Dobrý den paní Mgr. Matoušková.Ráda bych se poradila ohledně svého syna. Synovi jsou 2 roky a 2 měsíce. Porod proběhl klasicky přirozenou cestou bez komplikací. Porodní výška a váha v pořádku. 1. rok byl velice náročný, protože byl hodně plačtivé nespící miminko, které trpělo dlouhodobě na bolesti bříška, prdíky a pak se k tomu přidaly bolesti z rostoucích zoubků. Takže celým . rokem se doslova probrečel a to byl ohodně psychicky a fyzicky náročné. Po 1. roce se to začalo zlepšovat, s příchodem 1. kručků. Bolesti bříška postupně vymizely. Syn od malička navazuje oční kontakt, v řeči se stále vyvíjí. Umí napodobovat skoro všechna zvířátka, používá více jak 20 slov, rozezná pár barev. Učíme se krmit lžičkou, na nočník a tento týden si sám řekl, že už chce spát sám ve velké posteli v pokojíčku. syn od porodu nikdy neprospal celou noc. Každou noc se budí (ať jde o bolest při růstu zubů - chybí nám ještě 4 poslední stoličky), nebo ho budí žízeň nebo zřejmě i sny. Spí ještě po obědě 1-2 hodiny. Nemá ani problém s jídlem. Můj dotaz spíše směřuje k jeho vývoji a chování k okolnímu světu. Je na mě hrozně fixovaný, zřejmě separační úzkost a do toho období vzdoru (vztekání). Pokud ho hlídá manžel nebo moji rodiče, nemá s tímto problém vydržet beze mne pár hodin. K dospělým lidem má větší důvěru než k dětem, kterým se vyhýbá. Dopolední program se odehrává doma, kdy uklízíme, vaříme, čteme si knížky a hrajeme si. Po obědě se vyspí a odpoledne, pokud je počasí, tak chodíme na vycházky a hřiště. Syn se jeví na hřišti pasivně, neustále vyžaduje mou pozornost u všeho - hraní doma, na pískovišti. Nemá zájem o ostatní děti. Když k němu nějaké přijde, ihned couvá a utíká před nimi. Říká, že se jich bojí. Nenavazuje stále vztah s vrstevníky. Když se ho snažím vzít do cukrárny s dětským koutkem - vede mě za ruku a chce, abych si s ním hrála jen já (když nejdu, tak začne brečet a nechce tam být) a jakmile se k němu přiblíží cizí dítě, tak říká mami domů. Je mu nepříjemná společnost jiných dětí. Mateřskou mám na 3 roky a syn by měl jít za rok do školky a já se bojím, aby neměl problém se socializací. Zkoušela jsem i dětská centra, ale nic nepomáhá. Nechci syna do něčeho tlačit nebo nutit, ale nevím, jak mám postupovat, co dělat, jestli čekat až ten jeho velký strach odezní časem? Taky se bojí zvuku vrtačky, mixéru a některých zvuků hraček. Sám od sebe nás neobjímá a nedává pusinky, ale když si o ni řekneme, tak nám ji dá. Oční kontakt je, reaguje na jméno a pokyny. Má rád čtení stejných knížek stále dokola, rád jezdí na odrážedle a hraje si s autíčky. Režim máme věsmes každý den stejný, někdy obohacený o výlet. Snažím se ho dávat ke svým rodičům, ale trápí mě jeho vztah k vrstevníkům. Děkuji za názor! Budu moc ráda za vyjádření.

Dobrý den,obracím se na Vás opět pro radu. Jak jsem psala ve svém prvním dotazu na který jste mi odpovídala asi před 3-4 dny, jsem na začátku těhotenství, gynekolog mi zatím nezdělil týden, takže z toho usuzuji, že to je opravdu hodně hodně brzy. K mému prvnímu dotazu. Mám problém s vylučováním, stolice, chodím +- pravidelně, nebo ob den, ale jde to dost z tuha, musím dost často tlačit a bojím se, abych tím neublížila miminku, říká se, že začátky těhu jsou nejcitlivější pro vývoj miminka. Je nějaká pravděpodobnost, že bych tímto mohla ublížit a mohlo to mít vliv na vývoj plodu?Dále bych se chtěla zeptat, jak to je s rizikovým chováním před zjištěním těhotenství. K oplodnění došlo v průběhu března 2020, samozřejmě jsem o tom neměla ani tušení a ani jsem nad touto možností moc nepřemýšlela, než jsem to zjistila ( nedostavila se menses a pozitivní těhu test ) nechovala jsem se zrovna příkladně, byla jsem s partou kamarádů celý březen pryč a neobešlo se to bez alkoholu, cigaret a dala jsem si i pár prásků marihuany, tahala jsem i těžké věci atd. zkrátka, jako že nic. Samozřejmě hned ode dne zjištění ( včetně ) jsem přestala pít, kouřit a chovám se v klidu, odpočívám, jím vítamíny pro těhotné a dělám vše pro to, aby to bylo v pořádku. Nicméně, je nějaká pravděpodobnost, že bych svým chováním mohla ublížit miminku?A poslední dotaz.. Je nějaká rada, pravidlo, jak se chovat a co dělat, abych odnosila zdravé dítě? Já i partner jsme zdraví, jak po stránce imunity, tak po stránce psychické, ani já ani partner nebereme žádné léky. A pak, existují nějaké nadstandartní testy, které zjistí v průběhu těhotenství případné komplikace, rozštěp páteřě, down syndrom a jiné postižení, psychické, fizické atd. Dá se tomu nějak předejít, nebo co dělat, v průběhu těhu aby mimi bylo v pořádku?Moc Vám děkuji za odpověď, moc mi to pomůžeBára

Dobrý den, jsme aktuálně ve 30tt a udělal se mi genitální opar. Nejedná se o první infekci. V těhotenství ano, ale trpěla jsem i před těhotenstvím. Použila jsem přímo na opar propolisovou tinkturu. Mazala jsem jeden den velmi často. Velmi se mi ulevilo, ale až nyní jsem zjistila, že propolis není vhodný v těhotenství. Mohlo dojít k poškození miminka? Žádnou reakci jsem neměla, ale bojím se, ale to nemělo na miminko vliv. Moc děkuji.

Dobrý den,očekávám narození prvního potomka a uvažuji o zakoupení pelíšku pro miminko. S tím, že samozřejmě většinu dne by miminko bylo v postýlce, ale ráda bych ho u sebe měla i v jiných částech bytu. Našla jse pelíšek, který vypadá jako takový menší sedací vak - jeho výlň jsou EPS kuličky, výrobce tyto pelíšky doporučuje i pro novorozence a děti nedonošené. Chtěla bych se zeptat, zda umisťování miminka do tohoto pelíšku nemohlo mít nějaký negativní vliv na vývoj miminka? a zda byste spíše doporučila, aby miminko případně v pelíšku bylo maximálně půl hodiny denně nebo zda je vhodný i pro delší odpočinek?Mockrát děkuji za odpověď.Kateřina

Dobrý den,dcera, 2 a čtvrt roku, jedináček, citlivá, ve společnosti zdrženlivá, bojácná, na cizí lidi, děti ani rodinu příliš nereaguje, vždy se drží v ústraní, nekomunikuje. Dcera nemá ráda změny a vyžaduje pevný režim. Nyní ale asi poslední měsíc a půl bojujeme se strachem. Začalo to strachem z bouřky, deště a štěkajících psů. Následně to došlo tak daleko, že začala odmítat spát sama v pokojíčku a sama usínat, (usínala sama bez uspávání od miminka, do pokojíčku se chtěla sama přestěhovat v necelých dvou letech, nikdo ji netlačil). Řešíme to tedy stylem, že si tam lehnu s ní, než usne. V noci se obvykle přesune za námi do ložnice. Ale její usínací intervaly se prodlužují, i když je večer unavená, ležím tam s ní i dvě hodiny než zabere, nakonec pohnu nohou a ona okamžitě vyskočí a křičí mami neeee. Večerní rituál je pořád stejný, večeře, koupání, čtení pohádky a ve 20h spát.Odpoledne chodívá spát do pokojíčku, a i když občas reptá, usíná sama.Přes den si dokáže hrát sama, vystačí si, ale musím s ní být v jedné místnosti, jakmile si třeba jen poposednu, okamžitě zbystří a křičí neee.Jinak je hodně šikovná a chytrá, od miminka je motoricky napřed.Je tohle jen zase jedno z dalších období? nebo je to fixovanost na mě jako na matku? nebo je to nějaký blok? Ještě bych poznamenala, že zhruba měsíc zpátky (ale to už měla v tu dobu obavy z bouřky a deště), na ni zpoza plotu zaštěkal pes ze sousedství a ona se opravdu hodně lekla.Od září nastupuje do dětské skupiny, zatím jen na pár hodin týdně, a já mám nyní opravdu velké obavy, aby školka tohle všechno ještě více nezhoršila.Moc děkuji za odpověď.

Dobrý den, syn má 2 měsíce a je plně kojený. Teď poslednich cca 6 dnů má hnědou řidší stolici (kousky mléka se v ní ovšem také nacházejí) a objeví se někdy i tmavší hlen. Začalo to od té doby, co dostal UM (místo jednoho jídla), musela jsem totiž k lékaři. Už od narození má problém s prdíkama a s kakaním, takže musíme používat i rourku, že by ho ale víc bolelo bříško jsem si nevšimla. Jinak jí i přibívá na váze. Mohl by to mít i po tak dlouhé době stále od toho UM? Popřípadě jak se pozná průjem u miminka? Děkuji.