Dobrý den, ano, termín porodu se již nemění. Ten, který byl stanoven dle velikosi plodu ve 12. týdnu zůstává stejný. Miminko je pravděpodobně větší a tudíž odpovídá 27+2, ale neznamená to, že jste o 14 dní déle těhotná. Ultrazvukový přístroj vždy dle aktuální váhy přepočítá i termín porodu, ale toho si nevšimejte, to pro Vás není směrodatné.

Dobrý den, na otočení má miminko stále mnoho času - ve 28. týdnu není poloha stabilní. Plod ji mění i několikrát během dne. Určitě se může otočit do 36. týdne. Pokud i potom je poloha koncem pánevním, pak pravděpodobnost spontánního otočení je již malá (větší váhový odhad, méně plodové vody..). V naší porodnici je praxe taková, že pokud se do konce 36. - 37. týdne miminko neotočí, nabízíme pacientkám obrat plodu zevními hmaty (pokud uvážíme pacientku za vhodnou). Má uspěšnost cca 70%. Pokud se nepodaří miminko otočit, pak se zvažuje spontánní porod či císařský řez dle situace (váha plodu, přesná poloha, připravenost porodních cest atd.). Pokud se císařsý řez zdá být nejlepší variantou, pak se provádí cca týden před termínem porodu, dříve ne.

Dobrý den, mluvit o nízko položené placentě ve 13. týdnu je pro vás zbytečný stres. Děloha je zatím v tomto týdnu minimálně zvětšená a vzhledem k tomu, že plocha placenty zaujímá velkou část děložní stěny, ve spoustě případů je nízko položená. Pokud není placenta uložená centrálně přes porodní cesty, pak by neměla miminko ohrožovat.  

Dobrý den, večerní pláč miminka může být způsoben mnoha faktory, případně jejich kombinací. Může to být množství podnětů, které miminko přes den zažilo a potřebuje je zpracovat, narušení denního režimu a rytmu, spánkový režim dítěte přes den (například příliš mnoho denního spánku, který již děťátko v některém z období vývoje nepotřebuje), důležitý vliv může mít také nervozita maminky z pláče dítěte před usnutím. Snažte se proto dodržovat jednoduché spánkové rituály, které si s vaším dítětem zavedete a které vám i jemu budou vyhovovat také ze zdravotních důvodů (pokud vás bolí záda, pak určitě večerní nošení v náručí není vhodným rituálem a také není nutné). Dávejte pozor, abyste večerní uspávací rituály stále neměnila a nestřídala, podle různých "zaručených" rad kamarádek či známých. Zvolte prostě jeden rituál a u toho vytrvejte, než se miminko zklidní a naučí se předvídat, co bude následovat, může to trvat třeba týden, nebo i déle, po tuto dobu je potřeba zachovat klid, trpělivost a vytrvat. Miminkům k usnutí často výborně pomáhají fyzické doteky například se osvědčuje hlazení čelíčka, kolem očiček, či hlazení po hlavičce, některé maminky si chválí masáž chodidel dítěte, která ho uklidňuje. Důležité je také vaše chování při uspávání dítěte, jste-li nervózní a nejistá, pak to vaše miminko z vás vycítí a také znervózní a znejistí a reaguje pláčem a neklidem. Soustřeďte se na svůj dech, dýchejte klidně, hluboce, jako při spánku, mluvte na děťátko tichým a klidným hlasem, některým miminkům pomáhá stejná večerní písnička - ukolébavka. Pokud chcete miminko naučit spávat v jeho postýlce, pak jej do neberte do vaší postele, ale hlaďte a konejšete jej v jeho postýlce. Pokud vám spaní vašeho dítěte ve vaší posteli nevadí a vezmete si ho tam, pak to také neměňte a snažte se, aby dítě usínalo vždycky stejně, ne pokaždé jinak a jinde. Můžete zkusit také mírně regulovat denní spánkový režim vašeho dítěte, snažte se mu naslouchat, pozorovat ho, kdy se zklidňuje a dodržovat jeho denní rytmus. Zachovejte hlavně klid a trpělivost, výsledky se určitě dostaví v podobě zklidnění a lepšího usínání vaší holčičky. Zdravím

Dobrý den, v rámci specializovaných ultrazvukových vyšetřeních, která se provádí v prvním, druhém a třetím trimestru, se hodnotí sonoakustické podmínky, za jakých bylo možné ultrazvuk provést. Zjednodušeně řečeno, tyto podmínky závisí na tom, jak široká je břišní stěna (množství tukové tkáně) maminky, přes kterou ultrazvukové vlnění prostupuje. Čím širší břišní stěna je, tím je horší přehlednost, tím hůře se miminko prohlíží a snižuje se tak detekční přesnost vyšetření (toto nemá souvislost s "šikovností" lékaře). Jak dobře přehledné miminko bude, jak dobře půjde ultrazvuk provést a jak přesný bude, záleží jednak na tom, jak je břišní stěna u maminky přístupná (čím větším množství tukové tkáně, tím hůře lze miminko prohlédnout a přesnost vyšetření úměrně klesá) a také na tom, zda miminko "spolupracuje" = zda leží v příznivé poloze k ultrazvukovému vyšetření. Hezký den.

Dobrý den, co se týče vedení porodu vaginálně versus císařský řez, záleží na mnoha faktorech - na rozměrech Vaší pánve ku hlavičče miminka, vašem celkovém somatotypu, na tom jak je miminko orientováno, na jeho váze a samozřejmě také na Vašem uvážení. Pokud se zbytečně trápíte a máte dlouhodobě bolesti, bylo by dobré zvážit, zda si nenajít dřívější termín v jiné nemocnici. Bez ultrazvukového vyšetření nemohu posoudit, jak moc málo plodové vody máte. Co se týče poslíčků, může pomoci teplá voda, hořčík, být v klidu a odpočívat. Držím palce, hezký den

Dobrý den, jako dráždivou dělohu označujeme stav, který může vzniknout kdykoliv během těhotenství a vyznačuje se tonizacemi (tvrdnutím) dělohy. Není úplně jasné, proč se u některých žen objevuje. Vliv ale může mít fyzická zátěž, zvedání věcí, špatný pitný režim, stres, naplněný močový měchýř a další. Určitý podíl může mít i hubený habitus, sporé ženy pak více vnímají pohyb miminka. Z tohoto důvodu se doporučuje klid, nezvedat nic těžkého a podobně. Stejně tak se takovýmto ženám předepisuje hořčík, který má těmto tonizacím předcházet, popřípadě je co nejvíce zmírnit. Jelikož je u nich i zvýšené riziko předčasného započetí porodu (ale v porovnání s „normálním“ průběhem u těhotných žen je tento rozdíl zanedbatelný), přistupuje se i k užívání léků jako je např. Duphaston, u některých rodiček do 34. týdne. Je důležité, že na UZ vyšetření bylo vše v pořádku, stejně tak nezkrácení čípku. Pokud budete mít pocit, že léky vám z nějakého důvodu nedělají dobře, proberte to se svojí paní gynekoložkou a pobavte se o svých možnostech. Nicméně důležitý je opravdu i váš psychický stav, momentálně je vše v pořádku, nic závažného se neděje, tudíž není důvod se zbytečně dopředu stresovat, stále chodíte na pravidelné kontroly a miminku se nyní daří dobře. Držím palce, pěkný den

Dobrý den,
popisujete, že u dcerky pozorujete vzteklé výlevy, zdá se vám, že žárlí, dále pak máte starosti s jejím neklidným spaním.
Podle všeho je holčička velmi bystrá, rychle se učí a zřejmě už od útlého věku dokáže dát jasně najevo svůj názor.
Nejprve začnu u toho vztekání. Vím, že se teď budu opakovat, ale určitě nemůžu opomenout tvrzení, že "je to období" (a dobrá zpráva je, že každé období jednou skončí a v tomto případě i vztekání se bude omezovat). Další zpráva je, že aspoň do určité míry můžeme vztek u dítěte ovlivnit, a to tak, že budeme více sledovat, co se nám dítě snaží sdělit, než ho odsoudíme jako "zuřivce, který se vzteká a přitom nemá důvod". Nakonec pak musíme přihlédnout k tomu, že každé dítě má jiný temperament, různé situace zvládá různě, takže i frekvence bouřlivějších reakcí je u každého opět různá.
Zkuste prosím nejprve v poradně pohledat mou odpověď na podobné téma, docela podrobně se tam o vztekání u dětí rozepisuji - najdete ji pod názvem Malý zuřivec.
Co se týká kousání batolat, je to relativně častý jev a taky i přechodný. Kousání  (podobně jako jiné projevy vzteku) vzniká často z bezradnosti dítěte, které neví, jak řešit pro něj nepříjemnou nebo nějak frustrující situaci jiným, konstruktivnějším způsobem.
Pokud pomineme, že tuto situaci dítě někde okoukalo (podobně s ním nebo i mezi sebou laškují rodiče apod.), je to způsob, kterým řeší nastalou nepohodu, frustraci, někdy i strach.
Některé děti zkusí kousnout jen jednou a při jasné reakci rodičů už v činnosti nepokračují. Pokud už má dítě kousání zafixováno, je jednak dobré pokusit se situacím, které k němu vedou, předcházet, případně nabízet dítěti alternativu (kousnout do něčeho jiného) a popřemýšlet, jak dítěti pomoci - uvádíte např., že se dcerce nelíbilo nasazování ponožek - jak v takovém případě reagujete? Co zkusit okomentovat její nelibost: "Vidím, že se ti oblékání ponožek nelíbí, třeba bys to už chtěla umět sama - na, dám ti tady ponožku, zkusíš si ji obléct sama (v tomto věku oblečení ponožek dítě nezvládne, ale může ho potěšit, že to může zkusit, případně si s ponožkou jen pohrát)? Když si oblečeme tyhle ponožky, můžeme pak jít... (doplňte činnost, co má dcerka ráda). V případě, že se ji podaří vás kousnout, je nutné dát najevo, že kousání není dobrá volba, důraznějším tónem, s příslušnou mimikou, aby si nemyslela, že to je legrace, ale zas nijak nekřičet a netrestat, protože by to vedlo k větší frustraci.
Píšete, že se dceři hodně věnujete, nezmiňujete, nakolik si je i blízká s tatínkem, zda se s ní mazlívá, jak s dcerkou tráví čas.
Pokud to jde, zkoušejte více zapojit do péče o dcerku tatínka, není špatné mu občas přenechat třeba uspávání, pohrání si s ním...
Co se týká kousání dcerky v situaci, kdy se k vám přiblíží dcerčin tatínek, zkuste, dcerku napřed pohladit, obejmout ji, říct jí, že jí máte rádi a s tatínkem se máte taky rádi, takže se taky pohladíte, obejmete... můžete dcerku vzít i mezi sebe...
Kousáním si nejspíš říká o více pozornosti, zkuste ji dcerce tedy poskytnout a pozorujte, oč si říká, kdy je spokojená, jaké další situace v ní vyvolávají stres a jak jim může předcházet, případně jak jí ho pomoci zvládat. Někdy se opravdu jen stačí dívat a dítě vnímat.
Snažte se mít s ní oba dostatek fyzického kontaktu a pozornosti, neznamená to však, že se nesmíte věnovat nikomu jinému. Obecně si tedy  nemyslím, že by přítomnost zvířat měla být pro dítě zásadní zátěží,  je dobré vědět, že není na světě samo - naopak se domnívám, že hlavně do budoucna je to pro dítě obohacující zkušenost. Pokud jste pro dítě emocionálně dostupní, reagujete na jeho potřeby, zkuste více zpomalit (rozumím, že na statku je spousta práce, takže co nejvíc toho dělat kolem zvířat s dcerou, dát jí nějakou důležitou funkci - pomáhat s krmením, pohladit zvířátka apod.) a věnovat dceři času ještě trochu více. Vhodné by asi bylo omezit i fyzické tresty zvířat, obzvlášť před dcerou, tady bych měla i obavy, aby tyto metody nechtěla realizovat i u lidí. Postupně by mělo kousání vymizet.
K dotazu noční spánek - tady bych vás odkázala do psychologické poradny BOL, kde jsem se tématu "divokého spaní" věnovala především v druhé polovině dotazu Časté buzení, noční spánek dítěte 11 měsíců - zkuste si ho prosím také pročíst.
Musíme brát v potaz, že dítě se v tomto období velmi bouřlivě vyvíjí, učí se spoustě novým dovednostem, mozek dostává velké množství podnětů a zároveň neustále dozrává. Je tedy časté, že se u dětí v tomto období spánek na přechodnou dobu zhoršuje, dítě spí neklidně, někdy pláče, kope. Obvykle nepotřebuje nic víc, než co děláte vy - pohladit, zklidnit a pokračuje ve spánku dál. Kromě toho, že je dobré zajistit především před spaním klidnou atmosféru s příjemným rituálem, celkové ztišení, třeba i včetně ztlumení světla i hlasu, se dá už jen čekat, až se tato méně klidná spací etapa zase změní v tu pohodovější.

Přeji hodně radosti s dcerou

Doporučuji pokračovat ve cvičení - jak Vám to čas a děti dovolí, cvičení podporuje rozvoj a zapojování správných svalových skupin k danému pohybu - tedy i k lezení. U předčasně narozených dětí jde rozvoj pohybu pomaleji, vytrvejte. Doporučuji kontrolu na rehabilitaci.