Zcela jistě můžete začít cvičit. Jsou doporučené cviky v období šestinedělí, kdy se postupně posiluje pánevní dno. 

A při cvičení, kdy budete postupně zvyšovat zátěž, můžete dále úspěšně kojit. A rozhodně se nemusíte v žádném případě obávat, že byste mohla přijít "o mléko" nebo že by se vám vlivem cvičení "mléko nějak změnilo". Tyto informace patří mezi mýty, které stále přetrvávají. Jedná se o nesprávné informace. Takže kojte a cvičte, a budete šťastnější a v pohodě, vy i miminko.

Dobrý den,

takto brzo po sekci je normální, že můžou být tkáně ještě trochu oteklé. 2.-3. týden po sekci začněte pomalu s tlakovou masáží jizvy, návody najdete na internetu. Pomáhá to hojení a předchází vzniku hypertrofických jizev. A naučte se jizvu vnímat pozitivně, jako vzpomínku na další miminko, mnohdy ženy vnímají své tělo hůře, než jak ve skutečnosti vypadá.

Hezký den.

Dobrý den, vzhledem k tomu, že těhotenství zjistí žena většinou velmi brzy, není v podstatě žádná fyzická aktivita, která by mohla do té doby těhotenství ublížit či ho nějak ovlivnit. Pokud jste na sport a fyzickou zátěž zvyklá, myslím, že není žádný problém.

Dobrý den,

jak říkal nestor dětské vývojové psychologie pan profesor Matějček, tak jesle jsou zařízení pro rodiče, školka je pro děti. Chtěl tím vyjádřit jednu moudrost z vývoje dětské psychiky, kdy dítě prakticky do tří let věku není připravené kooperovat (spolupracovat) s vrstevníky, jednoduše na kooperativní způsob hry není zralý jeho mozek. Do té doby, tj. do věku tří let je normální, že dítě preferuje hru o samotě, případně paralelně s vrstevníky, to znamená souběžně s ostatními dětmi. Samozřejmě závisí také na osobnostním nastavení dítěte, jeho společenskosti, introverzi, extraverzi, průbojnosti, dosažené vývojové úrovni, výchovném vedení a na dalších faktorech, avšak vývojově tato pravda platí. Chování vašeho syna ve společnosti vrstevníků je naprosto normální a odpovídá jeho věku. Ve dvaceti měsících ještě není připraven na nějakou spolupráci s ostatními dětmi, navíc zřejmě bude introvertnějšího či bázlivějšího ladění, takže mu kontakt s nimi není příjemný, může mu také vadit hluk, který děti vydávají, jejich hra na něj může být příliš divoká. Starší děti kolem 8–10 let už mají vyvinuté pečovatelské instinkty (chcete-li, rodičovské pudy) a většinou mají zájem a chuť se o malé děti starat. Menší děti k těmto starším dětem vzhlížejí a považují je již za téměř dospělé a důvěřují jim. Proto synkovi nevadí, když si s ním hrají starší děti, cítí se s nimi v bezpečí. Ohledně kontaktů s dětmi na synka netlačte, nechejte jeho psychiku postupně vyzrávat, uvidíte, že až přijde čas, tak o kontakt s vrstevníky sám projeví zájem. To samozřejmě neznamená, že byste synka snad měla izolovat doma a nebrat jej mezi děti. Naopak mu umožněte, aby se s dětmi setkával, na hřišti, v herně, v parku.... Do bližších kontaktů ho ale nenuťte, respektujte jeho pocity a potřeby. Jestliže na dětské oslavě pláče a chce domů, pak ho nenuťte na ní setrvávat pro něj neúnosnou dobu. Nemusíte případně hned odcházet, můžete zkusit, zda syn nebude klidnější na vašem klíně, nebo si případně jít hrát s hračkami společně s ním. Pokud ani to nepomůže, pak je opravdu lepší odejít. Co se týká cvičení, pak váš chlapeček zřejmě ještě není zralý nejen na dětskou skupinku, ale ani na řízené aktivity, vedené cizím dospělým, což je vývojově také zcela v pořádku. Nevím, na jaké úrovni je jeho řeč, ale můžete se s ním zkusit domluvit, či posoudit podle jeho chování, zda se do skupinky na cvičení těší a chodí tam rád, nebo zda pláče, jak se jen ke cvičení blížíte. Pokud chodí rád a nijak neprotestuje, je možné, že mu cvičení nevadí, jen ještě nedokáže spolupracovat a chce jen ostatní pozorovat. Můžete to probrat s paní trenérkou, která cvičení vede. Nevím, jak je kroužek náročný finančně, ale také vy si zvažte, zda se vyplatí investovat do aktivity, do které se syn ještě nedokáže zapojit. Píšete, že hraní v herně se mu líbí, takže to bude aktivita přesně pro něj. Nedělejte si proto starosti o vývoj i socializaci svého syna, buďte trpělivá a poskytněte mu potřebný čas.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Doporučuji pokračovat ve cvičení - jak Vám to čas a děti dovolí, cvičení podporuje rozvoj a zapojování správných svalových skupin k danému pohybu - tedy i k lezení. U předčasně narozených dětí jde rozvoj pohybu pomaleji, vytrvejte. Doporučuji kontrolu na rehabilitaci.

Příčiny neklidu Vašeho dítěte mohou být různé, včetně začínajícího prořezávání zoubků, ale pokud je to spojeno i s opožděným pohybovým vývojem – jak píšete – zkuste si prostudovat kapitolu „Vývoj a cvičení v 1. roce dítěte" a následně „Cvičení a stimulace v 1.roce", kde je velmi srozumitelně i graficky popsáno, jak s malým kojencem cvičit. V každém případě ale konzultujte situaci a s ošetřujícím lékařem.