skrývat více aspektů, může jít o dítě s dráždivější a citlivější nervovou soustavou, dítě, u kterého se do budoucna může, ale také vůbec nemusí rozvinout syndrom ADHD a obdobné potíže mohou vykazovat i děti s mimořádným nadáním. Zatím je však váš chlapec na jakoukoliv diagnózu velmi malý a může se jednat opravdu jen o normální vývoj a vyspívání nervového systému, kdy se cca do šesti let věku samo upraví. Ohledně kontaktů s ostatními dětmi jsou reakce syna v normě, děti v tomto věku nejsou ještě schopné kooperativní hry, hrají si spíše vedle sebe. Některé společnost vrstevníků a jiných dětí vysloveně vyhledávají a jiné se ostatních dětí bojí a vyhýbají se jim. Můžete však synovi pomoci se do hry nebo mezi ostatní děti zapojit, běžte si hrát společně s ním, když se toho dožaduje, můžete zkusit koordinovat jeho hru s jiným dítětem. Nejlépe pokud máte nějaké kamarádky s podobně starými dětmi, tak si můžete hrát s nimi a ukázat jim tak, jak mohou spolu komunikovat a jak si hrát. Na separační úzkost má syn v tomto věku nárok stejně jako se již může ozývat období vzdoru. Oboje jsou vývojové etapy, které jsou sice náročné na trpělivost a výdrž rodiče, ale oboje s vývojem dítěte odezní. Do kontaktů s ostatními dětmi syna nenuťte, nesnažte se jej za každou cenu socializovat, spíše nabízejte různé aktivity, a pokud si sám netroufá, tak se do nich zapojte s ním. Rok do nástupu do školky je ještě dlouhá doba, vždyť se jedná o polovinu života vašeho dítěte. Děti v tomto období dělají obrovské vývojové pokroky a to, že na školku není syn zralý ve dvou letech neznamená, že nebude zralý ve třech letech. Můžete zdravý vývoj syna podpořit nabízením různých aktivit, evidentně mu dělá dobře pravidelný režim, který zachovávejte a vytvořte mu co nejklidnější rodinné prostředí. Obavy ze zvuků mají sice některé děti s poruchou autistického spektra, jedná se však v jejich případě o celý komplex potíží. Také mnohé citlivější děti se různých hlasitých nebo neobvyklých zvuků bojí a s autistickými projevy to nemá nic společného. U dětského lékaře byste kolem dvou let měli vyplňovat dotazník na zachycení možných symptomů poruchy autistického spektra, můžete se lékaře zeptat na výsledek a opět platí, že pokud by měl lékař nějaké pochybnosti, tak by vám doporučil další odborné vyšetření. Nezapomínejte také na svou psychohygienu a využívejte hlídání od prarodičů, kdy syn nemá problém, nebo ho nechejte si hrát s tatínkem a někam si zajděte, setkejte se s přáteli, odpočiňte si. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den,obracím se na Vás opět pro radu. Jak jsem psala ve svém prvním dotazu na který jste mi odpovídala asi před 3-4 dny, jsem na začátku těhotenství, gynekolog mi zatím nezdělil týden, takže z toho usuzuji, že to je opravdu hodně hodně brzy. K mému prvnímu dotazu. Mám problém s vylučováním, stolice, chodím +- pravidelně, nebo ob den, ale jde to dost z tuha, musím dost často tlačit a bojím se, abych tím neublížila miminku, říká se, že začátky těhu jsou nejcitlivější pro vývoj miminka. Je nějaká pravděpodobnost, že bych tímto mohla ublížit a mohlo to mít vliv na vývoj plodu?Dále bych se chtěla zeptat, jak to je s rizikovým chováním před zjištěním těhotenství. K oplodnění došlo v průběhu března 2020, samozřejmě jsem o tom neměla ani tušení a ani jsem nad touto možností moc nepřemýšlela, než jsem to zjistila ( nedostavila se menses a pozitivní těhu test ) nechovala jsem se zrovna příkladně, byla jsem s partou kamarádů celý březen pryč a neobešlo se to bez alkoholu, cigaret a dala jsem si i pár prásků marihuany, tahala jsem i těžké věci atd. zkrátka, jako že nic. Samozřejmě hned ode dne zjištění ( včetně ) jsem přestala pít, kouřit a chovám se v klidu, odpočívám, jím vítamíny pro těhotné a dělám vše pro to, aby to bylo v pořádku. Nicméně, je nějaká pravděpodobnost, že bych svým chováním mohla ublížit miminku?A poslední dotaz.. Je nějaká rada, pravidlo, jak se chovat a co dělat, abych odnosila zdravé dítě? Já i partner jsme zdraví, jak po stránce imunity, tak po stránce psychické, ani já ani partner nebereme žádné léky. A pak, existují nějaké nadstandartní testy, které zjistí v průběhu těhotenství případné komplikace, rozštěp páteřě, down syndrom a jiné postižení, psychické, fizické atd. Dá se tomu nějak předejít, nebo co dělat, v průběhu těhu aby mimi bylo v pořádku?Moc Vám děkuji za odpověď, moc mi to pomůžeBára
Dobrý den, pravidelná stolice během těhotenství je vždy tou lepší variantou, než zácpa - ta však bývá v těhotenství častá. Můžete vyzkoušet kompoty, mléčné produkty, případně se dá zakoupit v lékárně Magnosolv - dávkování 1-0-1 (rozpustný hořčík, který pomáhá pravidelné stolici). První týdny v těhotenství fungují na principu - vše nebo nic. Buď se těhotenství uchytí a pokračuje, nebo ne. Uvidíte na příštích kontrolách u Vašeho gynekologa. Pro optimální průběh těhotenství je vhodný zdravý životní styl, pestrá strava, vyvarovat se škodlivých a návykových látek, psychická pohoda, ale ve spoustě ohledech hraje roli samotná příroda. V prvním trimestru se provádí 1. screeningové vyšetření (ultrazvuk + vyšetření z krve) na nejčastější chromozomální vady - mezi které patří také Downova choroba, dále se dělá 2. ultrazvukový screening ve druhém trimestru, biochemický screening defektů neurální trubice - o všem Vás bude gynekolog předem informovat. Hezký den.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, jsme aktuálně ve 30tt a udělal se mi genitální opar. Nejedná se o první infekci. V těhotenství ano, ale trpěla jsem i před těhotenstvím. Použila jsem přímo na opar propolisovou tinkturu. Mazala jsem jeden den velmi často. Velmi se mi ulevilo, ale až nyní jsem zjistila, že propolis není vhodný v těhotenství. Mohlo dojít k poškození miminka? Žádnou reakci jsem neměla, ale bojím se, ale to nemělo na miminko vliv. Moc děkuji.
Dobrý den, jednodenní lokání aplikace propolisu určitě vývoj miminka neovlivnila.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den,očekávám narození prvního potomka a uvažuji o zakoupení pelíšku pro miminko. S tím, že samozřejmě většinu dne by miminko bylo v postýlce, ale ráda bych ho u sebe měla i v jiných částech bytu. Našla jse pelíšek, který vypadá jako takový menší sedací vak - jeho výlň jsou EPS kuličky, výrobce tyto pelíšky doporučuje i pro novorozence a děti nedonošené. Chtěla bych se zeptat, zda umisťování miminka do tohoto pelíšku nemohlo mít nějaký negativní vliv na vývoj miminka? a zda byste spíše doporučila, aby miminko případně v pelíšku bylo maximálně půl hodiny denně nebo zda je vhodný i pro delší odpočinek?Mockrát děkuji za odpověď.Kateřina
Dobrý den, pelíšek pro miminko je ideální používat vždy po kojení, protože miminku zabezpečuje lehce zvýšenou polohu hlavičky oproti tělíčku a je možno jej vždy nějaký čas v lehátku ponechat. Jinak je pro miminko nejlepší, když je v zavinovačce, v poloze na boku. Boky se střídají, možno zafixovat pomocí polohovacích válečků či jinak. Doporučuji ...i z vlastních zkušeností tzv. polovysypanou péřovou peřinku, kterou představuje P. Kiedroňová ve své knize "Něžná náruč rodičů". Dítě je v ní zavinuté a je v měkoučku. Chcete li mít dítě neustále u sebe, můžete si pořídit kolíbku či košík na kolečkách.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den,dcera, 2 a čtvrt roku, jedináček, citlivá, ve společnosti zdrženlivá, bojácná, na cizí lidi, děti ani rodinu příliš nereaguje, vždy se drží v ústraní, nekomunikuje. Dcera nemá ráda změny a vyžaduje pevný režim. Nyní ale asi poslední měsíc a půl bojujeme se strachem. Začalo to strachem z bouřky, deště a štěkajících psů. Následně to došlo tak daleko, že začala odmítat spát sama v pokojíčku a sama usínat, (usínala sama bez uspávání od miminka, do pokojíčku se chtěla sama přestěhovat v necelých dvou letech, nikdo ji netlačil). Řešíme to tedy stylem, že si tam lehnu s ní, než usne. V noci se obvykle přesune za námi do ložnice. Ale její usínací intervaly se prodlužují, i když je večer unavená, ležím tam s ní i dvě hodiny než zabere, nakonec pohnu nohou a ona okamžitě vyskočí a křičí mami neeee. Večerní rituál je pořád stejný, večeře, koupání, čtení pohádky a ve 20h spát.Odpoledne chodívá spát do pokojíčku, a i když občas reptá, usíná sama.Přes den si dokáže hrát sama, vystačí si, ale musím s ní být v jedné místnosti, jakmile si třeba jen poposednu, okamžitě zbystří a křičí neee.Jinak je hodně šikovná a chytrá, od miminka je motoricky napřed.Je tohle jen zase jedno z dalších období? nebo je to fixovanost na mě jako na matku? nebo je to nějaký blok? Ještě bych poznamenala, že zhruba měsíc zpátky (ale to už měla v tu dobu obavy z bouřky a deště), na ni zpoza plotu zaštěkal pes ze sousedství a ona se opravdu hodně lekla.Od září nastupuje do dětské skupiny, zatím jen na pár hodin týdně, a já mám nyní opravdu velké obavy, aby školka tohle všechno ještě více nezhoršila.Moc děkuji za odpověď.
Dobrý den, podle popsaného chování vaší dcerky to vypadá, že je zřejmě citlivější povahy s tendencí k úzkostnějšímu reagování na zátěžové situace. Vývojově však různé dětské strachy a úzkosti mohou být v určitých obdobích naprosto normální. Na podobný dotaz jsem odpovídala zde:
Přistupujte k vaší dceři citlivě, do kontaktů ani aktivit ji nenuťte, ponechte ji dostatek času na seznámení s novou situací, prostředím, dodržujte zaběhnutý řád a rituály, které jí vyhovují. Aktivity jí nabízejte, ale nevyvíjejte nátlak. Předpokládanou změnu či novou situaci s dcerou proberte předem a snažte se ji na ni připravit. Pokud dojde k neočekávané situaci, jako byla například ta se psem, pak dceři ponechte dostatek času, aby se s nepříjemným zážitkem vyrovnala, vyjádřete jí pochopení, její pocity nezlehčujte. Pokud si bude chtít o nepříjemné skutečnosti povídat, promluvte si s ní, ale snažte se situaci neustále nerozebírat a neopakovat, což by v dceři vyvolávalo opět úzkostné pocity. V případě, že by její úzkosti s vývojem neustávaly a naopak se prohlubovaly, pak by bylo vhodné vyhledat dětského klinického psychologa. Ohledně dětské skupiny je potřeba počítat, že dceřiny obavy se mohou přechodně zhoršit, je potřeba postupovat citlivě, postupně ji na pobyt mimo rodinu přivykat, sledovat jak reaguje. Z literatury vám mohu doporučit knihu Dětské strachy a úzkosti autora Jan - Uwe Rogge. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, syn má 2 měsíce a je plně kojený. Teď poslednich cca 6 dnů má hnědou řidší stolici (kousky mléka se v ní ovšem také nacházejí) a objeví se někdy i tmavší hlen. Začalo to od té doby, co dostal UM (místo jednoho jídla), musela jsem totiž k lékaři. Už od narození má problém s prdíkama a s kakaním, takže musíme používat i rourku, že by ho ale víc bolelo bříško jsem si nevšimla. Jinak jí i přibívá na váze. Mohl by to mít i po tak dlouhé době stále od toho UM? Popřípadě jak se pozná průjem u miminka? Děkuji.

Průjem u miminka je zelená voda 5 - 10x denně, podle fotky to spíše vypadá na hladovou stolici - může to být v rámci růstového spurtu. Charakter stolice mohou změnit i přípravky na větry - pokud je používáte. Pokud dítě přibírá a nemá další potíže, není třeba problém řešit.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, můj doktor minulý týden potvrdil těhotenství, ale před dvěma dny jsem začala krvácet, tak jsem jela na pohotovost. Krvácení nic neznamenalo, ale doktor na ultrazvuku neviděl akci srdíčka miminka. Druhý den u své doktora potvrzeno, že srdíčko zatím nebije. Miminko je prý ještě maličké. Poslední menstruace byla 16.4. a jelikož sem si hlídala ovulaci, tak vím, že proběhla 29.4., kdy byl i pohlavní styk. Na pohotovosti mi napsali Utrogestan na udržení miminka, za 5 dní jdu na kontrolu. Myslíte, že je ještě šance že srdíčko začne pracovat? Podle menstruace jsem dnes 7+5 a podle ovulace 5+5..Děkuji za odpověď.
Dobrý den, stáří gravidity se počítá dle menstruace (nikoliv podle ovulace) a tudíž pokud byste byla 7+5 dle poslední menstruace, pak by jistě srdeční akce měla být přítomna. Srdeční akce by měla být partná od velikosti plodu 6+0. Jediná možnost je, že byste otěhotněla později, ale to by vaše ovulace musela proběhnout o 2 týdny později. Pak by ještě akce nemusela být patrná.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, měla bych dotaz. Jsem ve 28tt a do 25tt jsem cítila pravidelné pohyby miminka. Od 25tt se mi už i stalo, že jsem malou třeba necítila i 3 dny. Po navštívení lékaře jsem dostala seřvané, že jsem nezodpovědná a že jsem klidně mohla dojít pozdě. Že pokud se mi stane, že malou neucítím, mám ihned vyhledat odbornou pomoc, kde mi udělají ultrazvuk. Na gynekoligii mě už takhle 3x odmítli ošetřit a pokaždé mě poslali na pohotovost, i za přítomnosti mého lékaře. Když jsem dojela na ambulanci do jiného města, odmítli mě ošetřit s tím, že mě má ošetřit můj lékař. A tak si mě přehazují jak horký brambor. A tak stále nevím, kdy začít panikařit a do jaké míry je v pořádku, že necítím miminko. Nemohu přeci každý den chodit na gynekologii nebo na pohotovost. Jaká doba je tedy zdravá a kolik dní je třeba ještě v pořádku, že necítím pohyby miminka. Předem děkuji za odpoveď.
Dobrý den, na vaši otázku je velmi těžká odpověď. Nikde není přesně dáno, kolikrát za den a v jaké intenzitě byste měla cítit pohyby miminka. každá žena je zvyklá na jiné projevy a alarmující většinou je, pokud najednou nastane zásadní změna. V zásadě je to tak, že alespoň 1x za den byste pohyby měla cítit. Pokud je miminko v klidu, zkuste dělohu podráždit mechanicky - zatlačit na stranu, poklepat či břichem zatřást. Na tyto podněty by měl plod zareagovat pohybem - vlastně jej probudíte.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den paní doktorko,chtěla bych Vás požádat o názor na riziko chřipky pro miminka. Dceři je pět a půl měsíce (je kojena + 1 denně příkrm, já očkovaná proti chřipce nejsem). Chtěla jsem s ní teď po očkování (Hexacima, Prevenar 13) začít chodit na kurzy pro batolata a plavání miminek. Začínají se ale objevovat varování před počínající chřipkovou epidemií, kdy se ani nedoporučuje dávat děti do školky, protože se mezi nimi chřipka nejvíce šíří. Dočetla jsem se, že u takto malých dětí do jednoho roku může být pravá chřipka velmi vážnou, až život ohrožující nemocí. Nechci jí za každou cenu chránit před normálními chorobami, imunitu si vybudovat musí, a ráda bych, aby do kurzů pro miminka už začala chodit, potřebuje nové podněty jako sůl. Ale nerada bych také riskovala něco opravdu vážného. Chtěla bych Vás proto požádat o názor z praxe, zda je opravdu vhodnější počkat s kurzy třeba na březen, až hlavní vlna chřipky pomine. Nebo to není tak horké, pravděpodobnost, že by něco chytila je malá, a když nejsou rizika tak vážná, a můžeme v klidu na kurzy vyrazit.Moc děkuji a přeji hezký den!
Dobrý den. Ano, chřipková epidemie začíná, doporučuji odložit návštěvy kolektivů na později, až epidemie pomine.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, Jsem ve 22tt a ráda bych si myslela, že cítím pohyby miminka v bříšku, někdy je to kopanecek, ale vetsinou, když si lehnu na záda, někdy cítím jakoby vteřinové škubnutí někdy v podbřišku, někdy víc, většinou i vibrovane. Jsou to pohyby miminka, nebo to můžou být stahy dělohy připravující se na porod?
Dobrý den, podle Vašeho popisu se jedná velmi pravděpodobně o cítění pohybů miminka. Můžete to vnímat také jako nějaké "bublinky" v břiše. Kontrakce děložní se většinou projeví jako ztvrdnutí dělohy (jako kámen) a bolestivostí (silnější menstruační bolest), což podle popisu určitě nevypadá. Hezký den.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jsem 27tt a dnes to začíná být druhý den, kdy necítím kopance miminka. Jsme na dovolené a včera večer jsem byla na gynekologické pohotovosti v Nemocnici a tam mi řekli, že srdeční akce miminka je v pořádku, ale že pokud něco tak mám znovu přijet. Nevím kdy se rozhodnout,kdy bude ten správný čas tam popř. zajet znovu. Od dnešního rána ještě žádný kopanec, jen takové občasné tlaky v podbřišku jako kdyby se miminko převalovalo. Někdy mi přijde že mám i na straně bouli, jako kdyby vystrkovalo zadeček, nebo něco jiného.Děkuji
Dobrý den,
pokud na ultrazvuku byla akce srdeční, není ten přílišný důvod ke znepokojení. Pokud byste pozorovala krvácení, odtok plod.vody, bolesti, či jiné potíže, vyhledejte lékařskou pomoc.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, děkuji za rychlou odpověď paní doktorko. Ještě jeden dotaz, prosím Vás. Má vliv na miminko náhodné užívání antikoncepce? Pokud jsem již byla těhotná a brala antikoncepci? Děkuji mnohokrát.
Dobrý den, krátkodobé užívání antikoncepce vliv na vývoj plodu nemá.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, začíná mě trápit psychomotorický vývoj mé dcery. Je narozena 4.12. A zatím se ani sama nepřetočí, natož aby se posadila nebo podobně. Dle pediatra je ještě čas (byly jsme tam před měsícem) a jinak je vše v pořádku. Je možné, že si jen dává na čas? Nebo je něco špatně? Mohu s ní nějak třeba cvičit nebo něco dělat pro to, aby se to zlepšilo? Toto je moje 3. dítě a s žádným jsem něco podobného neřešila. Moc děkuji.
Doporučila bych rehabilitační vyšetření a následně rehabilitační cvičení.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, moc prosím o názor, jak byste postupovala v naší situaci. Syn má 4 roky (narozen na konci července) a opožděný vývoj řeči (jezdíme k paní logopedce), ale udělal velký pokrok a mluví již ve větách. Chtěli jsme ho dát do soukromé školky, která se nám líbí a kde je méně dětí na jednu paní učitelku a více možností různých aktivit. Státní školka v obci, kde bydlíme, je z doslechu taková ‘zaseknutá v čase’, některé paní učitelky nepříjemné, hodně dětí a co jsem se dívala, tak na jídelníčku nevhodná jídla např. šunková pěna… Kdyby nezrušili školkovné, tak bychom syna dali do soukromé školky bez váhání, ale máme ještě roční dceru a ta by taky chodila do té samé školky jako syn a bez školkovného je pro nás finančně nemožné dovolit si tuto soukromou školku pro obě děti naráz. Myslím si totiž, že syn půjde i kvůli opožděnému vývoji řeči do školy o rok později. I já jsem šla o rok později a akademicky (studuji v PhD. programu na UK) ani jinak mě to nijak nepoškodilo, naopak si myslím, ze mi to velmi prospělo. Nabízí se tedy 2 varianty:Varianta A: Dát tento rok syna do soukromé školky jenom na 2 a 3 dny (to bychom finančně zvládli) a příští rok ho dát do státní školky (nevím ale jestli bych mu nezamotala hlavu a nebylo by pro něj příliš náročné zvyknout si potom na prostředí státní mateřské školky - přechod z jiné MŠ, jiní kamarádi,atd…Varianta B: nechat si syna ještě 1 rok doma (jsem na rodičáku s dcerou) a příští rok jej dát do státní MŠ jako předškoláka. Syn už jako dvouletý chodil 1 rok do dětské skupinky, když jsem potřebovala jeden den chodit pracovat, takže si pamatuje, co je školka a tvrdí mi, že do ní nechce chodit. Když se ho ptám, jestli byly paní učitelky hodné a ve školce se mu líbilo, tak říká, že jo. Zároveň se ale někdy, když jdeme na hřiště, ptá, jestli tam budou děti a že by si s nimi chtěl hrát. Při té příležitosti, se jej taky ptám, jestli by chtěl chodit do školky, že tam bude mít děti, se kterými si může hrát, on se mě potom zeptá, jestli tam může být taky máma a když řeknu, že bych tam nebyla, tak odpoví, že do školky nechce. Tak nevím, já osobně bych si jej radši nechala ještě rok doma, ale nechci, aby nějak sociálně strádal. Moc prosím o radu, jak postupovat. -- S pozdravem a přáním hezkého dne, MgA. Klára Štěpánová
Dobrý den,
ptáte se, která varianta ohledně možné docházky do školky by byla pro Vašeho syna nejlepší a uvádíte několik možností, které berete aktuálně v úvahu.
Líbí se mi, že se zamýšlíte nad tím, co by synovi prospělo nejvíce, ale odpovědět na to, jak bych na vašem místě postupovala, neumím, protože vašeho syna neznám. Největšího odborníka má váš syn ovšem doma, a to vás, jeho rodiče.
Zkusím aspoň nabídnout nějaké podněty, které Vám můžou ulehčit rozhodování.
V první řadě mne zaujalo, že ze všech možností zmiňujete jako tu nejakceptovatelnější pro vás variantu, že byste syna nejraději nechala ještě rok doma. Co vám v tom brání konkrétně?
Uvažujete v této souvislosti o potřebě socializace, která je potřebná pro zdravý vývoj dítěte, ale zároveň je její začátek i míra u každého dítěte individuální. Některé dítě se cítí v kolektivu jako ryba ve vodě už např. ve 2 letech, jinému vyhovuje pozvolnější rozjezd a cítí se bez rodičů jistější až v pozdějším věku.
Jak to vnímáte u svého syna? Cítíte, že už mu doma jako společnost nestačíte nebo se syn spokojí zatím jen s občasným kontaktem s dětmi? Jak se mezi dětmi chová - je spíše pozorovatelem nebo aktivně děti vyhledává a kontaktuje?
Máte nějakou možnost, jak synovi zajistit kontakt s vrstevníky než ve školce? Např. v rámci pravidelného kroužku, případně setkávání se s dětmi na hřišti, s příbuznými? Není možné se v blízkém okolí spojit s dalšími rodiči, co řeší podobnou situaci? Co dětská skupina, se kterou už měl syn zkušenost?
Jaké máte priority co se týká školky? Co je pro vás nejdůležitější? Jaký benefit by kromě společnosti dětí synovi školka přinesla?
Jak se vyjadřuje paní logopedka ohledně synovy připravenosti na školku? Jak syn zvládá změny, přechody mezi aktivitami, pobyty u příbuzných apod.? Jak je přizpůsobivý? Může být u něj pravděpodobnější potíž při přechodu z jedné školky do druhé nebo si zvyká bez potíží na nové situace?
Co se týká soukromé školky - máte dobré reference? Ne vždy musí platit, že přístup učitelek ze školky s menším počtem dětí je lepší a naopak, že větší počet aktivit dítěti zaručí větší spokojenost.
Jaká pozitiva by mohla mít vaše státní školka? Máte informace od rodičů - jak probíhá denní režim, vedou děti např. ke kreslení apod. aktivitám, vyžadují poobědové spaní u všech dětí apod...
Co jsem vnímala ve vašem psaní, je zájem o synův názor, co se školky týká. Oceňuji snahu o respektující přístup k dítěti, zároveň je však ke zvážení, jakému (spolu)rozhodování je vhodné čtyřleté dítě vystavit. Přestože syn sice má určitou zkušenost s dětskou skupinou a nyní se vyjadřuje, že do školky sám bez maminky jít nechce, je hodně nepravděpodobné, že dokáže dopředu posoudit, jak se mu bude ve školce líbit, jak si zvykne a nedokáže si v rámci zkušeností přiměřených jeho věku představit přínos, který může docházka do školky mít, a naopak- co vše by se mu líbit nemuselo. Kdo má životní zkušenosti a kdo musí udělat toto rozhodnutí, je rodič. Dítě potřebuje při důležitých rozhodnutích, kterých není z hlediska věku schopné, aby dospělý udělal rozhodnutí za něj a dokázal mu přiměřeně a jednoduše sdělit, co a jak bude dále.
Nelze dítě - byť neúmyslně- zatěžovat vlastní nejistotou a vyžadovat jeho názor nebo dokonce rozhodnutí ohledně zásadnějších otázek.
Děti se pak mohou cítit zmatené, nejisté, někdy se mohou jevit až úzkostně, protože nasávají nejistotu rodiče a jsou nechtěně tlačeny do pozice, ve které se právem necítí komfortně.
Obecně lze říct, že pokud není rodič o správnosti určitého řešení přesvědčený, dítě dokáže toto velmi dobře vycítit, je vůči danému řešení v odporu a může je bojkotovat, protože od rodiče obavy přejalo a necítí se dostatečně pod ochranou toho, kdo by mu měl poskytovat jistotu. Rodič musí být pro dítě dobře čitelnou autoritou, která mu pomůže vztahovat se k světu bezpečně a poskytne mu oporu, když se vyskytnou potíže.
Pokud se tedy např. rozhodnete, že školka poskytne synovi to, co nyní nejvíce potřebuje, pomůžete mu nejvíce tak, že ho na docházku připravíte povídáním si o konkrétních pozitivech, která ho tam budou čekat a poté ho podpoříte, pokud se nebude vše dařit tak,jak by si představoval a vydržíte i přes počáteční nesnáze. Pokud však u dítěte adaptace ani po pár měsících neprobíhá optimálně, je stále možnost jej z docházky stáhnout a nechat si ho dále doma, rozhodně se však nejedná o selhání.
Jestliže se rozhodnete, že je pro vás všechny příjemnější ještě si syna užít doma a vyzkoušet školku až na ni budete všichni dostatečně připraveni, věřím že si chlapec klasickou docházku užije dostatečně ještě v dalším roce nebo dvou a nic zásadního do života mu uteče, obzvlášť pokud ho o kontakt s dětmi neochudíte a zkusíte mu ho zajistit aspoň v menší míře mimo školku.
Věřím, že uděláte to nejlepší rozhodnutí ohledně syna a přeji hodně radostných chvil s dětmi.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, syn nemá ve 33. týdnu těhotenství sestouplé varlata. Je možné, že ještě do porodu sestoupí? Má to nějaký vliv na vývoj dítěte?
Dobrý den. Varlátka by ještě mohla sestoupit, na vývoj dítěte to nemá vliv.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den,teprve včera jsem se dozvěděla, že jsem těhotná (bylo to neplánované). Do té doby jsem byla sváteční kuřačka, také jsem byla 22. října na oslavě kamarádčiných narozenin a tento pátek na oslavě svých narozenin... Vypila jsem pár piv i tvrdého. Né, že bych se spila pod obraz, ale hlava se mi motala a druhý den mi bylo špatně, samozřejmě. Má otázka je zřejmě jasná: je možnost komplikací v těhotenství? Může to mít vliv na vývoj plodu?Ještě jedna věc - v neděli jsem byla na pohotovosti, jelikož mě "chytla" záda a doktorka mi píchla: Almiral a Muscoril. Samozřejmě, že kdybych tušila, že jsem těhotná, tak to tam řeknu, ale to jsem ještě netušila :-(.Děkuji za odpověď, Ivka.

Dobrý den, jendorázové požití alkoholu na začátku těhotenství by vývoj plodu nemělo nijak ovlivnit. Stejně tak i aplikace spasmoanalgetik, které jste vyjmenovala.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, moje poslední menstruace byla 28.11.2016, ovulace nějak 13.12.2016. Cyklus pravidelný, takže když mi nedošla menstruace 28.12., dělala jsem si test po 4 dnech zpoždění a slabá čárka každý den sílila a už je úplně tmavá. Včera jsem byla u lékaře a na ultrazvuku nic neviděl :(. Nějaká pidi tečka tam byla, ale nebyl si jistý, podle menstruace bych měla být 6. tt. Čípek prý mám těhotenský. Myslíte, že ten vývoj je nějak opožděný, když není skoro nic vidět? Zapomněla jsem dodat že po 5 dnech zpoždění, tedy 2.1.2017 mi digitalni test vyšel +1-2 týdny.
Dobrý den, může se stát, že jste otěhotněla později a tudíž na UZ ještě není vidět plod. Pokud to byl první ultrazvuk, pak je důležitý hlavně vývoj. Nevím, na kdy si Vás gynekolog pozval znovu, ale pokud bude např. za týden vypadat UZ stejně, pak se zřejmě těhotenství nevyvíjí - musí být vidět progrese a růst plodu.
Pro akci je nutné přihlášení
Vážená paní doktorko/pane doktore, mám problém, který mě již nějakou dobu poměrně dost trápí, proto jsem se rozhodla napsat do Vaší online poradny.Mám dcerku, které budou v červnu dva roky. Už od začátku hodně tíhla k tatínkovi. Nebrala jsem to jako nic neobvyklého, naopak jsem si to užívala. Ale já mám pocit, že dcera je na tátovi závislá čím dál více. Manžel má časově náročnou práci. Když jsme spolu samy jen my dvě, je to v pořádku. Hrajeme si, mazlíme se, vše je fajn, dcera vyžaduje mou pozornost, bere mě za ruku, abych si s ní šla hrát, chce pochovat, atd.Ale toto se rázem změní, když je doma i manžel. Najednou jsem vzduch, malá chce jen tátu. I když je manžel zaneprázdněn a já zrovna nic nedělám, chce, aby si s ní šel hrát on, a mě spíš odhání. Dělá, jako bych doma vůbec nebyla. Když jí řeknu, že se jde např. přebalit nebo obléci, utíká k němu a schová se za něj, nebo se na něj začne sápat a lehne si mu na rameno. Když je dcerka u babičky a my si pro ni jedeme třeba druhý den, vůbec mě nevítá. Jen tatínka. Je mi to už trapné a chodím raději až druhá v pořadí, když si pro ni jedeme, protože když jdu první, kouká hned za mě, jestli je tam tatínek. Přitom si myslím, že si s ní hraji lépe a zábavněji než manžel. Hodně se se mnou nasměje, když jsme doma spolu samy. Dokonce i když spadne, nebo má strach, hledá automaticky jeho. Když jsme na procházce a ona chce chvíli nést, tak samozřejmě opět od manžela. Situace se obrátila na dovolené minulý rok v létě, kdy jsme byli všichni tři spolu celé dny. To začala chtít oba stejně, možná mě i trochu více. To přetrvávalo ještě chvíli po návratu z dovolené a pak to spadlo opět do starých kolejí. Já pociťuji žárlivost, jsem pak i na manžela trochu protivná, když taková situace nastane, i když vím, že je to špatně. A samozřejmě mě to mrzí. Na mateřství jsem se těšila, ale teď jsem vlastně zklamaná. Čekala jsem něco jiného. Za tu všechnu péči a lásku, co malé dávám, musím neustále přecházet její ignoraci ke mně. Dbám na její výživu, její vývoj, vše dělám nejlíp, jak umím. Když se podívám na maminky kolem sebe, tak to nikde takto nevidím. Manžel se v naší dcerce vidí, dělá mu dobře, že ho takto upřednostňuje a užívá si to. Ale mě to trápí. Zeptám se, stává se něco takového často nebo je to ojedinělý případ? Dělám něco špatně? Může to souviset s tím, že jsem přísnější než manžel? Ode mě dostane občas výchovné plácnutí např. přes ruku, protože někdy hodně zlobí. Manžel ji nepotrestá nikdy. Zajímalo by mě, jestli se její přístup někdy změní a bude mít ráda i mě. Mockrát děkuji za Vaši odpověď.
Dobrý den, ve vašem dotazu si vlastně sama tak trošku sama odpovídáte. Jste zřejmě velice citlivou a dobrou pozorovatelkou a dobře jste si všimla, že v průběhu pobytu na dovolené se upřednostňování tatínka dcerou vlastně téměř ztratilo. Tato situace bývá opravdu častá, že dítě ja-koby více tíhne k otci, který je pro něj vzácnější než maminka, se kterou je vlastně pořád a jejíž pří-tomnost považuje za samozřejmou. Celý problém tak zřejmě souvisí s časovou zaneprázdněností otce a atraktivními činnostmi, které holčičce nabízí a navíc netrestá že. Nenechte se ale mýlit, to nezna-mená, že vás má dcerka ráda méně, nebo že vás ignoruje, vy jste pro ni hlavním zdrojem bezpečí a jistoty a že také to, že je schopna tak dobře navazovat vztahy jak k manželovi, tak k prarodičům, to je jen vaše zásluha jako její maminky. Vždyť kdyby se holčička cítila nejistá a byla úzkostná, tak by vám visela, jak se říká „za sukni“, a nechtěla by se od vás hnout. Pokud vše probíhá tak, jak má ve výchově i vývoji dítěte, tak děti přirozeně milují oba své rodiče. Nelze chtít po malém dítěti, aby si mezi rodiči mělo nějakým způsobem „vybírat“ či „volit“, to je situace pro dítě neřešitelná. Ve vzta-zích opravdu nejde o žádnou soutěž a poměřování či předhánění se, koho vlastně má dítě více rádo. Vy jako dospělá se musíte naučit se situací vyrovnat a zvládnout ji, i když to asi pro vás není jedno-duché. Užívejte si, že dcerka má otce ráda, vždyť kolik maminek by za to dalo nevím co. Můžete si ale s manželem o vašich pocitech promluvit, vysvětlit mu, proč jste pak někdy na něj protivná a spo-lečně se můžete pokusit o nějakou změnu. Manžel by se mohl v rámci svých časových možností více zkusit zapojit nejen do herních aktivit s dítětem, ale také do běžných činností jako je právě oblékání, přebalování, zejména pokud tyto činnosti od něj dcerka vyžaduje, tak proč ne. Také by vás však měl podpořit, když dcerce dáte nějaký příkaz nebo pokyn. Děti jsou na nejednotnost rodičů velmi citlivé a rychle se ji naučí velmi dobře využívat ve svůj prospěch. Pokud tedy dcerce řeknete, aby se šla obléct, a ona se schová za manžela, tak by ji měl pobídnout, ať se jde za vámi obléct a stejně tak u dalších činností. Na daném příkazu byste oba měli trvat, dokud jej holčička nesplní. Rozhodně ji nenechte formou uchýlení se k manželovi splnění pokynu se vyhnout. Jste zřejmě velice dobrou ma-minkou, na výchovu a správný vývoj dcery dbáte a vynakládáte hodně sil a energie, proto chápu, že se můžete cítit jaksi nedoceněná, dítě ale za to nemůže, problém bude opravdu ve vás a vašem pří-stupu, který však lze změnit. Zkuste se pro dcerku udělat také trošku vzácnější, vyjít si sama někam ven, věnovat se nějakým vlastním aktivitám, třeba cvičení, káva s kamarádkami a dcerku nechejte v péči tatínka nebo třeba babičky. Pokud jdete holčičku k prarodičům vyzvedávat a je vám nepříjemná situace, že běží za tátou a vás nevítá, můžete zkusit této situaci předejít, budete tak chránit i samu sebe. Běžte buď dcerku vyzvednout sama, nebo naopak pošlete jen manžela a počkejte třeba v autě, nebo venku. Dcerka bude asi překvapená, kdepak maminka je. Věnujte se také společným aktivitám s dcerkou i s manželem a užívejte si společné chvíle, kdy jste s holčičkou samy, a kdy píšete, že vše je v pořádku. Víte, když se na věc podíváte očima manžela, tak on vzhledem ke své časově náročné práci s holčičkou tráví zřejmě mnohem méně času než vy, což by přeci také mohl považovat za křiv-du, žárlit nebo se cítit ve výchově nedoceněný, jde jen o úhel pohledu. Pokud byste i nadále trpěla pocity žárlivosti a bylo to pro vás neúnosné, bylo by dobré poradit se s odborníkem například v Manželské a rodinné poradně, kam byste mohli zajít i společně s manželem. Služby poraden zřizova-ných státem jsou zdarma, v soukromých či církevních zařízeních budou služby zřejmě zpoplatněny.

Pro akci je nutné přihlášení