Dobrý den. Moc bych vás prosila o radu. Jsem 18t+5 dní těhotná. S manželem žijeme v Anglii, kde péče v těhotenství je na velmi základní úrovni. Včera mě celý den bolelo v podbřišku (spíše kreče nemohla jsem se ani pohnout) a břicho mi tvrdlo cca každou půlhodinu. Jedná se o první těhotenství a nechci zbytečně zmatkovat. Večer mě napadlo, že si zkusím nahmatat čípek ( celé dosavadní těhotenství byl lehce dosažitelný ukazovačkem a tvrdý) najednou jakoby se posunul až úplně dozadu a změknul asi jako když si zmáčknete spodní ret. Může to být během těhotenství normální a je to jen moje paranoia a nebo je lepší "pokusit" se navštívit gynekologa? Ty uvozovky jsou tam vzhledem k tomu, že běžně se v UK ke specialistovi nedostanete. Mockrát děkuji za odpověď. S přáním pěkného dne Kateřina

Vážená paní doktorka,jsem cca 4 měsíce po porodu. Již během něj jsem byla sledována kvůli děložnímu čípku. Koncem roku 2015 jsem podstoupila konizaci pod narkózou laserem kvůli diagnóze CIN II-III. Následně jsem byla sledovaná co půl roku a vše bylo v pořádku až do změny gynekologa po otěhotnění. Paní doktorce se něco nezdálo a poslala mě na podrobnější vyšetření k někomu jinému. Absolvovala jsem kontroly během těhotenství a hned po šestinedělí jsem podstoupila rekonizaci v lokálním umrtvení. Výsledky ale ukázaly, že nález sahá hlouběji do hrdla a je atypický. V správě je napsané CIN II,III v.s. non in sano (léze zasahuje nejspíše hluboko do hrdla a není jasno jestli byla zákrokem odstraněná celá) endobrush HSIL. Byla mi doporučená další rekonizace v celkové narkóze. To by samo o sobě asi problém nebyl, ale když jsem se zeptala, jestli by nebyl problém s těhotenstvím, pán doktor se zarazil a sdělil mi, že už teď mám natolik zkrácený čípek (nejsem si jistá, myslím, že říkal 4 mm, ale to se mi zdá hrozně málo), že mi těhotenství nedoporučuje, a po té další rekonizaci by bylo prakticky vyloučeno donošení. V prvém momentě jsem navrhla, jestli by bylo možné, kdybych otěhotněla co nejdřív a dořešilo by se to až po těhotenství. Pán doktor mě upozornil, že již teď by sem musela být na extrémně rizikovém těhotenství a prakticky od 20tt ležet. Ale že by to hypoteticky šlo, jestli by se mi povedlo otěhotnět cca za 3-6 měsíců. Déle by čekat nedoporučoval. Ale na vlastní riziko, že by se nález rozšířil a následně by se mi musela odebrat o dost větší část hrdla. Následně jsem byla s výsledky u mé doktorky, a ta tuto možnost zcela odmítla, že by mě to mohlo ohrozit na životě, že by se nález mohl změnit na rakovinu. Navíc jsem rodila akutní sekcí, takže podle ní bych neměla otěhotnět minimálně rok. Nutno podotknout, že doteď mně ani jeden z nich neřekl, že by mohl být problém s následným těhotenstvím, takže to byl pro mě docela zásadní šok. Opravdu hrozně moc bychom s manželem chtěli druhé dítě. Takže můj dotaz zní, jestli zkusit otěhotnět teď a risknout rozšíření/zhoršení nálezu, případně i s rizikem, že by mohl být problém i s jizvou po sekci, nebo raději podstoupit zákrok hned. A bylo by v tomto případě opravdu tak nemožné donošení? Na internetu jsem našla, že je možné nějaké zašití, ale nič bližšího se mi nepovedlo dohledat. Předem děkuji za názor.

Dobrý den, minuly týden v pátek mi můj gynekolog predepsal dostinex a stadamed (na zastavení laktace a na srovnání cyklu po předchozím těhotenství). V sobotu jsem měla dostat mesicky. Místo toho přišlo jen spineni. Dnes ráno jsem si tedy udělala teh.test a byl jasné pozitivní. V pátek na ultrazvuku nebylo žádné těhotenství patrne, proto jsem tedy hned léky začala užívat. Jsem opravdu těhotná, nebo je test pozitivní vlivem podaných léku. A pokud se jedna o těhotenství, nemohly tomu tyto léky uškodit??? V příbalovych létacich píšou, ze se v žádném případě nesmí brát v těhotenství(samozřejmě jsem je okamžitě vyřadila!) Dekuji za odp.